Aby naše masmedium zajistilo co nejlepší informovanost našich čtenářů s děním jak u nás v Praze, tak potažmo v celé ČR osobně jsme se zúčastnili veřejného shromáždění Sdružení A-PRD! ( Aktivní přátelé regulované dopravy).
Setkání zahájil s menším tříhodinovým zpožděním osobně předseda Sdružení . Zároveň omluvil část členů předsednictva Sdružení , kteří se ještě nedostavili ,protože již tři hodiny sedí v autech na Letné, kde je , bohužel,trvalý stav 4- 5. Také někteří další avizovaní účastníci setkání jsou stále na cestě , protože se z narvaných tramvají a autobusů nedostali ven tam ,kde se chystali vystoupit. Přes tyto drobné závady byla porada mající za úkol vyhodnotit opatření v Pražské dopravě z hlediska aktivistů zahájena. Předseda Sdružení A-PRD! Upozornil významný článek z časopisu Respekt „Praha bez aut“ kde autorka Čapková konstatuje, že s realizací popovodňových opatření v dopravě v Praze , se při uzavření celých nikterak nepoškozených částí města a trvalé uzavření 11 mostů se doprava v Praze nezhroutila. Ba dokonce, že se v mnoha ohledech výrazně zlepšila. Vyzval pak Pražany, aby při svých reakcích na podobné články zachovali dekorum a pravopis, , že ve slově „debil“ se píše měkké „i“ , že autorka je jistě lidského rodu a že podle posledních zjištění je příčetná . Na písemný dotaz , zda je dotyčná blondýna, odvětil, že neví. Dále pak vyzdvihl informaci z článku , že na primátora Prahy kandiduje za Zelené a nezávislé Petr Štěpánek. Ten slibuje , pokud bude zvolen , že výrazně podpoří hromadnou dopravu s tím, že do centra města by měl být povolen vjezd pouze rezidentům a v noci zásobování.
Bohužel, zde musíme konstatovat, že na zasedání se vmísily i živly nepříliš přátelské myšlence trvale udržitelné ekologické hromadné dopravy . Na jejich požadavek,aby Štěpánek vysvětlil, jak se v městě vyspí ti chudáci co tam bydlí ,když tam budou celou noc jezdit tisíce aut dovážejících zásoby do obchodů, materiál na stavby a podobně , odpověděl předseda, že soudruh Štěpánek odpovědět nemůže, protože , i když doprava bezvadně funguje, ještě nedorazil.
Po výkřiku jiné nezodpovědné osoby ze sálu“ Ježišmarjá, snad ten Štěpánek není ten magor z Rady pro rozhlas a televizi ?“ byl rušitel přítomnou službou rychle vyhozen.
Po nepříjemném vyrušení bylo pokračováno ve čtení již zmíněného článku , který obsahuje množství i laika udivujících čísel. Přímo jásot vyvolalo citované tvrzení kandidáta Štěpánka v článku, že cesta Prahou dnes není pomalejší než v době před povodněmi. ( kandidát Štěpánek si nemohl vychutnat zasloužené ovace, protože bohužel ani při projednávání tohoto bodu stále ještě nedorazil. Přišla však informace, že se pokouší dorazit na místo jednání malou zajížďkou přes Kralupy .
Jako host vystoupil , pouze ovšem na obrazovce z videozáznamu pracovník Magistrátu Praha, který nechtěl být jmenován ani viděn a proto měl na kuklu s nápisem Městská policie a v jehož referátu je udělování výjimek pro přejezd pražských mostů. Jak pravil úvodem, je jen dobře ,že jsou stále prakticky všechny uzavřeny.
Zde musíme pochválit techniky, přenos obrazu z místa u bazénu Florida před vilou, kde jmenovaný pracovník žije, byl vynikající . Diváky však přeci jen rušilo stálé pobíhání lehce oděných blonďatých krasavic, které odváděly divákovu pozornost od tématu. Jmenovaný činovník krátce pohovořil o tom, jak se udělování vyjímek vynikajícím způsobem osvědčilo. A že i Magistrát si přitom přišel na slušné peníze. Na všetečný dotaz reportérky, kde vzal při svém platu na tuhle vilu o 22 místnostech, 4 garážích a 6 koupelnách lehce odvětil, že tuhle vilu mu nedávno prodal za 50.000.- Kč příbuzný . Byl to po nebožce paňmamince od bratrance sestřenice švagr . Jakékoli pomluvy, které probleskly v tisku jsou lehce vyvratitelné a autory pomlouvačných článků bude žalovat.
Někteří, obzvláště nejmladší a nejstarší zúčastnění členové shromáždění se pak dožadovali ,aby byl videozáznam promítnut ještě jednou, zvláště ta pasáž, při které té dlouhovlasé blondýnce prasklo levé ramínko horního dílu plavek č. 6, jiní pak požadovali podrobnější studium ladnosti pohybů jiné spolupracovnice činovníka, která se často zády ke kameře shýbala k upadnutým předmětům. Toto zdržování předseda rázně zatrhl a videokazetu zasunul do aktovky. Pak bylo předáno slovo zástupkyni sdružení : „Cyklistika – naše budoucnost“. Po celkem nezajímavém úvodu zabývajícím se různými typy kol a bicyklů upoutala mluvčí sdružení shromážděné prohlášením, že již ve spolupráci s pražským Magistrátem a jinými složkami připravují velkorysé vybudování cyklistických stezek po Praze.
Zásadní představa je taková, jak již proběhlo v tisku, že by se velká část z uživatelů pražské dopravy (podle neúplných statistických údajů jde asi o 2 až 3 miliony jízd denně) odehrávala na kolech. Prostě, jak dodala, pracující ráno vyrazí radostně do práce na kole, a stejně tak se vrátí. Na bicyklech také obstarají nákupy, vyzvednou děti z jeslí a škol, večer navštíví divadelní představení a příjemně unaveni pohybem na čerstvém vzduchu večer ulehnou,aby načerpali sil k zítřejší práci. Ušetří se benzin, zlepší ovzduší a zvýší fyzická kondice našeho pracujícího lidu. Na druhé straně bude pro to i nutno něco udělat. Například vybudovat v Praze nové cyklistické a tedy naprosto ekologické širokoproudé cyklostezky. Počítáme li, že se ráno musí přemístit asi tak 600 000 až 800 000 lidí během jedné až dvou hodin do práce bude nutno postavit asi tak třicetiproudové cyklostezky směrem tam, a pak pochopitelně i nazpátek. Nejlépe na místě současných silnic. Ovšem podle zkušeností soudruhů z Pekingu a Hanoje ,lze udělat jen osmadvacetiproudové jednotné cyklostezky , u nich by se v závislosti na množství cyklistů měnil počet cyklopruhů sem a nebo zase tam. Podle výpočtů, že cyklista zabere daleko méně místa-na šířku – než automobil, byla by celková šíře těchto cyklostezek při výstavbě nikterak nenaruší ráz města . Zbourání těch několika stovek domů je jen malou daní za uskutečnění tohoto úžasného cíle v boji o udržitelný rozvoj a ostatně, mnohé z těch domů byly postaveny ještě v dobách feudalismu, takže dnešním moderním trendům stejně nevyhovují. Její projev byl přijat s nadšením( někteří i zatleskali). Značná část posluchačů si pak pod stolem nenápadně se zadumaným výrazem začala ohmatávat lýtkové svaly .
Pak vystoupil představitel sdružení „ Přátel ekologického cestovního ruchu“, aby poreferoval o průběhu akce, při které zjišťovali jejich aktivisté dopad uzavření 11 pražských mostů a centra Prahy na rozvoj turistiky .
Podle očitých zjištění v hotelích, na nádražích a podobně je dopad v každém případě důrazný. Například po sdělení průvodkyň turistům , že cesta autobusem z centra na Pražský hrad potrvá přes Letnou asi 3 hodiny, přes Barrandovský most asi dva dny a jinak že mohou jít pěšky , se projevilo u moha turistů náhle náboženské vytržení. Španělští a jihoameričtí turisté vykřikovali „ Chesus maría“ (psáno Jezus Maria ), němečtí turisté volají „Um Gottes will „ a „Unmöglich“ , Italové vykřikují „Stupidos!!“ a ruští turisté se pokouší urychleně chytit první letadlo pryč. To se jim ovšem jen málokdy povede, protože při pokusu dojet taxíkem na letiště přijedou , když to dobře dopaden k dalšímu odletu letadla, na který jim ovšem už neplatí letenka. Někteří Rusové, kteří zapomínají, že v kapitalismu již silně změkli , se pokouší dojet na letiště veřejnou dopravou.Ovšem každý pokus dostat se do tramvaje a anebo autobusu s kufrem, je odsouzen k nezdaru. Takže nakonec neodletí a ještě si rádi zaplatí pokoj na další noc.
Pokus spořivých německých turistů uniknout z Prahy lstivě pomocí železnice nenápadnou trasou do Berlína byl také odhalen. Místenky jsou ČD vydávány na původní hodiny odjezdu, ovšem vzhledem ke kritické povodňové situaci dráhy v ideové spolupráci s tzv. Krizovým centrem průběžně mění odjezdy vlaků, takže stejně nikdo neodjede nikam. Když ujel vlak, jízdenka neplatí, heč! A hezky zpět do hotelu a zaplatit. Tak na ně! Když přijeli do Prahy, ať si to užijou! Na celé situaci také dobře profituje naše zdravotnictví. Léčba náhlých psychických zhroucení turistů a cizinců vůbec , případně léčení tzv.“ střídavého pominutí smyslů“ je pro nemocnice finančně lukrativní .Pro turisty jsou v našich ústavech již budovány tzv. nadstandardní pokoje ( s ramínkem ve skříni ) a zárukou, že jich v pokoji nebude víc než 15 pacientů najednou . Personál i Ministerstvo zdravotnictví je spokojeno a doufá,jak pravil tiskový mluvčí, že pražské mosty a ulice ještě dlouho nebudou otevřeny.
Zástupkyně „ Pražských tetek „ pak vystoupila s prohlášením, že i jim se ticho a klid v městě líbí. Výrazně ubylo automobilů a doprava se zklidnila. Restaurace jsou prázdné, v noci nehlučí opilci, zahraniční firmy se houfně stěhují pryč a anebo o tom uvažují, což by znamenalo, že by se do centra Prahy opět vrátili běžní obyvatelé a zmizely by všechny ty nečeské a odporné novoty, jako jsou nové fasády, rovné chodníky, květiny v oknech, cizí ochody, návaly turistů atd. Obyvatele by přestaly obtěžovat všelijaké přestavby a modernizace. A konec konců, i manažeři a majitelé obchodů , restaurací a hotelů mohou být z tohoto vývoje jen spokojeni . Rozhodně jim tak nebude hrozit milionářská daň. Což jistě ocení. Pracovník Dekl z Čistící stanice podotkl v další příspěvku, že když v Praze nebudou turisté, nebudou jíst a pít a tím také nebudou …..(nepublikovatelné) tak se výrazně sníží i zatížení pražských čističek . K tomuto prohlášení se nadšeným potleskem mnozí přidali , hlavně „Grunnpísáci“ (nevím,zda jsem zaslechl jejich jméno přesně, mnozí totiž mluvili cizími jazyky) jejichž představitel prohlásil, že se tak lépe vyčistí řeka Labe a nepoteče v ní tolik ho… , tedy tamtoho do Německa, což podpořil jeho poradce výkřikem „Richtig!“. Velice pěkně se rozbíhající debatu chtěl doplnit předsedající výňatky z dopisů ,které na téma, jak je to teď v Praze v dopravě bezvadný, uveřejňuje Mladá Fronta a to jak dneska, tak včera a jistě bude i zítra.Byl však přerušen neukázněnými účastníky setkání výkřiky jako : „Dyť víme co tam píšem, ne?“ ,takže ani hodnotný příspěvek „Městská doprava je dnes příjemnější“ od Lenky Petrákové nemohl předsedající dočíst.
Předal však slovo divákovi z pléna. Hubený muž, nápadný na první pohled dlouhým kabátem, se poněkud nesrozumitelně rozhovořil o tom, že cestování v takhle natřískaných autobusech a tramvajích je pro něj a jeho přátele skutečně mimořádným zážitkem .Zvláště ten blízký kontakt, když druhá kontaktní osoba je přímo silně přitištěna k jeho ,jak řekl , “citlivým partiím“, je prý neopakovatelný. Pak se rozpovídal o tom, jak si naposledy takhle užil jako mladý kluk někdy kolem roku 1960, když takhle krásně fungovala pražská doprava. Nemohli jsme jeho zajímavé vystoupení , podmalované zvláštními pohyby těla doposlechnout do konce, protože se dostavil pracovník DHL aby přečetl zdravici Gejzy Kapsy . V ní Gejza srdečně pozdravil shromážděné a plně podpořil omezení a nebo úplné vyloučení osobní automobilové dopravy v Praze. Ovšem za předpokladu, že do města budou smět jezdit Mercedesy, v jakých jezdí on a jeho příbuzní. Podpořil také myšlenku,aby Metro nebylo už nikdy spouštěno, protože je to tam samý fízl a blbě se utíká po schodech a některý jeho lidi už nejsou nejmladší,když se nové generace více specializuje na rozvoz koksu, sklízení trávy a pasení, což jsou, jak dodal, jejich tradiční národní povolání.. Svou zdravici zakončil skutečným konstatováním, že dnes je veřejná doprava v celé Praze tak krásná , jako dřív bývala tramvajová trasa od Národní na Mírák. „Jen houšť, sláva hromadné povrchové dopravě“ , zvolal ústy pracovníka DHL Gejza a ukázal tak že nemá vůči gadžům a aktivistickým skupinám žádné předsudky.
Zástupce " Přátel ekologického cestovního ruchu "pak ještě jednou vystoupil s faktickou poznámkou , že vůbec nejlepší by bylo,kdyby sem nikdo nejezdil a turisti by sem jenom posílali peníze. Žádné autohavárie, žádné návaly, po ulicích volno , čistý vzduch a vůbec pohoda. Tak jako to bylo dřív, čemuž zatleskaly jak Pražské tetky, tak „písáci“ a mnozí další.
Diskuse se pak stala poněkud chaotickou.Inženýr Dýmník, přednesl návrh, aby každý, kdo jednou začal spolupracovat v ekologickými, mírotvornými a vůbec světoudržitelnými organizacemi a pak si to rozmyslel , byl ze zákona pachatelem trestného činu a po zásluze odsouzen.
V tomto okamžiku se mikrofonu zmocnil jakýsi cizí pán středních let v obleku a kravatě a začal se ptát přítomných ,jak je možné, že v Německu , kde jsou Zelení ve vládě, se staví a rekonstruují tisíce kilometrů dálnic a u nás naši Zelení v podstatě zablokovali stavbu jakékoliv dálnice ?
Někteří přítomní se chtěli na vetřelce vrhnout,ale zástupce „Sdružení pro dálnice“ jehož heslem je „Zastavte výstavbu dálnic v ČR „ trpělivě vysvětloval pomýlenému občanovi, že v Německu se musí dálnice stavět a rekonstruovat, protože Německo dálnice nutně potřebuje. Zatímco u nás, v naší krásné malé zemi žádné dálnice nepotřebujeme , tím spíš, že když nebudou dálnice, nebude tu žádný odporný globální průmysl, a tím se lidé vrátí k přirozenému životu a budou rádi jezdit na kolech a chodit pěšky. A taky nebudou mít na škodlivá auta peníze .
Drzý občan se však nechtěl s tímto výkladem pokojit, a vykřikoval něco o tom, jak se všude kolem nás staví, v Rakousku, Německu i Maďarsku , se souhlasem jejich Zelených, nové moderní fabriky a když chce někdo něco takového postavit u nás, hned narazí na zelené a antiglobalistické obstrukce ….
Bratři Kazbundové, z nichž jeden je bývalý ministr a druhý právník ,kteří do této doby seděli v klidu u svého stolu, odsouhlasili předsedovi dotaz , zda má nechat drzouna vyhodit . Což se urychleně stalo.
Pak se v sále se rozsvítilo a aby bylo zajištěno důstojné pokračování , začala prohlídka, zda zde nejsou ještě nějaké závadové osoby . A tak jsme se raději přes dvory a pak rovnou okénkem na záchodě přemístili do klidnějších míst hostince Na růžku. Tam jako již mnoho let svorně popíjeli pivo popeláři, somráci,topiči, Ukrajinci (předtím Rusové) a taky Rómové, z nichž někteří , které znám z našich dřívějších společných zaměstnání , byli dokonce dříve i Cikáni . A kde tedy nehrozilo , že by seděl jediný přítel antiglobalistů.
Bratři Deméterové mne protáhli okénkem,v kterém jsem se zasekl, a pravili:“ Pán majster, ty kokot, ty si od tej doby, co si zdrhal preď estébákmi, nějako ztloustnul“ .Když jsem jim řekl, odkud zdrhám, chvíli se smáli a pak mi poručili pivo. Bylo fajn .Až na ten „koutek“, co jsem chytnul od špinavé sklenice. Prostě člověk odvykl. No,možná si zase budeme muset zvyknout. A nejen na restaurace páté cenové skupiny.

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: