Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 9.10.2002
Svátek má Štefan




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Jak to chodí v EU, aneb už abychom tam byli?
 >POLITIKA: Poučení z krizového vývoje
 >POLITIKA: Komu překáží myšlenkové schéma ODS?
 >GLOSA: Budeme volit nového prezidenta republiky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tvář nepřítele
 >PSÍ PŘÍHODY: Je tu podzim
 >TÉMA: Junák a sociální demokracie
 >MROŽOVINY: Jadran na dvakrát
 >MÝTY: Hefaistos - bůh nebo strojař? (1.)
 >ROZPOČET: NKÚ a mrtvé duše ve státním rozpočtu
 >INFO: Metrostav odmítá nařčení.
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Rané formy písma
 >NÁZOR: Rozlišujme rasismus a pokrytectví
 >EKONOMIKA: Co přinese příznivý inflační vývoj
 >ZDRAVÍ: Problémy s nehty

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
9.10. POLITIKA: Poučení z krizového vývoje
Ivan Langer

Kdo si již dnes vzpomene na předvolební hesla Koalice, hovořící o snižování daňové zátěže, konci zadlužování státu, zeštíhlení státních orgánů a přímé volbě prezidenta? Hlavně si je nepamatují samotní politici KDU-ČSL a US-DEU, kteří podpisem socialistického vládního prohlášení rezignovali na svůj volební program výměnou za několik vládních křesel. Jejich dnešní vzkaz voličům? Všechno je přesně naopak. Volby skončily, zapomeňte. Zatímco u strany lidové se dal její nikoli historicky první názorový obrat očekávat, pro českou pravici je tragičtější spíše postoj Unie svobody.

Manévr, který předvedl její předseda Ivan Pilip ve chvíli, kdy díky neschválení zvýšení daní hrozilo vyobcování unionistů z vlády, se nezapíše zlatým písmem do učebnic politologie. "Pilipův dodatek" koaliční smlouvy staví unionisty do nesvéprávné pozice prosebníků o zachování svých vládních postů. Přišli za Špidlou a Svobodou po kolenou a vyměnili svoji důstojnost za misku šošovice. Dnes budou dokonce tvrdit, že se vlastně nic nestalo a vše je v nejlepším pořádku.

Sociální demokraté a lidovci, kteří v první chvíli hodili své "bratry na věčné časy" přes palubu, zatím vzali svého koaličního partnera na milost. A pokud unionisté nebudou poslušní, opustí kabinet se závazkem, že mu nevysloví nedůvěru. Podepsali tak vládě bianco šek nehledě na to, co bude v Poslanecké sněmovně prosazovat. Těžko si představit potupnější postavení, ne nepodobné roli nevolníků, trpně odevzdaných svému osudu. Spíše než obdiv z lekce politické taktiky zůstává po celé této transakci pocit studu a pachuť trapnosti nad tím, kam až lze při politickém obchodování zajít.

Jelikož příští vládní návrhy nebudou o nic méně špidlovské, není však ani po této kapitulaci US-DEU 101 hlasů jistých. V záloze čekající komunisté tak jistě dostanou příležitost této vládní formaci pomoci bez ohledu na existenci libovolného počtu podobných dodatků. Mimořádně pikantní je tato situace především proto, že Koalice nenechala nit suchou na bývalé opoziční smlouvě. Přes veškerou nedokonalost a neopakovatelnost však tato smlouva alespoň zabránila rozsáhlé expanzi socialistických vizí, které jsme svědky v současné době. Ta již nyní hrozí těžkými defekty v ekonomice, se kterými se budou muset vypořádat až vlády příští, odpovědnější.

Jaké je tedy poučení z krizového vývoje, který by jeho aktéři nejraději překryli pláštíkem zapomnění? Nečekaně brzy došlo na varovná slova, že vládní koalice je pouze umělým slepencem, který převzal všechny neduhy bývalé Čtyřkoalice, zmítané vnitřními spory. ODS by mohla mít z problémů této slabé a vnitřně nesourodé vládní sestavy škodolibou radost. Po pravdě řečeno, radost můžeme mít jen z jediného: zatím neprošlo zvýšení daní, které by postihlo všechny bez rozdílu, tedy i ty občany, kteří byli postiženi povodněmi. Vše ostatní, co vládní krize odhalila, již neskýtá tak hezký pohled.

Padla iluze o dělném a kompaktním "proevropském" týmu, Vladimír Špidla se projevil jako autoritářský vladař, který vyhazuje "neposlušné" koaliční poslance ze Sněmovny. Lidovci se opět projevili jako kalkulující pragmatici, kteří nedrží slovo a vždy jsou připraveni z každého zakolísání partnera vytěžit pro sebe co nejvíce. Z politické scény v tuto chvíli zmizela jedna pravicová strana a někteří unionističtí ministři jsou dokonce socialističtější než socialisté. To je zřejmě nejhorší zpráva z celé vládní krize, a zároveň výzva pro ODS profilovat se jako důsledná pravicová opozice.

Současný stav, zablokovaný Pilipovým dodatkem, nedává dnes příliš nadějí, že se k ODS v dohledné době přidají další zákonodárci, kteří budou mít potřebu pomoci pravicové politice, nevedoucí tento stát a jeho občany do slepé uličky. Opak by byl příjemným překvapením. Potom nezbývá, než postavit protiváhu socialistickým vizím a pracovat na silné a věrohodné pravicové alternativě.

8. října 2002

Ivan Langer

Místopředseda Poslanecké sněmovny

a místopředseda ODS




Další články tohoto autora:
Ivan Langer

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: