Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 7.11.2002
Svátek má Saskie




  Výběr z vydání
 >7.listopad 1917 očima T.G.Masaryka
 >ÚVAHA: Proč ten nezájem?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: V?Ř?S?R?
 >ŠKOLA: Státem řízené školství - nemorální distribuce vzdělání
 >POLITIKA: Čím a jak vlastně hlasujeme … ?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem pochodil u Vietnamců
 >PSÍ PŘÍHODY: Jako vyléčený alkoholik
 >PŘÍBĚH: Dát své holce přes držku
 >POSTŘEH: O Zátarasech
 >VĚDA kontra IRACIONALITA: Sugesce
 >ZDRAVÍ: Falometrie
 >NÁZOR: Nízká volební účast? Zpoplatněme volby!
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Růst habsburské říše (mapa)
 >TEMELÍN: Fagan a jeho parta...
 >FEJETON: Bolestné poznání

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
7.11. ŠAMANOVO DOUPĚ: V?Ř?S?R?
Jan Kovanic

Je to osmdesát pět let, co v Rusku došlo ke komunistickému převratu, který jsme pak dlouhá léta slavili jak Velkou Říjnovou Socialistickou Revoluci. Už samotný název byl falešný.

Jaká Velká? Velkou revolucí byla přece v roce 1917 ta únorová, která svrhla carský despotismus, nastolila Prozatímní vládu a začala Rusko poprvé demokratizovat. Podzimní převrat byl ozbrojeným pučem, který eliminoval vládní špičku, usídlenou v Zimním paláci. Nepochybně geniálně naplánovaný puč.

Jaká říjnová? V pravoslavném Rusku byl ještě říjen, zatímco ostatní svět už byl dál. Tyto události přispěly k tomu, že v Rusku napravily kalendář. To byl snad jediný jejich plus.

Jaká socialistická? Šlo o revoluci průmyslovou. Komunisté pak zavedli v Sovětském svazu státní kapitalismus.

A revoluce? Vždyť obnovila tvrdý centralistický režim, opsaný podle carských regulí.

"VŘSR" proti všem Marxovým předpokladům nepropukla v průmyslově nejvyspělejších státech, kde mělo dělnictvo nejvíce strádat. Zde se spíše prosazovaly sociální myšlenky mírnější evoluční cestou. Však pak Michail Gorbačov na sklonku komunistického panství SSSR za nejsocialističtější země pokládal Švédsko a Německo (to západní).

Komunismus však skutečně zvítězil tam, kde pro to byly nejlepší předpoklady. Nikoli podle Marxe a Engelse. Byl vybrán (pozdějším) masovým vrahem, intelektuálem Uljanovem, jako vhodný nástroj k uchopení moci. Rusy oslovil právě tou částí svého programu, kterému již dlouhodobě uvykli - nenávistí, násilím, terorem, krutostí. Komunismus už ve svém Manifestu hlásá nevyhnutelnosti krádeží a diktatury.

Komunismus jako nástroj by však nebyl vůbec použit, kdyby nebyl nějaký ostrý nástroj zapotřebí! Uljanov (známější dnes pod svým nickname Lenin) pomohl Rusku, které strádalo následky romanovské neschopné despocie, sekyrou komunismu místo chirurgického skalpelu. Jeho nástupce, ještě masovější vrah, zběhlý bohoslovec Džugašvili (nick Stalin) se pak přesně v intencích násilných revolucí zbavil všech svých konkurentů a stal se novým ruským carem.

A největším imperialistou v dějinách Ruska/Sovětského svazu. Komunistické strany a jejich Internacionála byly jen mocenskou organizací, jejíž pomocí chtěl SSSR ovládnout pokud možno celý svět. Převážná většina komunistických stran byla pouhou odnoží sovětské bolševické strany. Centrála totalitní moci sídlila v Moskvě.

Rok 1917 je už dávno za námi. Hrůzy samoděržaví a prvotního pionýrského kapitalismu bez přívlastků nám dnes snad už nehrozí. Centrální nádor komunismu odumřel. Ale jeho metastázy stále existují. Naši komunisté se vrátili od dřevního stalinismu ke klasickému marxismu. Dnes propagují rozvoj "obecných samospráv", kde si lidé budou sami spravovat své záležitosti a vláda nad mimi zanikne.

"Společenské funkce pozbudou svého politického charakteru a změní se na pouhé administrativní funkce, chránící skutečné zájmy společnosti" (Engels). Stát se postupně přemění na samosprávnou organizaci. Podle Marxe dojde ke "zpětnému pohlcení státu společností". Třídní společnost se změní ve společnost komunistickou neboli "pospolité lidství".

Toho "pospolitého lidství" si již zažily národy pod moskevským vlivem po vítězství VŘSR dost. Národy, které si ho zatím nezažily po něm dosud baží. Západní drbanští antiglobalističtí ideologové pilně citují Marxe a modernizují jeho myšlenky o "místní hospodářsky samostatná společenství". Faktem je, že to dosud nikde nefungovalo. Totiž fungovalo - ale k "pospolitému lidství" to mělo hodně daleko.

Nejpřesněji Marxovu ideu praktikoval další masový vrah Pol Pot. Dodnes se přesně neví, jestli na ni zařvala polovina obyvatel Kambodže nebo jenom jeho třetina.

Dnes vzpomínáme nejtragičtější události dvacátého století. Toto pochmurné výročí mohou slavit opravdu jenom hlupáci - a soudruzi masových vrahů.

Psáno v Praze dne 6. listopadu 2002


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: