Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 4.11.2002
Svátek má Karel




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Střet Mohamedánů se světem a mezi sebou
 >ZE SVĚTA: Nepřehlédnutelné příznaky degenerace.
 >ROZBOR: ČSR na podzim 1938 z ekonomicko-právního hlediska
 >AUSTRÁLIE: 109 návštěv bordelu.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě jeden vynález - volby bez účasti voličů
 >PSÍ PŘÍHODY: Jsou to staří válečníci
 >NÁZOR: 3x ne Nero Wolfe...
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >ŠKOLA: Co znamená být vzdělaný v jedenadvacátem století.
 >ÚVAHA: Morálka a peníze
 >ZDRAVÍ: Nový lék proti žloutence
 >ZAMYŠLENÍ: Špidlův Temelín (II)
 >Ze zákulisí jednání o budoucnosti českého Internetu
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Reformace a protireformace (mapa)
 >AFÉRA: Děly se v Československu pokusy na lidech?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
4.11. ZAMYŠLENÍ: Špidlův Temelín (II)
Milan Bechyně

Článek Bude Špidlův Temelín v severních Čechách vyvolal většinou nesouhlasné reakce především odpůrců obnovitelných zdrojů energie. Zůstanou i do budoucna OZ "celkem nepodstatným doplňkem konvenčních zdrojů"?

Jestliže z reakcí oddělíme ty nenávistné reakce odpůrců "z přesvědčení" (obnovitelných zdrojů, církve, Klause …), které žádné argumenty nepřesvědčí a je tudíž zbytečné s nimi diskutovat, zbývá přece jen dost věcných reakcí na publikovaný článek. Kdybych z nich chtěl vybrat jednu společnou myšlenku, která se několikrát opakuje pak je to asi tato námitka:

"Autor definuje dve skupiny odpurcu masivnejsiho zavedeni obnovitelnych zdroju (OZ): ekologisty touzici po zviditelneni a podnikatelske lobbysty. Doplnil bych jeste treti skupinu, do ktere pocitam i sebe: lidi, kteri po podrobnem seznameni se s podstatou OZ zjistili, ze OZ nikdy nemohou byt nicim vic nez celkem nepodstatnym doplnkem konvencnich zdroju energie. V lokalnim meritku maji jiste vyznam (predstavme si treba chatu daleko od civilizace, kde solarni panel pohani jednu zarovku a radio), ale myslenka, ze na ne "pojede" cela ekonomika nebo jeji podstatnejsi cast je sci-fi." Ivan Brezina, 195.70.148.1   Myslím si, že se zde jedná o nepochopení důvodu publikování informací obsažených v článku. Žádný rozumný, technicky vzdělaný člověk neuvažuje, že by OZ pokrývaly celou ekonomiku. Diskuze je o tom, jestli i do budoucna zůstaneme u 2-5 % , nebo jestli to může být v reálném časovém horizontu např. 20% na úkor dovážených paliv. Je dobré si přečíst pozorně především celý text zprávy ČTK. Z ní vyplývají dvě skutečnosti. Jednak, že expertní tým na MPO zpracovává novou energetickou koncepci. To je jistě chválihodné už proto, že současná koncepce energetické politiky, schválená ve vládě na začátku roku 2000 je spíše než závaznou koncepcí dobře slohově zpracovanou studií.   Druhou skutečností je veřejně vypuštěný informační balónek ve smyslu výstavby 600 MW uhelného bloku v severních Čechách. Tato informace je jistě příznivá pro obyvatele severních Čech a politicky přínosná pro vládu. Nezaměstnanost a nespokojenost občanů tohoto regionu je jistě velkým problémem. Takový podnikatelský záměr přinese práci a peníze pro zaměstnance dolů i pro firmy v regionu. Bude to asi soukromá investice, takže ani státní rozpočet to nijak nezatíží.

Jestliže přijmeme předpoklad, že energetiku jako celek není možné ponechat samovolnému tržnímu vývoji, ale je nutné ji ekonomickými a právními prostředky usměrňovat, pak státní energetická politika, je velmi důležitý dokument. Měl by sloužit jako závazný podklad například pro činnost Energetického regulačního úřadu, nebo pro tvorbu legislativních norem z oblasti energetiky a přímo navazujících odvětví. Oblast technického zařízení budov je z hlediska vlivu na celkovou spotřebu energie velmi významnou oblastí.

Nebezpečí, na které chtěl článek upozornit, je evidentní. Totiž, že zpracovaná koncepce státní energetické politiky bude účelově řešit současné potřeby vlády (Škody Plzeň, ….), a nikoliv zájmy České republiky jako celku. Obdobně jako koncepce a studie, které v 80. a na začátku 90. let zdůvodňovaly nezbytnost výstavby Temelína. Dnes, po více jak 20 letech od rozhodnutí lze konstatovat, že se tyto prognózy hluboce mýlily nejméně v jednom zcela zásadním závěru: Že výkon elektrárny bude nejpozději v roce 1992 (3,4,5, ….?) nezbytný pro výkonovou bilanci elektrizační soustavy. Na základě tohoto závěru pak bylo opakovaně rozhodováno o nutnosti výstavby a později dostavby elektrárny. Podklady asi tedy byly zpracovávány tak, aby potřeba výkonu "vyšla".

Chtěl jsem proto upozornit na nebezpečí, že ve zpracovávané energetické koncepci nebude uvažován potenciál obnovitelných zdrojů. Nebo obecněji potenciál možných úspor energie a využití domácích paliv v malých decentrálních zdrojích tepla a elektřiny, z důvodu jiných vládních priorit.


Další články tohoto autora:
Milan Bechyně

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: