Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 2.12.2002
Svátek má Blanka




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Vzdělání a finance - kdo, za co a jak má platit?
 >MÉDIA: Obrátí se Balvín na soud?
 >ZAMYŠLENÍ: Medializované zločiny.
 >EKOLOGIE: Bavorsko - náš vzor?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Filmová klišé opět na scéně
 >PSÍ PŘÍHODY: Mocné puzení
 >SPOLEČNOST: Odsuďme je ke ztrátě tváře
 >SVĚT: Pohled na Čečnu z Ruska
 >OHLAS K ZAMYŠLENÍ: Gesto.
 >"Balkánské cesta vede také přes Česko"
 >ÚVAHA:Šetř me referendy!
 >PENÍZE: Co Pražáci neřeší
 >GLOSA: Neziskové literární časopisy
 >LITERATURA: Život s umělcem očima manželky
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Turecko v letech 1918 - 1923 (mapa)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
2.12. SPOLEČNOST: Odsuďme je ke ztrátě tváře
Alexandra Berková

Teror, ten šeredný sarkom na tváři lidstva, roste a sílí, protože objevil, jak proniknout do organismu cestou bez zábran a předem vystlanou: masová vražda jako investice do reklamy! Zviditelnění! Zločin jako vizitka! Obrovský efekt - minimum nákladů - no neberte to!

Je přece demokracie, prosím, nikoho neomezujeme, a bezpráví má stejné právo na život jako virus neštovic; a jestli oni mají boha, co chce ke své propagaci krev nevinných, inu… jeden holky, druhý vdolky, že…

A tak přes ojedinělé hlasy, že zde je přece prostor naší kultury, kde se mají líhnout naše mláďata a růst naše budoucnost - již znějí zaujaté hlasy odborníků, kteří se se sportovním zaujetím terorem zabývají, analyzují jeho postupy a předvídají jeho další kroky; analytici vidí budoucnost teroru v bleskových úderech bez dialogu, média se ohrazují: jakápak reklama, lidi to chtěj, máme právo informovat - těla obětí jsou ještě teplá a veřejnost už je cele soustředěna na zločince, kdo je kde vyškolil, zda mají v cele barevnou TV a teplou postýlku a komu budou diktovat své paměti… A už se k akci (ne ke zločinu) hlásí jiné organizace a pro velký úspěch se chystá další akce zviditelnění…

Už v pohádkách najdeme, že na co myslíme, to roste. A elementární postoj k věci zla byl vypracován už velmi dávno: staré společnosti odsuzovaly zločince ke ztrátě tváře a ztrátě jména. Ztrátou tváře se člověk stal pro celou komunitu neviditelným; všichni byli pod sankcemi povinni jej nevidět, nevnímat, nevejít s ním v kontakt. Takový člověk brzy zemřel. Ztráta jména znamenala zapomnění: neudržovat svou pamětí naživu jméno zločince, ale pamatovat si jen jména oběti.

Proto jsou v synagogách psána jména obětí holocaustu, proto píšeme na věnce Nezapomeneme! Nedělat reklamu zločinu znamená referovat, ale nejmenovat. Dobře, velmi dobře učinila kdysi Yoko Ono, že nedovolila mediálně větrat jméno toho, který se pokusil vystavět si na cizím těle vlastní chrámek, jako se kdysi dávno podařilo jednomu, jehož jméno budiž zapomenuto a vymazáno z knih, třebaže podpálil Alexandrijskou knihovnu….

Jakýsi hysterický německý čalouník, jehož jméno budiž zapomenuto, zavinil smrt milionů nevinných lidí, kteří měli svá jména, své rodiny, svůj příběh, svůj vzhled, svůj věk a své plány do budoucna; jakási náboženská organizace, jejíž jméno budiž zapomenuto, není schopná udělat si pořádek v zemi, a tak provádí teroristické zločiny, při nichž zemřely již tisíce nevinných lidí, kteří měli své jméno, své rodiny, svůj příběh, svůj vzhled, svůj věk, své plány do budoucna… Zločin budiž odhalen, potrestán a zločinec zapomenut. Vyslovujme pouze jména obětí. Protože jen skrze naši paměť se budou malí zveličovat velkými zločiny…




Další články tohoto autora:
Alexandra Berková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: