Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 8.10.2002
Svátek má Věra




  Výběr z vydání
 >ZE SVĚTA: Americký talibánec odsouzen
 >TÉMA: Pesticidy.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Daruj krev, daruješ život - sobě
 >HISTORIE: Water-Loo (aneb Císařovy nové hemoroidy, díl 1.)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Podivný magnetismus mrtvého metra
 >PSÍ PŘÍHODY: Nehodnej hodnej
 >TÉMA: Původ palestinsko-izraelského konfliktu (část 3.)
 >ZÁBAVA?: Zápis z návštěvy veřejného shromáždění Sdružení A-PRD!
 >ÚVAHA: Politika je …,
 >ARCHITEKTURA: Byli jsme v Jelením příkopě
 >O KNIZE: Věda kontra iracionalita 2
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Austrálie a Oceánie do roku 1770
 >POLITIKA: Vrah pod ochranou
 >EKONOMIKA: Hotovost byla králem
 >CHTIP: 12 dobrých důvodů pro sex

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
8.10. TÉMA: Pesticidy.
Jaroslav Mácha

Zhruba před čtyřmi roky mě na zahradě zčernala a pochcípala rajčata. Nová varianta plísně bramborové. Bez postřiku už rajčata nevypěstuju a skoro všichni pěstitelé jsou na tom stejně. Sklízel jsem organické kostřičky brambor sežraných mandelinkou. Rakušáci dovážejí kvůli varoáze včely na jedno opylení z Nového Zealandu. Loni houby zničily jihomoravské meruňky a většinu angreštů. Příroda se stále mění, i teď a před našima očima. Neustále vznikají noví škůdci a staří se šíří. Vrátit se ke způsobům našich dědečků při výrobě potravin nejde, pomřeli bychom hlady nebo podvýživou. Není to jen ekonomický problém. Stáda babek na ruční pletí neseženete za žádné peníze. Horší je, že bez chemie díky novým nemocem a škůdcům u mnoha plodin nesklidíte nic.
Průšvihy s pesticidy jsou dva. Dotované a před konkurencí chráněné zemědělství EU umožňuje stříkat dvacetkrát místo dvou opravdu nezbytných postřiků. Zdravotní problémy vznikají obvykle tak, že produkty rozkladu některých pesticidů jsou stálé a rozpustné v tuku. Hromadí se v těle celý život a v každém článku potravního řetězce přibývají. Jedovatost samotného pesticidu je obyčejně málo důležitá. První otrava DDT byla považována za kuriozitu. Dostal ji dělník, který dvacet let přehazoval DDT lopatou, samozřejmě bez jakékoliv ochrany. Nakonec se zjistilo, že neobyčejně stálý rozkladný produkt DDT zvaný DDE zasahuje do ukládání vápníku v těle. Málem vymřeli rybožraví ptáci, měli vejce bez skořápek. Stáli na konci nejdelšího řetězce řasy- plankton- ryby- ptáci a DDE v každém článku koncentroval.
Nechtěl bych odstartovat nějakou hysterii proti pesticidům. Několik setkání s pesticidem o nízké koncentraci za rok je bezvýznamné. Něco jiného je ale časté nebo dokonce každodenní působení jedné a téže cizorodé látky po celá desetiletí. Pak se projevuje karcinogenita- a hodně pesticidů nebylo na dlouhodobé účinky testováno. Co se s tím dá dělat? V malém- nezamořit vlastní zahradu nebo pole, stříkat jen když je to nutné. Podezřelé jsou systémové pesticidy, které pronikají do celé rostliny. Předepsanou ochrannou lhůtu bych prodlužoval, nikdy nezkracoval. Vyhýbal bych se všem pesticidům, které obsahují halogen, je mezi nimi spousta výjmečně stálých sloučenin. Známý případ je Agent Orange, směs chlorderivátů kyseliny fenoxyoctové, používaných v mnoha běžných herbicidech a defoliantech. Vietnamci a dělníci ze Spolany byli postiženi dioxiny, které vznikají při výrobě a preparát je jimi znečištěn. Je záhodno se o pesticidu nejdřív informovat na netu, zjistit chemickou strukturu a poradit se s někým, kdo umí chemii. Pak teprve stříkat. Ojediněle se objeví i téměř dokonalý pesticid jako Rounaup. Půdní bakterie ho rozloží za dva dny a vzniká fosfát a metylglycin, oba produkty jsou součástí všech organizmů. Zabíjí všechny rostliny, je ale nekonečně lepší použít Roundup po sklizni a před výsadbou než ničit plevel v cibuli či trávníku pomocí 2,4 D za vegetace. Američané mají strojek podobný válečku se zásobníkem na malování bytu. Natřou Roundapem plevel, který vyčnívá nad nízkou plodinu.
Na rozdíl od dusitanů a těžkých kovů lze aspoň u insekticidů zjistit rezidua podomácku, je to ovšem těžkopádné a pomalé, i když se citlivost blíží hmotové spektroskopii. Dafniový test někdy zachytí i jiné pesticidy. Do dvou dobře mytých okurkáčů naberte vodu z rybníčku, kde jsou perloočky. Síťkou je nachytejte, do každé lahve vhoďte asi 50 dafnií a uložte do stínu a chladu. Do jedné lahve přidejte malý vzorek- rajče, brambor, list zeleniny. Když jsou druhý až třetí den perloočky mrtvé a ty v kontrolní lahvi jsou v pořádku, je výsledek jasný. Při provádění testu raději neužívejte vodovodní vodu, i dvakrát destilovaná voda z pražského vodovodu spolehlivě zabíjí buňky ve tkáňové kultuře. Je to chloroformem, vznikajícím ve vodárně chlorací ropných reziduí. V Peru kvůli tomu zavedli ozonizaci místo chlorování a sklidili epidemii cholery. Z vody k pití odstraníte chloroform krátkým povařením (kávová konvice), nemá cenu kupovat nějaké drahé adsorbéry s nekontrolovatelnou funkcí. Bez chlorace a chloroformu bývá balená voda. Pěstitelé akvarijních ryb si pomáhají několikadenním vzduchováním, i když většinou nevědí proč.
Podstatně omezit používání pesticidů umožní transgenní plodiny. Produkty genů jsou bílkoviny čili ničí se vařením a jsou stravitelné. Bílkovinné toxiny jsou specifické, třeba Bt toxin působí jen na housenky motýlů a ani ostatnímu hmyzu nevadí. Postiženy jsou samozřejmě jen ty housenky, které plodinu žerou a odpadá vybití veškerého hmyzu na poli. Při hledání nových genů pro ochranu plodin biologové kopírují přírodu a využívají triky které rostliny samy užívají jako ochranu proti sežrání. Patří sem třeba inhibitory proteáz které zpomalují trávení nebo lektiny, což jsou bílkoviny vážící se na řetězce cukrů. Jiná skupina fíglů spočívá v zavedení odolnosti proti bezpečnému herbicidu- plodiny rezistentní proti Roundupu se neplejí riskantními herbicidy a navíc žádný Roundup nemohou obsahovat, protože ho rozkládají. Překážkou v zavádění geneticky modifikovaných plodin je především hysterická kampaň, financovaná nejspíš výrobci insekticidů. Není znám ani jediný případ poškození zdraví geneticky modifikovaným organizmem. Jak by asi vypadalo zavedení "principu předběžné opatrnosti" na silnici?


Další články tohoto autora:
Jaroslav Mácha

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: