Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 31.10.2002
Svátek má Štěpánka




  Výběr z vydání
 >GLOSA: Co se to děje ?
 >AUSTRÁLIE: Hrob je v historii milníkem.
 >KRAJINA: Socialistické šaltpáky, radostné meliorace a ekologické maxipyje (s vrtulkou).
 >REPORTÁŽ: Bitva národů u Lipska - 189. výročí, aneb každý chce být granátníkem.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Zrada změny času
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zádrhel s mobilem
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes a zimní čas
 >NÁZOR: Vynucené Irské ano - o další důvod víc, proč nevstupovat do EU
 >NÁZOR: Sobotka a -svoboda- podnikání
 >VOLBY: Železný vyhrál, politika prohrála
 >ZAMYŠLENÍ: Bude Špidlův Temelín v severních Čechách?
 >KNIHA: Chci ti dát facku
 >Z TISKU: Homosexuálové v církvi
 >TÉMA: Zemědělci čtvrtinové kategorie.
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Čínská povstání za dynastie Ming

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
31.10. NÁZOR: Sobotka a -svoboda- podnikání
Antonín Hrbek

Na Sobotkově Ministerstvu financí se stále přemílá zrůdný návrh, aby první 3 dny nemocenského plně hradili zaměstnavatel. Jako argument se uvádí, že "podnikatel nejlépe ví, zda je zaměstnanec skutečně nemocen či ne" a že "stát nemá prostředky na to kontrolovat nemocné". Důsledky neschopnosti státního aparátu mají tudíž být přesunuty na již tak státními blbostmi zatížené zaměstnavatele a dále omezit jejich svobodu podnikání.

A o tom, zda je zaměstnanec skutečně nemocný a jak dlouho, rozhoduje totiž lékař a ne stát a natož zaměstnavatel, kterému současné zákony nedovolují se ani přesvědčit, zda je zaměstnanec skutečně nemocen a zda dodržuje léčebný režim.

Je pravdou, že někteří "podnikatelé" radí svým zaměstnancům, aby se v případě nedostatku práce "hodili marod" a odlehčili tak jejich nákladům a že v případě, že by toto marodění platili z vlastní kapsy, by tolik neradili. Ale to není přece důvod, aby pro toto zneužívání nemocenského byli postiženi všichni zaměstnavatelé. Podle této logiky by měla být např. i zakázána jízda automobily na dálnici z toho důvodu, že někteří automobilisté překračují povolenou rychlost a stát je nestačí stíhat.

Jak jsem se dočetl, tak na Ministerstvu financí asi jen 10 % zaměstnanců splňuje předepsané jazykové znalosti a tak jim asi ucházejí jiné způsoby řešení. Dovoluji si navrhnout jedno z nich. Není nijak nové a některé jeho prvky fungovaly spolehlivě za prvé republiky.

Stát bude nemocným zaměstnancům po celou dobu nemoci hradit nemocenské pouze ve výši tzv. životního minima. Potřebný povinný odvod bude pro všechny zaměstnance jednotný a vypočte se jednoduše jako "životní minimum" krát "průměrná nemocnost". Tak například bude-li životní minimum 6.000 Kč měsíčně a průměrná nemocnost (vztažená k pracovní době) 20 %, pak jednotný odvod bude při plném pracovním úvazku 6.000 x 0.20 tj. 1.200 Kč měsíčně. U zkrácených pracovních úvazků bude odvod i nemocenské úměrně nižší. Tento odvod by mohli platit i samostatní podnikatelé a mít tak zajištěný určitý příjem i po dobu nemoci.

U nemocných zaměstnanců v ústavní péči se nemocenské nebude krátit, ale budou přispívat na úhradu nákladů ústavu.

Dosavadní odvod zaměstnavatele státu pak může být odbourán a převeden do mzdy zaměstnance.

Pokud chce někdo mít vyšší nemocenské, může se pojistit u jakékoliv pojišťovny a ta také bude dohlížet na to, zda je zvýšené nemocenské vypláceno oprávněně.

Navrhované řešení v průměru výrazně sníží daňovou zátěž zaměstnanců i zaměstnavatelů a výrazně posílí i zodpovědnost zaměstnanců za vlastní zabezpečení po dobu nemoci. A zaměstnavatel bude platit jen za tu práci, kterou zaměstnanec vykoná a ne za něco jiného.




Další články tohoto autora:
Antonín Hrbek

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: