Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 8.10.2002
Svátek má Věra




  Výběr z vydání
 >ZE SVĚTA: Americký talibánec odsouzen
 >TÉMA: Pesticidy.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Daruj krev, daruješ život - sobě
 >HISTORIE: Water-Loo (aneb Císařovy nové hemoroidy, díl 1.)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Podivný magnetismus mrtvého metra
 >PSÍ PŘÍHODY: Nehodnej hodnej
 >TÉMA: Původ palestinsko-izraelského konfliktu (část 3.)
 >ZÁBAVA?: Zápis z návštěvy veřejného shromáždění Sdružení A-PRD!
 >ÚVAHA: Politika je …,
 >ARCHITEKTURA: Byli jsme v Jelením příkopě
 >O KNIZE: Věda kontra iracionalita 2
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Austrálie a Oceánie do roku 1770
 >POLITIKA: Vrah pod ochranou
 >EKONOMIKA: Hotovost byla králem
 >CHTIP: 12 dobrých důvodů pro sex

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
8.10. TÉMA: Původ palestinsko-izraelského konfliktu (část 3.)
Wanda Dobrovská

Období britského mandátu
1920 - 1948

Balfourova deklarace slibuje židovskou domovinu v Palestině

"Balfourovu deklaraci, vydanou v listopadu 1917 britskou vládou… sestavila a) evropská mocnost, b) o mimoevropském území, c) s velkorysým přehlédnutím přítomnosti a zájmů místní většiny na tomto území usazené … [Jak v roce 1919 napsal sám Balfour], ´rozpor v liteře statutu (anglo-francouzské deklarace z roku 1918 slibující Arabům z bývalých osmanských kolonií nezávislost výměnou za podporu zemí Dohody) je ještě více do nebe volající v případě nezávislého národa Palestiny nežli v případě nezávislého národa Sýrie. Protože v Palestině nehodláme ani tak či onak konzultovat zájmy současných obyvatel země… Pro sionismus se angažují čtyři mocnosti a sionismus sám, ať je správný nebo špatný, dobrý nebo zlý, má kořeny v mnohasetleté tradici, v současných zájmech, v budoucích nadějích, kořeny, které jsou mnohem hlubší nežli touha a předsudky 700.000 Arabů, kteří nyní obývají tuto starobylou zemi.´" Edward Said, Palestinská otázka (The Question of Palestine) .

Byla Palestina pustou zemí, než se do ní začali stěhovat Židé?

"Britský vysoký komisař pro Palestinu [a Zajordánsko] John Chancellor doporučil úplné zastavení židovského přistěhovalectví a odkupování půdy, aby ochránil arabské zemědělství. Řekl, že ´veškerá obdělavatelná půda je obsazená; aby to nevedlo k vytvoření třídy nemajetných arabských hospodářů, bylo by Židům možno odprodat neobdělavatelnou půdu, která je nyní v majetku místních obyvatel´… Koloniální úřad doporučení odmítl." John Quigley, Palestina a Izrael: výzva spravedlnosti (Palestine and Israel: A Challenge to Justice) .

Plánovali první sionisté žít pospolu s Araby?

V roce 1919 strávila americká King-Craneova komise šest týdnů v Sýrii a Palestině, hovořila s místními zástupci a studovala různé materiály. V její zprávě stálo, že "na počátku své mise byli komisaři myšlence sionismu předem nakloněni… Během jednání komise s židovskými představiteli opakovaně vycházel najevo skutečný stav věcí, a sice že sionismus počítá s prakticky úplným vysídlením současných nežidovských obyvatel z Palestiny, s různými formami odkupu…

Pokud jde o to, co se má udělat s Palestinou, má-li se dodržet pravidlo principu [sebeurčení], a rovněž tak má-li se rozhodovat podle zájmů palestinského obyvatelstva, pak by se nemělo zapomenout na to, že nežidovské obyvatelstvo Palestiny - téměř devět desetin z celkového počtu - je kategoricky proti celému sionistickému programu. Vystavit takto smýšlející lid neomezené židovské imigraci a silnému finančnímu a sociálnímu nátlaku, aby se vzdal své půdy, by bylo hrubým porušením výše zmíněného principu… Ani britští úředníci, s nimiž komisaři jednali, si nemyslí, že sionistický program by mohl být proveden jinak než ozbrojenou silou. Úředníci jsou převážně toho mínění, že jen na to, aby byl program zahájen, by bylo zapotřebí síly nejméně padesáti tisíc vojáků. To samo o sobě je důkazem, že sionistický program je od základu výrazně nespravedlivý… Tvrzení, které od počátku předkládají sionističtí představitelé, že mají na Palestinu ´právo´ odvozené z osídlení před dvěma tisíci lety, snad ani nelze brát vážně." Citováno podle Izraelsko-arabského čtenáře (The Israel-Arab Reader), vyd. Lanquer a Rubin.

Pospolu s Araby - pokračování

"Sionistická územní politika byla zakotvena v Ústavě Židovské agentury pro Palestinu… ´získaná půda je židovským majetkem a nárok na získané pozemky je garantován Židovským národním fondem, takže tato půda zůstává nezadatelným vlastnictvím židovského lidu´. Ustanovení mělo zaručit, že ´agentura bude podporovat zemědělskou kolonizaci založenou na židovské pracovní síle´… V důsledku této sionistické kolonizační politiky přestala být půda, kterou Židé získali, dostupná Arabům a stala se exteritoriální. Arabové ztratili naději, že by z ní ještě někdy mohli mít nějaký užitek…

Sionisté se netajili se svými záměry, protože už v roce 1921 řekl člen sionistické komise, dr. Eder, vyšetřovacímu soudu jasně, že ´Palestina může být domovem jen pro jediný národ, a tím je národ židovský, a [nemůže být] žádná rovnost v partnerství mezi Židy a Araby, nýbrž židovská převaha, jakmile počet [příslušníků] rasy dostatečně vzroste´. Načež vznesl požadavek, aby zbraně směli nosit jen Židé." Sami Hadawi, Hořká sklizeň (Bitter Harvest) .

Podpořili sionisté, u vědomí arabské opozice, kroky směrem k většinové vládě v Palestině?

"Poslední, oč sionisté skutečně stáli, bylo, aby, pokud jde o chod země, měli všichni obyvatelé Palestiny stejné slovo… [Chaim] Weizmann přesvědčoval Churchilla, že parlamentní vláda by mohla znamenat konec [židovské] národní domoviny v Palestině… [Churchill prohlásil], že ´současná forma správy bude trvat ještě mnoho let. Postupně, krok za krokem vytvoříme zastupitelské instituce, které povedou k plné samosprávě, ale ještě ani děti našich dětí se toho nedožijí´." David Hirst, Dělo a olivová ratolest (The Gun and the Olive Branch) .

Upření práva na sebeurčení Arabům

"I kdyby nikdo nepřišel o svou půdu, [sionistický] program byl nespravedlivý už v principu, protože upíral politická práva většině… Sionismus principiálně nemohl původním obyvatelům umožnit, aby uplatnili svá politická práva, protože to by znamenalo konec sionistické iniciativy." Benjamin Beit-Hallahmi, Prvotní hříchy (Original Sins) .

Arabové proti sionismu před vytvořením Izraele

"V letech 1936-9 se palestinští Arabové pokusili o národní povstání… David Ben Gurion, který byl naprostým realistou, si jeho podstatu dobře uvědomoval. V neveřejné debatě poznamenal, že ´v našich zahraničně politických jednáních arabskou opozici přehlížíme´, ale vybízel, abychom ´si přiznali pravdu mezi sebou´. Pravda byla, že ´politicky jsme agresoři a oni se brání… Je to jejich země, protože ji obývají, kdežto my sem chceme přijít a usadit se tu, a z jejich úhlu pohledu jsme příchozí zvenčí a chceme jim jejich zemi vzít´… Britové vzpouru velmi brutálně potlačili." Noam Chomsky, Osudový trojúhelník (The Fateful Triangle) .

Gándhí o palestinském konfliktu - 1938

"Palestina náleží Arabům ve stejném smyslu, v jakém Anglie náleží Angličanům anebo Francie Francouzům… Co se dnes děje v Palestině, nelze ospravedlnit žádným morálním kodexem chování… Jestliže [Židé] musí na Palestinu pohlížet geograficky jako na svou národní domovinu, je špatné vstupovat do ní ve stínu britských děl. Nábožensky motivovaný čin nelze uskutečnit za podpory bajonetu nebo granátu. Mohou se usídlit v Palestině jen z dobré vůle Arabů… Jak je vidět, jsou s Brity zajedno, pokud jde o oloupení lidí, kteří jim neudělali nic zlého. Neobhajuji arabské ukrutnosti. Mým přáním je, aby si v odporu vůči tomu, co oprávněně považují za nepřijatelný přehmat ve své zemi, zvolili cestu ne-násilí. Ale vzhledem k uznávaným zásadám dobra a zla se proti arabskému odporu tváří v tvář drtivé převaze nedá namítat vůbec nic." Mahatma Gándhí, citováno z knihy Země dvou národů (A Land of Two Peoples), vyd. Mendes-Flohr.

Neskoupili sionisté většinu půdy legálně ještě před založením Izraele?

"V roce 1948, v okamžiku, kdy se Izrael prohlásil za stát, vlastnil v Palestině legálně jen něco málo přes 6 procent půdy… Po roce 1940, když mandátní úřady omezily židovské vlastnictví půdy na několik oblastí na území Palestiny, pokračovalo ilegální odkupování (a odprodávání) na 65 procentech celkové plochy vymezené Arabům.

Takže když byl v roce 1947 schválen plán rozdělení [Palestiny], půda v ilegální držbě Židů byla jako fait accompli (hotová věc) zahrnuta do území vyhrazeného židovskému státu. A když Izrael vyhlásil svou suverenitu, okamžitě vydal celou řadu zákonů, jimiž rozsáhlé plochy arabské půdy (z jejíchž majitelů se stali uprchlíci, a byli prohlášeni za ´nepřítomné statkáře´, aby mohli být zbaveni vlastnictví svých pozemků a aby se za žádných okolností nemohli vrátit) legalizoval." Edward Said, Palestinská otázka (The Question of Palestine) .


Toto je překlad originální anglická verze "Původu palestinsko-izraelského konfliktu" je k nalezení na adrese http://www.cactus48.com.Text do této podoby sestavila a publikovala koalice Jews for Justice in The Middle East (Židé za spravedlnost na Středním východě), která jako volné sdružení funguje od roku 2000 v Berkeley v Kalifornii, kde společně s dalšími, podobně zaměřenými skupinami vyvíjí různé osvětové aktivity směřující k pohledu na blízkovýchodní konflikt z "druhé strany". Text si je možno z uvedené adresy vytisknout, údajně je možné si i napsat o jeho tištěnou kopii na adresu Jews for Justice in The Middle East, P. O. Box 14561, Berkeley CA 94712. Český překlad je publikován s laskavým svolením provozovatele cactus48.


Další články tohoto autora:
Wanda Dobrovská

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: