Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Neděle 3.11.2002
Svátek má Hubert




  Výběr z vydání
 >Připojuji se k požadavku čečenských teroristů
 >ZDRAVÍ: Nový lék proti žloutence
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Dosti již bombardování Hrozného!
 >SVĚT: O původu a rodině V.I.Lenina
 >KULTURA: Luxusní štace EBENů
 >ZAJÍMAVOST: Ohlédnutí do doby plynové
 >POVÍDKA: Jak jsem (ne) chtěla mít děti
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >POLITIKA: Zaměstnáváš, tak hlídej
 >POLITICE: Tragikomické počínání Unie svobody
 >DOPRAVA: Pražská doprava - setrvalá neschopnost
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zas jeden vynález, který si nedám patentovat
 >PSÍ PŘÍHODY: Divné zvuky z vedlejší místnosti
 >FEJETON: O dojídání a dočítání
 >KULTURA: Cimrman se konečně dočkal pamětní desky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
3.11. Připojuji se k požadavku čečenských teroristů
Jaromír Štětina

Sedm dnů následujících po obsazení Dubrovky čečenským teroristickým komandem ukazuje, že naše mediální scéna je králíček, který se nedokáže pohnout z místa, dívá li se do očí kobře. Diskuse o teroristickém aktu Barajeva a o povraždění nevinných diváků v divadle při zpackané akci svědčí o naší dávné neschopnosti nazývat věci, odehrávající se u našich někdejších východních sousedů, pravými jmény. Počínaje Slávy dcerou, přes bolševické poklonkování Stalinovi a Leonidu Iljičovi až k našemu premiérovi Špidlovi, který neváhal v pozdravném poselství do Moskvy nazvat zásah jednotky Alfa „brilantním“.

Technicismus diskusí kolem Dubrovky je zarážející. Kdo tam střílel první? Jak se tam dostali? Jaký to byl plyn? Úvahy jsou prošpikovány chemickými vzorci. Je to úspěch či neúspěch? Sledování statistik těch, kteří ještě nezemřeli a těch, kteří už jsou v pánu. Víme dnes už i takové podrobnosti, že čečenské teroristky neměly v divadle ani čas jít na záchod, ale takřka nikde česká diskuse problému nejde ke kořenům věci.

Zapomínat na pohnutky teroristů, ať už jsou odkudkoliv, je pro českou mediální a ještě více politickou scénu, typické. Jakoby se každý komentátor, analytik, sociolog či poslanec bál nařčení ze spolupráce s terorismem. Snažit se pochopit teroristu se rovná ne-li přímo spolupráci, tak alespoň duchovnímu spříznění s ním. V případě Čečenska a všech teroristických aktů k zoufalství přivedených a válkou myšlenkově zdevastovaných mstitelů vypadl z diskuse posledních dnů analytický a chladný kalkul a objektivita. Poukazů na to, že bezprecedentní vraždění civilistů ruskou armádou v Čečně je prapůvodem nástupu Barajevova komanda na divadlo, je jako šafránu.

Čestnou výjimkou je komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová. Svůj příspěvek k tématu (LN 25.10.) nazvala naplno a bez servítků Zastavte ruský státní terorismus. Je smutné, že je v dnešním Česku nutné považovat její přístup za odvážný. Je znepokojující, že musí čelit rigidním názorům na dnešní roli Ruska ve světě. Ve výhledu Evropy na nejbližší léta je minimálně nepraktické znovu a znovu podléhat víře v počínající demokracii v Rusku. Jan Rychlík z Ústavu českých dějin FF UK přímo napsal (LN 30.10.): „Paní Šustrové přitom uniká skutečnost, že dnešní Rusko není bývalý SSSR. Boj proti ruskému státu vedený dnes v Čečně z pozic muslimského fundamentalismu proto není a nemůže být žádným bojem za svobodu a demokracii.“

Rád bych k tomu podotkl, že při nejdrastičtějších devastacích čečenských obcí se na likvidaci civilního obyvatelstva, včetně ruských (!) důchodců podílely Gračovovy tanky ozdobené nikoliv ruskou trikolórou, ale rudou vlajkou se srpem a kladivem a portréty Brežněva. Zapomínat na to, že ruská armáda je nejregresnější část ruské společnosti, že ji ovládají převlečení bolševici s rozhledem odpovídajícím předgorbačovským érám, je nebezpečné.

Ale ještě nebezpečnější je uvádět muslimský fundamentalismus v Čečně za příčinu zla. Právě v Čečensku nikdy nehrál roli a pokud se Čečensští bojovníci zaštiťují zeleným praporem, dělají to proto, že mimo tradičního zákona šaríi nemají po úpadku veškeré morálky nic jiného, co by jim umožnilo přežít. Pokud v Čečensku vzniká fundamentalismus, vypěstovalo si jej Rusko svou genocidní medvědí politikou, při níž lidský život v čečenské vesnici nemá žádnou cenu, právě tak jako život diváka slavného muzikálu.

Nevím, jak ven ze slepé uličky hodnocení hrozných událostí v Moskvě a v Čečensku. Snad takovouto tezí: Všichni slušní lidé odsoudili čečenský teroristický akt. Je na čase, aby slušní lidé odsoudili ruský státní terorismus, provozovaný ruskou armádou v Čečensku. Jestliže tvrdím, že se připojuji k požadavku čečenských teroristů zastavit válku, dělám to s plnou odpovědností. Předem odmítám nařčení z podpory teroru. Barajevův čin byl odsouzeníhodný, jeho požadavek však byl jediným možným návodem k zastavení teroru a zabíjení.

Jaromír Štětina

Rozhovor s Jaromírem Štětinou najdete na stránkách Informačního servisu společnosti Člověk v tísni Informačního servisu společnosti Člověk v tísni


Další články tohoto autora:
Jaromír Štětina

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: