Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 16.10.2002
Svátek má Havel




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Václav Klaus a Konec dějin v Čechách?
 >DROGY: Sliby - chyby aneb děti řekly drogám své rozhodné ne
 >MROŽOVINY: Evropská křižovatka
 >NÁZOR: Jakou potřebujeme vládu?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Nekupujte foťák na ulici!
 >PSÍ PŘÍHODY: Dny se nepříjemně zkracují...
 >MÉDIA: Ta naše televize česká, obzvláště digitální
 >SVĚT: Hodně cukru pro Turecko.
 >NÁZOR: ODS a prezident. Totální obrat.
 >KOMENTÁŘ: Bali
 >PENÍZE: Studenti, máte všech pět pohromadě?
 >ŠKOLSTVÍ: Učitel, který zakládá nové odbory
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Rozmach křesťanství
 >CHTIP: O mravenci a kobylce
 >EKONOMIKA: Co říkají makroekonomické ukazatele ČR

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
16.10. ZDRAVÍ: Tenzní bolesti hlavy
Petr Dočekal

Tenzní (tlakové) bolesti hlavy jsou nejčastějšími bolestmi hlavy vůbec.Alespoň občas na ně trpí odhadem jedna třetina dospělé populace vyspělých zemí.

Jsou typickou civilizační nemocí a velmi často se kombinují s dalšími bolestmi hlavy, nejčastěji s migrénou.Přestože existence a četnost této skupiny obtíží je už delší dobu mimo jakoukoli pochybnost, názory na mechanismus jejich vzniku, a tím i klasifikaci a léčbu, se donedávna velmi rozcházely. Tím je možno vysvětlit naprosto nejednotné názvosloví, ale i celkový přístup k problému včetně léčby.

Ve starší literatuře se můžeme setkat s dříve užívanými názvy, které mimo jiné odrážejí i tehdejší názory na příčinu tenzních bolestí (např. psychogenní bolest hlavy, prostá vazomotorická bolest hlavy, chronická vertebrogenní bolest s tenzní složkou, chronický cervikokraniální syndrom s anxiózní složkou apod.).

Proč vlastně vznikají
Podle některých názorů se jedná o bolest hlavy související se změnami prokrvení mozku, a tím i průsvitu cév v dutině lební, aniž by tyto změny byly přesně definovány. Za vyvolávajícího činitele je považován psychický stres, zvláště jeho vegetativní doprovod.

Druhá skupina názorů vyplynula z praktického pozorování, že velká část pacientů s tenzními bolestmi hlavy mívá výrazně bolestivé napětí, stažení a po dlouholetém průběhu choroby i zkrácení svalů šíje a krku. Někdy se tato bolestivá svalová stažení řetězí podél celé páteře a obvykle bezprostředně předcházejí či doprovázejí bolest hlavy.

V současné době rozlišujeme dvě podskupiny tohoto onemocnění: tenzní bolest sdruženou s postižením perikraniálního svalstva a tenzní bolest bez postižení perikraniálního svalstva. Obě skupiny ještě z praktických důvodů dělíme na bolest epizodickou (občasnou) achronickou (dlouhodobou), přičemž za chronickou je považována bolest častější než 15 dní do měsíce, tedy 180 dní v roce.

Obvykle jde o velmi neurčitou bolest, která na rozdíl od migrény často mění lokalizaci, charakter i délku trvání. Co do charakteru bývá popisována někdy jako tupá, stálá bolest, jindy bolest pálivá, tepavá, nezřídka oboustranná, ale někdy i jednostranná či vysloveně bodová.

Při převažující svalové složce jsou bolesti lokalizovány (mimo postižených svalů) většinou v zátylku s typickým vyzařováním do očí. Pokud převažuje cévní složka, je bolest naprosto nepředvídatelná a měnlivá.

Pokud jsou tyto bolesti mírné, bývají často pociťovány jenom jako tlak, naopak silnější bolest bývá provázena mírnou nevolností, někdy i světloplachostí, a onemocnění může imitovat migrénu.

Lze tenzní bolest hlavy léčit?
Nejdůležitější součástí léčby všech typů tenzní cefalgie je její prevence nebo léčba hned v počátku - tedy ve stadiu epizodickém s nepříliš častými bolestmi.

Vlastní léčba by se kromě farmakologického tlumení bolesti měla snažit zvládnout i příčiny – tedy nadměrné trvalé psychické napětí (psychoterapie, relaxace, jóga, akupunktura). Přímá léčba epizod bolesti by v žádném případě neměla být častější než jednou až dvakrát do týdne, raději ne více než dvakrát až čtyřikrát do měsíce. Všechny léky i léčebné procedury budou o to účinnější, oč méně časté bude jejich opakování. Proto je dobré nezůstávat u jediné metody, ale vhodně je kombinovat a střídat.

Z preventivních léků se užívají antidepresiva, u nás nejčastěji amitriptylin. Moderní antidepresiva jsou velkou nadějí pro budoucnost. Často se užívají i malé dávky trankvilizérů (léků na zklidnění, odstranění psychické tenze). Účinnost těchto preparátů, pokud nejsou kombinovány s nemedikamentózními přístupy, nedosahuje většinou ani 50procentního zlepšení v následujících 12 měsících.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Petr Dočekal

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: