Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 21.10.2002
Svátek má Brigita




  Výběr z vydání
 >TEROR NA OSTROVĚ BALI (3) : poslední informace
 >POOHLÉDNUTÍ: Od Mein Kampfu nejen k manhattanským mrakodrapům
 >ZAMYŠLENÍ: Trocha psychologie nikoho nezabije.
 >POLEMIKA: Do třetice - ještě pár vět k zákazu reklamy
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Konec sezóny na motorce
 >PSÍ PŘÍHODY: Sezóna konce sezón
 >POLITIKA: Je čas na obsazení Iráku
 >PRAHA: Virtuální předvolební válka v Praze
 >SPOLEČNOST: Fejeton o mužích - samcích a atrapách
 >OHLAS: Na kouření
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Byzantská říše(mapa)
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >ZDRAVÍ: Problémy s nohama (např. když páchnou :-) )
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: I ten bezmocný hlas znamená mnoho
 >Boj o ADSL - zeptali jsme se Českého telekomunikačního úřadu a alternativních operátorů na to, co vás nejvíce zajímá

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
21.10. SPOLEČNOST: Fejeton o mužích - samcích a atrapách
Vlastimil Obereigner

Před dávnými časy, kdy sluníčko do českých zemí přicházelo ještě z oblasti, kde dnes bylo už včera aby potom celý den pozorovalo stachanovská úsilí budovatelů nového řádu a nakonec zapadlo do prostoru, kterému se tehdy říkalo "válkychtivý imperialistický tábor", krátce Západ, jsem pracoval jako "universální nástrojař" v n.p. ElektroPraga Jablonecké Paseky. Všemocná strana mi umožnila toto vzdělání, přestože jsem patřil do třídy nepřátel zřízení, jelikož otec za buržoazní republiky střílíval do dělníků. Asi 60 metrů dlouhou nástrojárnu protínala pětimetrová ulice, kde se konaly populární desetiminutovky, při kterých si mohl jeden někdy i na hodinku zdřímnout. Ale byla to i spojovací "magistrála" mezi vrátnicí a "bakelitkou",kde se pekly bakelitové části výrobků. Několikrát denně tou magistrálou musela projít pohledná úřednice s nějakými papíry a tam vznikl právě ten problém. U obráběcích strojů a ponků pracovali samci, kteří prostě nemohli uzardělou a vystrašenou samici nechat projít jen tak bez povšimnutí. Z desítek hrdel se ozval pískot známé melodie z filmu Laurel a Hardy v rytmu chůze té nebohé samičky. Tato nevinná hra se opakovala několik týdnů, až ta krásná slečna byla na pokraji zhroucení. To jsme se dozvěděli až když vedení podniku svolalo mimořádnou desetiminutovku aby věc přešetřilo, vysvětlilo a nám, samcům u ponků a strojů, domluvilo. Za sebe můžu říci, že mi bylo stydno a že jsem si tehdy uvědomil, jak asi muselo té slečně být, když vykonávaje svoji práci musela procházet takovým peklem.

Dnes by se takový případ hodnotil jako "harašení", o kterém se zde minulý týden rozepsala paní Věra Nosková. Ve svém velmi dobře napsaném fejetonu se rozepisuje o tomto problému. Z jejího tvrzení vyplývá, že na pracovištích nepracují muži a ženy, ale samice a samci a že to, co se nazývá harašením, je vlastně ukazatelem naší poslušnosti přírodě. Paní Nosková nepotřebuje zákony, které by se v tom šťouraly, ona, majíce hebkou pokožku a oblé tvary, je vlastně stvořena k tomu, aby si okolní samci měli možnost upevňovat svou samčí roli. Ženský důvtip a taktika prý stačí, aby se ubránila a má dost možností sama "hormonika" zvládnout, či zesměšnit, či dokonce ohrozit jeho kariéru.

Z jejího článečku dokonce vyznívá i další argument proti vstupu do EU, jelikož z Evropské komise přijdou zákony, které budou ženy (české samice) nutit, aby to co jim dnes lahodí jim bylo najednou nepříjemné, ponižující a urážlivé.

Šokující pro mě bylo i poznání, že ze dvou stovek diskutujících jen 2 ženy, Gábina a Olga Kubová rozumně argumentovaly se samci, kteří byli plni nadšení z nedomyšleného fejetonu paní Noskové a vystavily se tím urážlivým útokům na svou ženskost a inteligenci. U většiny bylo zřejmé, že v mozku mají přetlak testosteronu a je ku podivu, že umí i číst a psát. Někteří dokonce projevili zájem se s paní Noskovou seznámit, jasně, že ne k nějaké další debatě. Zazářil i otevřený antiamerikanismus a zesměšňování amerických feministek. Když už jsem u nich: Jako snad v každém organizovaném hnutí může dojít k extrémním výjimkám a tak tomu je i mezi americkými aktivistkami za práva žen a jejich zákonnou rovnoprávnost s muži. Nikdo jim nemůže upřít velikých zásluh. Jsou stále ještě místa na zemi, kde žena nemá ta nejzákladnější práva a tak tomu bylo kdysi i v USA a v některých detailech stále ještě není vše tak, jak by mělo být. Samozřejmě, že "samci", kteří našli tak dobrého spojence v osobě paní Noskové, pravdu této skutečnosti rozhodně nepochopí a nepřipustí.

Připadá mi, že autorka stále ještě dožívá zlaté časy, kdy převládlo domnění, že do práce se chodí pro zábavu. Myslel jsem, že se to už změnilo. Nechce si připustit, že nadřízený, který by měl ty samčí předpoklady, o kterých bylo psáno, má možnost ženě opravdu vytvořit nesnesitelné prostředí. Proto jsou v USA ty, občas zesměšňované zákony, aby podřízení měli nějakou zákonnou ochranu. Je potěšitelné, že taková přirozená ochrana lidské důstojnosti bude rozšířena ve státech Evropské Unie a že je na ni pamatováno částečně i v současných zákonech České republiky.

Paní Nosková se snaží degradovat muže, kteří dokáží ovládat své přirozené samčí pudy na "atrapy". Není jistě žádným velkým objevem tvrzení, že tato schopnost sebeovládání a zodpovědné rozhodování je právě jedním z několika věcí, kterými se člověk liší od ostatní zvířeny. Ano, je přirozené, že se zrak s potěšením upne k nějakému hezkému protějšku, ale vidím přece ženu a ne fenu a jsem člověk a ne psí samec a nemůžu si dovolit kdykoliv se mi zachce zkontrolovat hebkost pokožky či oblost tvarů i kdyby to byla třeba sama paní Nosková. Tak se jistě chová většina lidí, podle autorky - atrapy. (Všimli jste si, že v celém článku se má za to, že, jak je v divoké přírodě zvykem, subjektem je muž - samec a objektem žena - samice. Ale jistě není tajemstvím, že to může být a je i obráceně)

Já mám dojem, že si paní Nosková uvědomila, obzvlášť po přečtení zoufale souhlasících diskutérů - samců, že přestřelila a hodně věcí nedomyslela. Přeji ji hodně štěstí - a doufám, že se z jejího jistě zdravého staršího syna nestal ( k vůli té lahůdkářce se zmítajícími se ňadry) vegetarián.

Vlastimil Obereigner




Další články tohoto autora:
Vlastimil Obereigner

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: