Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 18.10.2002
Svátek má Lukáš




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >ZE ŽIVOTA: Zkušenost
 >NÁZOR: Konsenzuální hlava státu
 >ZEMĚDĚLSTVÍ: Palas - povodně jsou překážkou restitucím
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě k McDonaldovi a o cestě k ráji
 >PSÍ PŘÍHODY: Podivné setkání na ranní procházce
 >HISTORIE: Water-Loo (aneb Císařovy nové hemoroidy, Díl 3.)
 >VÍKEND: O chalupách a chalupářích
 >POSTŘEH: O nechtěné mystifikaci
 >K DISKUSI: Hon na kuřáky versus zdravý rozum
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Křížové výpravy od 11. do 15. století (mapa)
 >PENÍZE: Chceme tě, drobný kliente
 >ZDRAVÍ: Smíte nahlédnout do své zdravotní karty?
 >TEROR NA OSTROVĚ BALI: Poslední informace
 >OHLAS: Reakce na názor o reklamě M.Římana

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
18.10. ZDRAVÍ: Smíte nahlédnout do své zdravotní karty?
Lubomír Vondráček

Stále častěji se řeší kolise mezi zdravotnickými pracovníky, pacienty nebo jejich rodinnými příslušníky, kteří požadují, aby mohli nahlédnout do své dokumentace nebo do dokumentace svých blízkých.

Při řešení tohoto problému je nutné především rozlišovat poučení pacienta od podání informace o jeho zdravotním stavu. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění v § 23, odst.1) stanovuje povinnost lékaře poučit vhodným způsobem nemocného, popřípadě členy jeho rodiny o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování preventivní péče.Zákon nestanovuje konkrétní způsob, jak má lékař poučení provést, ale v žádném případě z uvedeného nelze odvodit povinnost lékaře nechat nahlížet pacienta, popřípadě členy rodiny do zdravotnické dokumentace proto, aby byli dostatečně informováni. Nutno připomenout, že i o poučení rodiny musí pacient nejen vědět, ale musí s ním i souhlasit, neboť se při poučení dovídá rodina skutečnosti, které jsou předmětem povinné mlčenlivosti.

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění v § 67b, odst.10) stanovuje, že do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet:
a) lékaři, zdravotní sestry, rehabilitační pracovnici, lékárníci, kliničtí psychologové, kliničtí logopédové v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
b) pověření členové příslušné komory při řešení případů podléhajících disciplinární pravomoci příslušné komory. (zákon č. 220/1991 Sb., v platném znění),
c) revizní lékaři zdravotních pojišťoven v rozsahu daném zvláštním právním předpisem (Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění),
d) Soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku zadaného orgány činnými v trestním řízení nebo soudy,
e) Lékaři správních úřadů ve zdravotnictví pověření vyřizováním konkrétních stížností, návrhů na přezkoumání a podnětů ve správním řízení, a to v rozsahu vyplývajícím ze stížnosti, návrhu na přezkoumání nebo podnětu ve správním řízení,
f) Lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem (zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizačního záření),
g) Členové znaleckých komisí,
h) Pověření pracovníci ochrany orgánu veřejného zdraví,
i) Lékaři orgánů sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely dávek a služeb sociálního zabezpečení, důchodového pojištění,
j) Lékaři úřadu práce pro účely zaměstnanosti,
k) Lékaři okresních úřadů pro účely odvodového řízení a civilní služby. zaměstnanci státu v organizační složce státu, která zajišťuje plnění úkolů NZIS a kteří zajišťují zpracovávání osobních údajů a informací o zdravotním stavu obyvatelstva.

V uvedeném paragrafu, kde jsou taxativně vyčteni ti, kteří mohou do zdravotnické dokumentace nahlížet. Pacienti, ani jejich rodinní příslušníci uvedení nejsou. Z dikce tohoto ustanovení zákona pak zdravotnická zařízení odvozují, že nemají povinnost nechat pacienta nahlížet do své dokumentace a že rodinní příslušníci nemají právo do dokumentace nahlížet ani se souhlasem pacienta. V ustanovení § 67b, odst. 12) je stanoveno, že pacient má právo na poskytnutí veškerých informací, shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě a v jiných zápisech, které se vztahují k jeho zdravotnímu stavu.

Pacient se z informací, které jsou mu sděleny o jeho zdravotním stavu, nesmí dovědět informace o třetí osobě. Ani z tohoto ustanovení jednoznačně nevyplývá povinnost zdravotnickému zařízení nechat pacienta nahlédnout do dokumentace. Zejména skutečnost, že se z dokumentace nesmí pacient dovědět informace o třetí osobě svědčí spíše ve prospěch pro zdravotnické zařízení, které pacienta do dokumentace nahlédnout nenechá. Vycházíme-li ze zásady „co není zákonem zakázáno, je dovoleno“, musíme konstatovat, že žádná v současné době platná právní norma nezakazuje zdravotnickému zařízení, aby pacienta nechal nahlédnout do své dokumentace.

V platném právním předpise je stanoveno, že pacient má právo na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci, aniž by bylo blíže stanoveno, jak má být tato informace poskytnuta. Nevylučuje se tedy aby se tak dělo tím, že pacient nahlédne do své dokumentace. Podle mého názoru lze problém uzavřít tak, že pokud zdravotnické zařízení má závažné důvody pro to, aby neposkytlo zdravotnickou dokumentaci pacientovi k nahlédnutí (např. ochrana třetí osoby), může tak učinit. Protože neumožnění nahlédnout pacientovi do své zdravotnické dokumentace je pacienty i veřejností vnímáno negativně, jako snaha ošetřujícího lékařů zatajovat některé skutečnosti, považuji za vhodné, aby ošetřující lékař do dokumentace pacienta nahlédnout nechal. A to v čase a po dobu, která nenaruší chod a činnost zdravotnického zařízení.

Zvláštní postup je u osob, které získávají ve zdravotnickém zařízení způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Studenti lékařských fakult, žáci zdravotních škol, lékaři, kliničtí psychologové a kliničtí logopedové na postgraduálním školení. Ti mohou v rámci výuky nahlížet do zdravotnické dokumentace pacientů pouze v nezbytném a potřebném rozsahu a to pouze u určených pacientů a s jejich písemným souhlasem.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Lubomír Vondráček

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: