Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 26.11.2002
Svátek má Artur




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Kategoricky budeme přistupovat k tomu, co je třeba POTRESTAT!
 >POLITIKA: Nový předseda ODS ovlivní celou pravici
 >HUDBA A ZVUK: Světově uspět - no dobrá, ale udržet se…
 >POOHLÉDNUTÍ: Náš běh přes jazykové překážky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Servis v přátelském duchu
 >PSÍ PŘÍHODY: Noční procházka v mlhách
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >ARCHITEKTURA: Tip na Vánoce
 >NEUVĚŘITELNÉ: Dědička poezie
 >EKONOMIKA: Riziková averze investorů klesá
 >NÁZOR: Ještě k summitu a policii
 >ZAMYŠLENÍ: Mazaní Čechové
 >NÁZOR: Proč členové Parlamentu ČR nevěří, že je u nás svoboda a demokracie?
 >ZDRAVÍ: Vztah mezi délkou kojení a inteligencí v dospělosti
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Spojené státy americké - přistěhovalectví (mapa)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
26.11. PSÍ PŘÍHODY: Noční procházka v mlhách
Ondřej Neff

V sobotu jsem byl na jazzovém koncerte Jiřího Stivína a jeho přátel v Redutě. Jak to tak bývá, protáhlo se to a domů jsem se vrátil až p jedné v noci. Bart už dávno ležel na pelechu a spal. Když jsem přišel, jen po ně zamhoural okem a chystal se ve spánku pokračovat.
"Nechceš se projít?" řekl jsem mu.
Otevřel oko a pozorně se na mě zadíval.
"Půjdeme na chvilku ven," upřesnil jsem.
Okamžitě vyskočil. V tom mě nezklamal, opravdu je schopen a připraven k odchodu kdykoli.
To už bylo půl druhé. Venku byla trochu mlha. Hluk města utichl, jen z dálky bylo občas slyšet projíždějící auto.
Chtěl jsem Bartovi i sobě udělat radost a vydal jsem se tedy do téhle akustické pustiny, do mlh v půl druhé ráno, aniž bych nasadil Bartovi košík a připnul mu vodítko.
Nečekal jsem, že mi bude děkovat. Bylo ale na něm vidět, že tone blažeností. Po tolika letech bez košíku, muselo mu být náramně, jako kriminálníkovi, když dostane vycházku z basy!
Hned u vrátek nasadil čumák k zemi a jel a jel, jako by chtěl vyčmuchat všechny pachy té mlžné noci.
Měl hlavu tak skloněnou, že nezahlédl to, o jsem spatřil já - že kolem hotelu Blaženka jde chlap a vede na vodítku jedlého psa! V půl druhé v noci. Prosím vás, kdo venčí v půl druhé v noci psa? No ano, já, ale jen proto, že jsem se vrátil z koncertu Jiřího Stivína...
Nejspíš někde koncertoval ještě někdo jiný.
Bart hlavu nezvedl. Muž i s jedlým psem zmizel. Třeba nebyl skutečný. Třeba to byl duch. Ostatně, je to pravděpodobnější vysvětlení - v tuhle dobu se po ulicí potuluje mnohem víc duchů než lidí venčících psy. Aspoň si to myslím - já totiž v půl druhé ráno spím a pendrek vím, jestli venku chodí duchové nebo lidé se psy.




Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: