Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 11.10.2002
Svátek má Andrej




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >TÉMA: Nechají nás Irové před branami
 >NÁZOR: Císařovy nové šaty
 >ŽIVOT: Lovemachine for President !
 >NÁZOR: President podepisuje diskriminační zákony.
 >HUDEBNÍ RECENZE: Elvisi, žiješ?
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Perské říše (mapa)
 >KRAJ: Mostecko
 >MEJLEM: ohlasy a názory
 >POSTŘEH: O čase
 >ÚVAHA: Zastavme katastorofy.
 >ZDRAVÍ: Klíšťová encefalitida
 >TÉMA: Bohulibý zákaz reklamy na cigarety?
 >ZE SVĚTA: Instruktáž o zakládání nových vlastí
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Voleník si to pokazil

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
11.10. ÚVAHA: Zastavme katastorofy.
Aleš Dolník

Podle Červeného kříže, který eviduje počet přírodních katastrof (hurikány, pobřežní záplavy,
tornáda, sucha a povodně), počet a rozsah těchto katastrof rok od roku narůstá. Zatímco v r. 1996
bylo asi 200 větších celosvětových katastrof, v r. 2001 již asi 390! Představitelé Červeného kříže a
Červeného půlměsíce uvádějí, že při tomto růstu mezinárodní organizace nebudou moci účinně zvládat
pomoc postiženým lidem, regionům a státům.

Odborníci vyslovují názor, že rozsah katastrof souvisí s narůstajícím globálním oteplováním, které
mění dnes již významně klima na celé Zemi. Zhruba řečeno, místa na Zemi dnes sušší budou stále více
postihována suchy, místa vlhčí přívalovými dešti a záplavami. Oteplování Země je způsobeno
skleníkovým efektem, který je vyvolán zvýšeným obsahem především oxidu uhličitého a oxidů dusíku v
atmosféře. Skleníkový efekt vzniká nadměrným spalováním výrobků z ropy a uhlí. Současně se masivně
kácí zbytky pralesů a lesů, které oxid uhličitý (CO2) a vodu vážou. Dále pokračuje znečišťování moří,
při kterém hyne plankton, který též CO2 zpracovává.

Lidé mají rádi jednoznačného viníka a jasné hranice mezi černým a bílým. Při povodni, která nedlouho
po povodni na Moravě postihla Čechy, lidé by velmi rádi ukázali a řekli: Ty jsi vinen za to, že jsi
včas neodpustil rybník nebo přehradu a voda mi vzala majetek a dům. Ale…Česká republika byla před
dávnými časy téměř celá pokryta hlubokými pralesy, kdy vedle sebe rostly jehličnaté i listnaté
stromy. Naši předci (podobně jako lidé v Evropě a jinde) vykáceli přibližně dvě třetiny lesů a
pralesů a vytvořili pole a pastviny. Smíšené lesy odolné proti nemocem a škůdcům jsme za účelem zisku
většinou přeměnili na smrkové porosty. Na rozdíl od lesů, pole a pastviny jsou schopny vázat jen
velmi malé množství CO2 a vody. Je-li půda bez hustšího porostu stromů nasáklá od předchozích dešťů,
není schopna přijmout další vodu. V r. 1990 se ozývaly hlasy volající po zalesnění zemědělsky
nevyužívaných ploch. Jediné, co se stalo, jsou vysázené stromky před parčíky některých firem a řídké
osázení ploch ve městech. Jsme za to rádi, ale je to velmi málo. Stromy nejsou nepřátelé působící
stín v bytě. Mimo jiné pohlcují prach. Výpary některých stromů působí účinně proti virům a bakteriím.
Na rozdíl od asfaltu, betonu a blátivé půdy. Možná právě teď by měl vzniknout impulz k tomu, aby se
zalesnily plochy zemědělsky nevyužívané. Je paradoxní, že v učebnicích ekologie kritizujeme kácení
pralesů, ale v naší vlasti nejsme schopni obnovit lesy vykácené již dávno. Státní, krajské či obecní
orgány by mohly vytipovat zemědělsky nevyužívanou půdu, případně půdu využívanou, která je v místech,
kde hrozí podmáčení, splavení nebo sesuv půdy, půdu v záplavových oblastech a po výměně nebo
vykoupení ji zalesnit smíšenými lesy, které by, podobně jako lužní lesy, byly schopny přívaly vody a
povodeň významně omezit. I každý jednotlivec by mohl náletové stromky (duby, buky, lípy aj.) zasadit
na své zahradě, pozemku nebo po dohodě s obecním úřadem na veřejném prostranství. To nestojí peníze,
jen trochu volného času.

Jsou věci velké a jsou věci malé. Každý z nás spáchá tu a tam nějaký prohřešek proti přírodě.
Pošlapání trávníku, vyhození odpadků do trávy, vylití kyseliny, oleje či brzdové kapaliny do půdy.
Hra na lovce se vzduchovkou, vypalování suché trávy. Jízda autem na místa, kam stačí kolo či chůze. I
to, že kupuji výrobky ze vzdálených států, ač často nemusím, podporuji zplodiny vznikající při jejich
přepravě. Avšak říkáme: Podívejte se na ty velké, kteří za účelem zisku z povrchového dolu dělají
měsíční krajinu, kteří ve velkém znečišťují vzduch a vodu, kteří produkují nevratné obaly, kteří
skladují jaderný odpad, kteří loví slony, velryby, kácejí amazonské a asijské pralesy, kteří působí
ropné havárie… Když milióny lidí na Zemi činí malé ekologické škody, je to totéž, jako když několik
firem působí škody obrovské.

Světem obchází strašidlo. Strašidlo individualismu. Já, já, já, jenom já. Já chci mít hodně peněz. Já
chci mít co největší zisk z mé firmy. Já chci mít velké auto. Já chci na dovolenou do Tuniska, na
Kanárské ostrovy, do Ameriky. Já to všechno chci. Co je mi po mém sousedovi? Co je mi po mém městě,
co je mi po nemocném žebrákovi. Co je mi po umírajících na následky hladomoru v důsledku sucha? Co je
mi po kácení pralesů někde v Amazonii či Asii? Co je mi po chudých zemědělcích v Asii a J. Americe,
kteří pěstují drogy? Co je mi po umírajících velrybách? Říká se, že naše Země je přelidněná. Ve
skutečnosti by snesla na svém povrchu snad i 2x až 3x více lidí, lidí, kteří však žijí v souladu se
zákony přírody a Boha. Země je přelidněná lidmi, kteří myslí jen sami na sebe. A tuto tíhu nyní
přestává snášet.

Kdo je vinen, že mi voda vzala dům nebo majetek? Každý, kdo mlčí. Kdo je smířen s exhalacemi,
nevratnými odpady. Kdo je sám bezohledný k přírodě. Kdo se nezajímá o globální ekologické problémy.
Kdo nepodporuje ani morálně, ani finančně ani přičiněním ekologické a sociální projekty nadací a
nevládních organizací. Kdo nepíše důrazné petice poslancům a vládám, aby zpřísnili ekologické normy,
aby na mezinárodním poli tvořili nátlak i na ostatní státy světa k výraznému omezení produkce
skleníkových plynů, ke zvýšení bezpečnosti ropných tankerů, k vývoji úsporných motorů, k získávání
energie z obnovitelných zdrojů (větrné a solární elektrárny, spalování biomasy) k důraznějším
ekologickým kontrolám, ke projektům rozvoje zemědělství a lehkého průmyslu ve státech, kde se pěstují
drogy a bez náhrady kácejí lesy a pralesy. My všichni, kteří jsme jako pštrosi vnořili hlavu do svého
domu a tvářili jsme se, že se nás problémy světa netýkají. My, kteří jsme nevytvářeli tlak na
četnější ekologické projekty vlády a obcí, protože by se dotkly naší peněženky. To my všichni jsme
vinni za to, co nás potkalo.

Pokud čestného člověka trápí otázka, kolik peněz je vhodné věnovat na různá konta na odstranění
následků povodní nebo na podporu projektů, které řeší příčinu globálních katastrof (nebo jiné
sociální projekty), zde je návod mudrce dávnověku: Chceš-li mít čisté svědomí před sebou, lidmi a
Bohem, kolik bys měl věnovat peněz na dobročinné účely, výši stanov takto: Urči částku, kterou ty a
tvoje rodina potřebuje na zaplacení dluhu, na pokrytí přiměřených životních nezbytností (bydlení,
potrava, odívání, odpočinek, cestování, vzdělávání aj.). Příjmy rodiny, jež převyšují tuto částku
rozděl dvěma. Jednu polovinu si ponechej, druhou polovinu TRVALE věnuj na dobročinné účely. Zde by se
mělo pohnout svědomí především lidí s vyššími příjmy, od poslanců, senátorů, vyšších státních,
krajských a obecních úředníků, bohatých podnikatelů, úspěšných a slavných lidí, ředitelů, manažerů.
Ve společnosti by se měl vytvořit větší morální tlak na jejich sponzoring. Je nádherné, že často
přispívají lidé spíše chudší, kteří se následně musí ještě více uskrovňovat. Je to přesně to, co
říkal Ježíš, když chválil chudou vdovu před chrámovou pokladnicí na dary a kritizoval bohatého, který
přispěl vyšší částkou, než vdova: "Tato chudá vdova dává pár drobných mincí ze svého nedostatku,
kdežto ten bohatý dává jen nepatrnou částku ze svého nadbytku!"

Někteří z nás zažili pocit strachu a bezmocnosti nad rozbouřeným vodním živlem. Škody dosahují takové
výše, která hraničí s narušením stávajícího ekonomiky státu. Podle světových statistik počet a rozsah
těchto katastrof přibývá. Je zde otázka: Jsme tím, co jsme viděli a někteří zažili, poučeni a
připraveni ke změně postoje počínaje jednotlivcem, rodinou, přes orgány obcí, krajů, států a orgány
světa konče? Investice do odstranění příčin budou nákladné, ale méně, než současné a budoucí
investice do pouhého odstraňování následků. Začneme řešit příčinu už hned teď, anebo budeme pasivně
čekat, až nás znovu a možná ve větším potkají následky naší netečnosti nebo bezohlednosti? A. D.

KDE JSI BYL?

Robert A. Brewer, upravil A. D.

Kde jsi byl
Když velryby prosily o slitování
Když ryby mizely
Z našich otrávených potoků a řek
Když stromy
Umíraly vestoje

Kde jsi byl
Když orangutani i kolibříci
Marně hledali vykácený domov
Když sloní matka
Vzdala boj o kly

Kde jsi byl
Když mořští ptáci
Marně čistili peří z ropy

Kde jsi byl
Když vychrtlé ruce
Zoufale prosily o misku rýže
Když třesoucí rty
Tě žádaly o lék

Kde jsi byl
Když Země
Začala umírat?




Další články tohoto autora:
Aleš Dolník

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: