Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 18.10.2002
Svátek má Lukáš




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >ZE ŽIVOTA: Zkušenost
 >NÁZOR: Konsenzuální hlava státu
 >ZEMĚDĚLSTVÍ: Palas - povodně jsou překážkou restitucím
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě k McDonaldovi a o cestě k ráji
 >PSÍ PŘÍHODY: Podivné setkání na ranní procházce
 >HISTORIE: Water-Loo (aneb Císařovy nové hemoroidy, Díl 3.)
 >VÍKEND: O chalupách a chalupářích
 >POSTŘEH: O nechtěné mystifikaci
 >K DISKUSI: Hon na kuřáky versus zdravý rozum
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Křížové výpravy od 11. do 15. století (mapa)
 >PENÍZE: Chceme tě, drobný kliente
 >ZDRAVÍ: Smíte nahlédnout do své zdravotní karty?
 >TEROR NA OSTROVĚ BALI: Poslední informace
 >OHLAS: Reakce na názor o reklamě M.Římana

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
18.10. ZE ŽIVOTA: Zkušenost
Jan Beneš

Pojížděl jsem po světě s růžovým řidičákem od roku 1962, od roku 1969 pak vskutku i po světě jiném než československém. Časem to doplnil i o jiné, ale když mi jednou nechtěli v Itálii uznat ten z Illinois, použil jsem starý český a fungovalo to.
V roce 1992 se pokusil ten český vyměnit za novější, ale vyhodili mne, že mám platný, bych neotravoval. A to návštěva v Kongresovce nebyla žádná procházka růžovým sadem. Oproti tomu policajti, kteří mne občas zastavili, mi zas vyčítali, že si nejsem na fotografii (z roku 1962) podobný a já se jim snažil vysvětlit, že se mi to také nelíbí, ale nemohu s tím nic udělat.
Nynčko udeřilo. Vyměnit do konce roku. A už to nedělá policie, ale jako v každé civilisované zemi Magistrát. Arciť, pořád v té Kongresovce. Pro jistotu se táži telefonem, co vše budu potřebovat. Prý nic. OP a starý řidičák. Což nebyla pravda, chtěli ještě lékařské potvrzení. Leč jinak, jaké překvapení. Žádná horda zmateně přebíhajících návštěvníků, solidní prostředí a vydání pořadového čísla, které se na displey objevilo ani ne za pět minut a po dalších osmi minutách jsem mohl odkráčet s novým řidičákem, neb v tom starém jsem měl i to lékařské potvrzení,. Skrze které mne letos v září jakýsi muž v modrém sekýroval při kontrole na dálnici a tak jsem si ho (za Kč 400) nechal vystavit.
I přemýšlel jsem o tom, že doba byrokratické zpupnosti je u nás snad doopravdy za námi. A byl bych tomu i uvěřil, kdyby mne nezaujala dáma jíž to zjevně tak jednoduše nešlo a k jejímuž okénku se sbíhaly úřednice zblízka i z dáli a cosi se tam velice rozčileně projednávalo. Potíž, jak se ukázalo, vězela v tom, že dotyčná je emigrantka, cizí státní občanka, prokazující se právě oním zeleným průkazem opravňujícím k trvalému pobytu a nikoli OP. Což bylo zřejmě zlé. Nejprve jí výměnu řidičáku (z roku 1968) zamítli, že nemá předepsanou fotografii (byly vyrobeny v předsálí tohoto úřadu). Ukázalo se, že nevyhovující jsou rozměry, bylo nutno jí odstřihnout, ale to bylo nad síly úřednic. Pak se zase cosi nalezlo, prý nepořádek v ústřední evidenci (jako kdyby za něj ta dáma mohla) a posléze jí byla výměna řidičského průkazu odmítnuta, dokud nepřinese potvrzení, že roku 1969 (kdy republiku na třicet let opustila) odevzdala občanský průkaz. (Dnes tedy před 33 léty, a co je občance cizího státu do jakéhosi československého OP z roku 1969, má-li platný doklad ČR?) Slovutné úřednice, k okénku se seběhnuvší pak vehementně odmítly informovat na jakém zákonném podkladě své odmítnuté staví. Tak to je, protože to říkáme. Ostatně, že každý emigrant musí být potrestán tvrdil už nebožtík Jára Kohout.
A pak že Hlava XXII. je jen autorská fikce, anebo byrokratickou zpupnost už máme skoro třináct let od listopadu 89 za sebou. Sebevědomí na zemi domácí mi sklaplo.
Na dotyčném Obvodním úřadě, kam se dáma v mém doprovodu zblble vypravila, samozřejmě žádné doklady tohoto druhu nemají a tudíž ani žádné potvrzení nevystaví. V mém doprovodu proto, že ji to zjevně vyšinulo, ba byla na mrtvici a bylo mi jí líto. Kromě toho se obvod jejího bývalého bydliště přesunul kamsi jinam než sídlil roku 1969 a měl jsem plán Prahy i mobilní telefon. Zoufat si? Nikoli, jsme v Čechách. Našel se známý, který se nabídl bezvýchodné trouble bezradné dámy napravit, s dodáním řidičáku až do domu. Za sumičku vzhledem k té nepříjemnosti, zvýšenému krevnímu tlaku a potížím jež z toho plynou, vskutku pominutelnou. Korupce se nemá podporovat. Souhlasím. Ale jakou jinou možnost ta dáma ještě má?




Další články tohoto autora:
Jan Beneš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: