Zkraje mi dovolte něco osvěty. Vím, že to víte, ale nevím, jestli tomu doopravdy věříte: zimní pneumatiky nejsou reklamní trik výrobců automobilových gum. Jejich podstata netkví v hrubosti vzorku, ale v měkkosti materiálu. V teplotách od +10 dolů jsou měkčí a přilnavější, než pneumatiky letní. A skutečně se na kluzku a ve sněhu podstatně líp chovají a chybuje každý, kdo šetří a nekoupí si je - oprava je mnohem dražší, o zdraví či dokonce o životě ani nemluvme, konec besipání.

Takže pneumatiky. Už na minulou sezónu jsem se připravil, protože jsem si k pneumatikám (ty už jsem měl) koupil i ráfky, abych si mohl gumy vyměnit na dvorku sám. Jenže ony potvory přirezly a za boha živého jsem je nedokázal sundat! Odvezl jsem je do servisu v naději, že tam budou mít nějakou speciální metodu, nějaký přístroj, stahovák či co.
Přístroj se jmenoval desetikilová palice. Auto vyheverovali a bum, jedna pneumatika šla dolů, druhá, třetí, čtvrtá...
A letos?
Vyheveroval jsem auto na patentním nůžkovém heveru. Povolil matky. Zabral. Pneumatika šla dolů. Zabral jsem za druhou. Nešla.
"Tak dobře, pneumatiko!" řekl jsem významně a odešel jsem don garáže. Kupodivu jsem hned našel desetikilové kladivo.
Auto jsem raději vypodložil, protože v tom servisu mají hever poněkud jiné konstrukce, než je tahle kovová skládací šamrlička...
Zkusmo jsem ještě jednou zabral rukama - a kolo se pustilo!
Šlo to po dobrém, pod tlakem jemné hrozby. Jako v života.

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: