27.11. Mrtvé ticho nad vnitrostranickým referendem
(eff)
O půlnoci ze včerejška na dnešek skončilo to, čemu sociální demokracie říkala vnitrostranické
referendum a k čemu byla přizvána veřejnost a aby se to nepletlo, straníci měli jiné lístky
než nestraníci. Což byla novinka obnovená - naštěstí jen pro tento případ - od roku 1989,
před tím byli straníci taky lidé jiné kategorie než nestraníci. K referendu se nestraníci k
hlasování nehrnuli. Oficiální čísla nebyla zveřejněna, ale místo očekávaných dvou set tisíc
se jich prý dostavilo několik set. Smysl toho všeho? Výběr sociálně demokratického kandidáta
pro prezidentské volby, které se budou v poslanecké sněmovně a v senátu konat za dva měsíce.
Bude to Otakar Motejl, anebo Miloš Zeman? V tom pidireferendu se snad mělo sejít více hlasů
pro Zemana, než pro všechny ostatní dohromady. Teď na Hradě svítí neonové růžové srdce,
reklama na lásku. Nainstaluje tam nový prezident neonovou reklamu na becherovku?
O celé věci bych se vábec nezmiňoval, nebýt povinnosti reagovat denně na vnitropolitické
události. Pseudoaféra se srdcem na Hradě je hloupost, instalace "srdce" je hloupost,
samozřejmě že i celá tahanice kolem "přiměřenosti policejních opatření" je hloupost. Pražský
summit posunul NATO do jiné sféry, do jiné situace: obranné aliance jsou formovány
nebezpečím, tímto nebezpečím už není Rusko, jako jím bylo po větší část dvacátého
století. Jak se aliance vyvine, uvidí se v příštích létech - ale je důležité, že
pražský summit naznačil směr změny.
Aston
| 
