23.10. Unionisté slíbili "ano" s výhradou
(eff)
Hezká je už sama formulace zprávy o výsledku jednání unionistů: předseda jejich
poslaneckého klubu Karel Kühnl a Hana Marvanová řekli... rozumějme: klub unionistických
poslanců A Hana Marvanová. Jistě že zajímavé je i to, CO řekli: že nejspíš
podpoří vládní návrh rozpočtu, pokud se vláda unionistům, tedy KLUBU a Haně Marvanové
- písemně zaváže, jakým způsobem bude hradit ztráty konsolidační agentury. A to na dva
roky dopředu - jak bude snižovat schodek rozpočtu. Potom - asi a nejspíš - vládní návrh
podpoří. Pokud si to Hana Marvanová nerozmyslí, dodejme ještě. Vladimír Špidla k tomu suše
poznamenal, že vše bylo podepsáno v koaliční dohodě. To znamená - nemá smysl nic dalšího
podepisovat. Od minula už ale víme, že Špidlova suchost není tak suchá a tvrdost není tak
tvrdá, jak to z vnějšku vypadá. Z vnějšku - a před tím, než si Hana Marvanová eventuálně
umane do vládní lodi vyslat torpédo.
Vláda v úterý odkroutila stý den u vlády. Komentáře odpovídaly stylu vládnutí - byly
neslané nemastné, jaksi sladkokyselé. Sto dní bylo poznamenáno záplavami: hrozbě čelily
bezprostředně hlavně místní samosprávné orgány. Vláda se měla postarat o vynalézavé a
efektivní nápravy škod. Nenapadlo ji nic lepšího, než zvýšení daní a při první známce
odporu zatáhla oháňku mezi nohy a zalezla - na což jsme ostatně zvyklí i z předchozích
vládních období. A to jí na popularitě jistě nepřidalo. Pokud jde o Vladimíra Špidlu
osobně, ten zaujal rozporem původně siláckých řečí o vyhazování unionistů z vlády a náhlým
obratem k politickému realismu - poté, co Hana Marvanová hlasovala podle své tvrdé hlavy a
ne v duchu unionistických zájmů. Čímž projevil lidskou slabost - a není jisté, že právě o
to nejvíce stál. Možná, že si bude brzy dávat repete.
Aston
|