Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 7.11.2002
Svátek má Saskie




  Výběr z vydání
 >7.listopad 1917 očima T.G.Masaryka
 >ÚVAHA: Proč ten nezájem?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: V?Ř?S?R?
 >ŠKOLA: Státem řízené školství - nemorální distribuce vzdělání
 >POLITIKA: Čím a jak vlastně hlasujeme … ?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem pochodil u Vietnamců
 >PSÍ PŘÍHODY: Jako vyléčený alkoholik
 >PŘÍBĚH: Dát své holce přes držku
 >POSTŘEH: O Zátarasech
 >VĚDA kontra IRACIONALITA: Sugesce
 >ZDRAVÍ: Falometrie
 >NÁZOR: Nízká volební účast? Zpoplatněme volby!
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Růst habsburské říše (mapa)
 >TEMELÍN: Fagan a jeho parta...
 >FEJETON: Bolestné poznání

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
7.11. RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem pochodil u Vietnamců
Ondřej

Včera jsem tu vyprávěl, jak jsem si usmyslel koupit si slipy a nabízelo mi jedny od Kleina za sedm set osmdesát korun. Aby mi bylo rozuměno, nejsem šetřílek a svrchník co nosím, jakož i zimník jsem si koupil na Regent street v Londýně, na příklad. Ale podobně jako Porthos (příběh s bandalírem ve Třech mušketýrech) mi méně záleží na tom, co není vidět. S tím šetřílkovstvím - vybavuju si příhodu s panem, říkejme mu Elegán. Vždycky si potrpěl na vzhled a po létech jsme ho potkal a už z dálky mi byl nápadný. Co se to s ním stalo? Co to má na sobě za sako? To bude nejspíš za tři stovky ze second handu! Pan Elegán se zastavil. Pochválil jsem mu sako. Zářil.
"Jestlipak byste uhodl, kolik mě stálo?"
"No," řekl jsem, "tak osum tisíc."
"Je ze sekáče a stálo tři stovky!"

Zpátky ke slipům. Po zkušenostech se spoďáry za osum kilo jsem si usmyslel navštívit vietnamskou tržnici u nás pod kopcem, naproti autobusovému nádraží. Vnořil jsem se příšeří obchůdku, až jsem nalezl stánek s prádlem.
"Máte spoďáry?" oslovil jsem vietnamskou prodavačku.
"Máme."
"A máte velikost... NA MĚ?"
"Máme."
"A kolik stojej?"
"Pět za stovku."
Tak na to jsem slyšel.
"Tak to beru!"
"Nechcete dva balíky, pane?"
Nechtěl jsem. Koupil jsem balíček s pěti slipy. Večer jsem se chlubil úspěchem mému synovi Davidovi. Podezíravě si je prohlížel.
"Budou ti?"
"Jsou XL."
"No jo, ale vietnamský XL!"
Ale ukázalo se, že jsou elastické a teď co píši tyto řádky mám první ze série na sobě. Jsem zvědav, v čem je zrada, proč stojí jenom dvacku. Třeba se hned rozpadnou, v horším případě se rozpadne to, co je pod nimi. V jednom i druhém případě podám zprávu.




Další články tohoto autora:
Ondřej

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: