Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 14.11.2002
Svátek má Sáva




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Prvenství našich prezidentů
 >LIDŠTINY: Mýtus o hodných čečenských zabijácích a zlých Rusech
 >POOHLÉDNUTÍ: Problematický půvab amerického právního systému (dokončení)
 >ZAMYŠLENÍ: Mám v hlavě šlus, pane doktore!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: To mohlo dopadnout sakra blbě
 >PSÍ PŘÍHODY: Rupne? Nerupne?
 >NÁZOR: Tak už je to zase tady.
 >ZBRANĚ: Mám ho umlátit kabelkou?
 >NÁZOR: Malá obhajoba Rádia vnitra
 >DOPRAVA: I kdyby to mělo...
 >LITERATURA: Konspirační čítanka
 >ŽERT: Intronizace náčelníka hasičského záchranného sboru
 >V Bagdádu o Saddámovi nikdo nemluví
 >ZDRAVÍ: Nenávidíte svou práci?
 >POOHLÉDNUTÍ: Problematický půvab amerického právního systému

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
14.11. POOHLÉDNUTÍ: Problematický půvab amerického právního systému (dokončení)
Ota Ulč

Není-li v dohledu finančně perspektivní terč, advokáti započnou tzv.search for the solvent bystander - zcela legální manévr rozhlédnout se po solventní straně, jakkoliv na případu nezúčastněné, ta ať platí.

Žalobci si rovněž mohou vybrat ten který soud v padesáti státech, kde započít své dolování. Státy Mississippi a východní část Texasu se těší oprávněné reputaci, že tam lze nalézt poroty ty nejštědřejší. Lze tam vyhrát proti výrobcům asbestu, údajně karcinogenního, na základě tvrzení, že žalobce sice rakovinou či sebemenšími příznaky netrpí, ale má strach, že "někdy v budoucnosti by rakovinu mohl dostat." A taková obava, kterou snad sdílíme všichni, již stála společnost USG Corporation 36 milionů dolarů. K původně žalovaným výrobcům asbestu přibyly firmy, které tento materiál v jakékoliv formě a třeba i v miniaturním množství kdy použily. Žalována není jedna strana, ale je jich třeba padesát. Firma Haliburton měla koncem roku 2001 na krku 274.000 takových žalob. Za poslední dva roky 18 společností s více než 100.000 zaměstnanci vyhlásily bankrot.
Advokátní kanceláře tak tristní osud určitě nepostihne. Však objevily nová rýžoviště na adrese výrobců cigaret. Soud v Kalifornii přiznal Richardu Boekenovi, rakovinou plic trpícímu kuřáku cigaret Marlboro, náhradu škody v gigantické výši 3 miliard dolarů a žalovaná strana Philip Morris marně namítala, že žalobce, člověk gramotný, racionální, jistě byl schopen porozumět zřetelnému varování na každé z krabiček, že kouření není zdraví příliš prospěšné. Jeho advokát Michael Piuze, zastupující rovněž rakovinou postiženou Betty Bullockovou, věk 64, proti téže firmě Philip Morris, v říjnu 2002 ještě náramněji zvítězil: porota v Los Angeles přiznala náhradu 750.000 dolarů jako odškodné (compensatory damage) povahy ekonomické, 100.000 dolarů za fyzické utrpení a navrch surrealistických 28 miliard dolarů (28,000.000.000) - čili víc než 840 miliard korun, obnos přesahující roční rozpočty celé řady států, členů OSN - jako tzv. punitive damages, další to americkou specialitu, jíž je trestáno zvlášť podlé počínání provinilé strany. Žalobkyně tvrdila, že byla výrobcem cigaret "lured" - vlákána do tohoto zlozvyku, vzdor svědectví její rodiny o snaze ji přemluvit, aby kouření zanechala, tak jak zanechaly miliony jiných kuřáků. Advokát rozhodnutí poroty ovšem velebil, zdůrazňoval utrpení nespočetného množství zlozvykem postižených.
Stále mi uniká smysl těchto punitive awards. Neměl by je inkasovat stát, proč jen jedna osoba s odkazem na touž újmu dalších milionů? Nejvyšší soud doporučil, že výše punitive awards nemá přesahovat čtyřnásobek přiznané skutečné škody. V tomto případě porota to znásobila 33.000krát. Načež americká burza, beztoho dloudodobě již neduživá, zaznamenala další podstatný propad. Žalovaná strana se ovšem odvolá, soud drakonický verdikt zmírní a teoretická multimilionářka Bullocková, již blízko smrti, podle slov jejího advokáta Piuziho nebude inkasovat ani halíř. On však obohacen jistojistě bude.
A ještě víc lze bohatnout manévrem tzv.class action suits, žalobami ne jménem jednotlivého klienta, ale celých skupin - kuřáků, motoristů, polykačů aspirinu, žen se silikonem zmohutnělými mamáliemi, majitelů dětských kočárků, kohokoliv, kdo přišel do kontaktu s asbestem, do styku s čímkoliv. A když je proces u konce, jednotlivci, jejichž jménem žalobu podali, dostanou pár penízků a iniciátoři inkasují miliony, případně i miliardy. Soud na Floridě takto potrestal tabákový průmysl kolosálním obnosem 145 miliard dolarů. Patrick J. Coughlin, advokát v San Diegu, ve sporu s výrobcem cigaret R.J.Reynolds vyhrál 10 milionů dolarů a na nákladech požadoval 50 milionů, sumu, kterou posléze shledal nedostatečnou a zvedl ji na 650 milionů. Iniciativa proti gigantům tabákového průmyslu skončila mimosoudním vyrovnáním, v němž si advokáti naúčtovali náklady ve výši 11 miliard, což v přepočtu vyšlo na 110.000 dolarů za každou hodinu účtovaného pracovního úsilí. Tito multimilionáři se již znamenitě soustřeďují na další adresy - na zdravotnická zařízení, farmaceutický průmysl, výrobce zbraní, alkoholu, kompjútrů, softwaru. Tento stav věcí má svůj dopad na náladu v národě. V průzkumech veřejného mínění se prestiž právnické profese již dostala pod úroveň čističů kanálů. Zkušenost mě vede k témuž hodnocení.
Očekávám námitky proti uvedeným, tolik křiklavým příkladům. Odpovídám, že i když ne každá třaslavá politá stařena inkasuje miliony, jedna mi postačí, abych zapochyboval nad soudností systému, který něco takového dovoluje. Nabízí se pak otázka, proč nezmizím z prostředí tak bláznivě si počínajícího. Vždyť koncem padesátých let, když jsem vysedával v taláru u okresního soudu v západočeském pohraničí, rozváděl kolchozníky, řešil jejich spory paternitní, hádanice o slepice a zkušenost mě natolik krušila, že jsem raději riskoval ilegální úprk do náruče imperialistů. A tam již teď hodně dlouhou dobu jsem a takto teď lamentuji.
Odpovídám, že Amerika v přemnohém umožnuje nejhodnotnější možnou existenci - s etnickou tolerancí, společenskou neformálností, štědrostí jinde nevídanou. A naděje přece umírá poslední. Pokusy o změnu v praktikách mnou zde notně kaceřovaných probíhají a optimisté věří v úspěšný výsledek, prozatím dost v nedohlednu. Jak se ale říkává v případech opakovaných pokusů o manželské štěstí - je to triumf naděje nad zkušeností.
Končím s doporučením, které mi v roce 1995 uveřejnily Listy pod názvem "Užitečná opatrnost před cizími vzory." Podílel jsem se v ČR na přípravách otevření jedné z právnických fakult a při té příležitosti se snažil sabotoval asistenci amerických poradců, kteří o evropské právní tradici neměli ani ponětí. V pražských novinách jsem se dočetl o vystoupení prominentních zámořských juristů. Na právnické fakultě Karlovy univerzity předvedli, jak vypadá proces před porotou. "Naši právníci, advokáti i studenti mohli sledovat proces s vysokou právní kulturou…" referovaly Lidové noviny. Něco amerického bych v České republice přece jen rád viděl: nemazlit se s těmi, kteří soudem pohrdají, obsílku ignorují, k řízení se nedostaví a český soud reaguje pouhým odložením nepříjemné záležitosti. V Americe by se spíš stalo, že takového darebáka by postihla pořádná pokuta a předvedení v klepetech.

K O N E C



Další články tohoto autora:
Ota Ulč

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: