Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 29.10.2002
Svátek má Silvie




  Výběr z vydání
 >TEROR: V Moskvě se skoro nic nového nestalo
 >ARCHITEKTURA: Pražská Stromovka po povodni
 >TÉMA: Co s absolutní výzvou?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Z Reichstagu se ještě kouří
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Státní svátek pod tlakem orkánu
 >PSÍ PŘÍHODY: Mizera nechce žrát!
 >ENERGETIKA: Temelín je opět podezřelý...
 >OHLASY: Železný senátor
 >EKONOMIKA: Třetí čtvrtletí na světových trzích
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >SPOLEČNOST: Mé dojmy z Johannesburku
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Budování státu v Nizozemí
 >MEJLEM: Poučit bychom se mohli?
 >STŘEDOZEMÍ: Malta teplého, povlovně doznívajícího léta
 >PRO ZASMÁNÍ: Jeden jazykový problém

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
29.10. STŘEDOZEMÍ: Malta teplého, povlovně doznívajícího léta
Radovan Němeček

Ano, tak jako je tomu i jinde ve Středozemí, i na Maltském souostroví jsou jen dvě roční období - léto a zima a to prvé se prozatím nemá k odchodu. Denní teploty si troufají až ke 27mi stupňům, moře má pořád příjemných 23 a pršívá málo a krátce. Dokonce i větry jsou velmi mírné a často převážně z jihu, od Afriky.

A tak se turisté ještě pořád rádi koupají a nemusejí se choulit do županů a dek, Malťané ještě pořád o víkendech objíždějí celé souostroví svými novými čluny, posledními to stavovskými symboly dobrých finančních poměrů a potulní psi na plážích nejsou vyhublí na kost, protože ještě pořád je dost zbytků jídla ze stále otevřených stánků a barů.

Letošní léto nepřineslo teplotní rekordy, proroctví farmářů se nenaplnila a teploty nepřekročily čtyřicítku.

Dokonce lze říci, že zde ve vnitropolitickém dění během léta zavál i mrazivý vítr a ještě stále neustal. Kdysi kdosi Maltu charakterizoval tím, že je to "republika právníků a maloobchodníčků", čímž mínil popsat ta povolání nejváženější a nejčastější. Byl-li tedy počátkem srpna obviněn Chief Judge, něco jako předseda našeho Nejvyššího soudu, spolu s dalším váženým soudcem z přijetí úplatku, nešlo o maličkost. Obviněni byli přímo ministerským předsedou a v této politicky přísně bipolarizované zemi nenašli zastání ani u lídra opozice.

Parlament jmenoval komisi, formulující impeachment obou, avšak po jistém váhání oba na své funkce rezignovali a komise se mohla rozpustit. Celý případ ještě není zdaleka uzavřen a potrvá dlouhé měsíce než se tak stane. Prozatímní stav je následující - oba tito soudci měli rozhodnout o odvolání co do výše trestu vězení u již odsouzeného překupníka drog. Úplatek byl poskytnut třetími osobami, částka 12 500 Lm (pro každého anebo pro oba ?) změnila majitele (víme už, že 1 Lm je t.č. 74 Kč). Odsouzený skutečně získal dvouleté snížení výměry trestu vězení (paradoxem prý je, že i přes prokázané poskytnutí úplatku se na tomto rozsudku již nic změnit nemůže), ale neutajilo se to. Po několikatýdenním domácím vězení oba bývalí soudcové přešli do protiútoku, dožadují se uznání toho, že byla porušena jejich lidská práva (presumpce neviny) právě premiérem, avšak důvěra v maltské soudnictví dostala velmi vážnou trhlinu. Dodejme jen, že se maltské obyvatelstvo "soudí" rádo, o to víc je celá situace kormutlivější.

Jak Česká republika, tak i Malta jsou mezi kandidátskými zeměmi pro vstup do E.U. v roce 2004 a bylo by tedy logické očekávat, že probíhající jednání o acquis communitaire budou mít nejen mnoho společného, ale i obdobnou odezvu v médiích. Ale není tomu tak. Téměř všechna anglicky psaná či mluvená média tlumočí názory vládní Nacionalistické strany (PN) či mimoparlamentní Demokratické alternativy- Strany zelených (AD) a podporují vstup do EU netoliko bezvýhradně, ale i informacemi s pochybnou objektivitou. Dojde-li k nějakému zádrhelu, a Maltě, stejně jako nám a několika dalším hrozilo, že už od prvého dne členství se staneme čistými přispěvateli, dočtete se o tom máloco. Kdesi v hloubi článku o úspěšném vyjednávání a uzavření další subkapitoly je jedna holá větička, vyčkává se, až se vše vyjasní, aby mohl vyjít nový článek s bombastickým titulkem ("Maltští farmáři dostanou finanční pomoc od E.U. již od prvého dne"). Média opoziční Labour Party (MLP) to mají jednodušší - jsou proti vstupu do E.U. "v dohledné době", používají hesla jako "Švýcarsko ve Středomoří" anebo "partnerství s E.U." a hojně citují argumenty CNI, iniciativy proti vstupu do E.U., která nesdružuje jen labouristy. Narodila se i třetí, jakási střední cesta - dva bývalí Labourističtí

premiéři, legendární Dom Mintoff a jeho nástupce Karmenu Mifsud Bonnici neříkají ani ano a ani ne, pouze poukazují na to, že Nacionalistická vláda vyjednává o podmínkách vstupu špatně a ohrožuje maltskou neutralitu.

Poté, co kandidátským zemím Irové v opakovaném referendu zvednuli závoru, čeká nás i Maltu referendum také, někdy v první půli roku 2003. Místní vláda odhaduje počet hlasujících pro vstup na více než 55 procent, Labouristé jsou si jisti tím, že je to pod polovinu a stejně jeho výsledek nemíní uznat ( počkají si prý na všeobecné parlamentní volby, i ty zde musejí být do konce roku 2003 či v prvých měsících 2004) a Euromonitor odhaduje počet hlasujících pro vstup jen těsně nad 50 %. Autor svůj odhad nepřidá, upřímně přiznává, že neví.

Psal-li jsem 24,6.tr.o státním dluhu Malty ve výši 1049 miliónů Lm, uveďme nejnovější číslo z konce září - 1042,7 miliónů Lm. Opticky to vypadá lépe, avšak od září loňského roku se zvýšil o 3,9 procenta... Poctivé je ale přiznat, že stále přibývá hlasů místních finančních odborníků, poukazujících na fakt, že už toho není nic moc k prodeji v privatizaci, že 21 miliónů Lm za prodej Mezinárodního letiště vídeňskému konsorciu zmizelo závratnou rychlostí a že od E.U. mohou pomoc čekat jen naivní a přihlouplí.

Začal jsem svoje povídání i poukazem na koupající se turisty a skončím stejně, ačkoli půjde o turisty jiné. V posledních několika měsících, především však v posledních několika týdnech, ba dnech se na Maltě i na Goze vylodilo přes 1200 osob. Připlouvají na rybářských člunech v povětšinou úděsném technickém stavu. Málokdo z nich má pas anebo jiné doklady, ty většinou odhodili do moře a tak zjišťování jejich národnosti a státní příslušnosti je nelehké. Jsou z chudého "Jihu", z Eritreje, Súdánu, Libérie, Egypta, Tuniska, svou strastiplnou cestu po moři počínají v Libyi anebo v Tunisku a pokud přistanou nepozorovaně, už prvý Malťan, dotázaný "jakpak se odtud dostanu do Düsseldorfu ?" je předá do rukou policie. Na Maltu pochopitelně nemířili, cílem byla Itálie a pak nejspíš SRN, tady se ocitli v důsledku navigačního omylu anebo nešťastné náhody, ale čekají na ně jen stará kasárna či stany, dvě teplá jídla denně a na přemnohé nucená repatriace zpět do země původu. Policie a armáda si zoufají, maltská vláda horečně jedná s Tuniskem i Libyí o možném přesunu do výchozích přístavů, ale tento lidský proud neustává. Jen minulý týden jejich člun překážel provozu trajektů mezi Maltou a Gozem a brzy poté většina maltského "námořnictva a letectva" zachraňovala rozpadávající se bárku se 76ti muži a čtyřmi ženami.

Jistě by bylo možné vyslovovat soudy a pokoušet se vyvozovat závěry, snažit se najít poučení. Nechce se mi do toho, tápal bych, nebyl bych spokojen s formulacemi, protiřečil bych si.

Dovolím si však zakončit otázkou, která se mi neodbytně vrací při každé nové zprávě o podobném vylodění : Také ti dávní Keltové, když spatřili praotce Čecha s jeho družinou tam někde u nás, u Řípu, vraštili čelo a polohlasně mumlali, že se tedy o mléko a strdí s nikým nemíní dělit ? Pokud ano, pak dnešní Malťané a Gozitánci se od nich nijak neliší.

Radovan Němeček




Další články tohoto autora:
Radovan Němeček

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: