Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 3.12.2002
Svátek má Svatoslav




  Výběr z vydání
 >HUDBA A ZVUK: Saxofon zná každý… opravdu?
 >OPRAVNÍK: Statistikův pláč nad Milošem Zemanem
 >POLITIKA: Česká republika a Bushovo pražské varování Evropské unii
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Věnec pro generálního tajemníka
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Restaurační kuriozita
 >PSÍ PŘÍHODY: Nedůstojný protivník
 >ARCHITEKTURA: Tajemství Pražského hradu I. - Psí předloha
 >POOHLÉDNUTÍ: Další pokus o generální úklid
 >ÚVAHA: Ti lidi se pořád něčemu diví
 >EKONOMIKA: Pozitivní trend pokračuje
 >MÉDIA: Česká televize a prezidentské referendum
 >PENÍZE: Kde má povinné ručení strop?
 >ZÁBAVA: Fiktivní, málem schizofrenní, rozhovor
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Turecko v letech 1918 - 1923 (mapa)
 >ZDRAVÍ: Příliš hlasité, příliš jasné, příliš rychlé

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
3.12. ZDRAVÍ: Příliš hlasité, příliš jasné, příliš rychlé
medicina.cz

Možná odstřihujete značky návrhářů z vnitřní strany šatů, protože vás jejich šimrání přivádí k šílenství.

Možná si jen přelepujete blikající ikonku elektronické pošty papírkem, protože vás rozptyluje. Možná si pouštíte i v listopadu klimatizaci, abyste přehlušili kvílení alarmu auta z ulice, které, jak se zdá, nikoho jiného ani v nejmenším nevzrušuje. Pokud to opravdu děláte, nepropadejte trudomyslnosti.

Nestává se z vás netolerantní morous, spíš trpíte syndromem smyslově obranné poruchy (SD), píše časopis Time. Právě tento syndrom je základem nové knihy Příliš hlasité, příliš jasné, příliš rychlé, příliš těsné britské psycholožky Sharon Hellerové.

Výzkum tohoto syndromu by měl rozhodně pokračovat. Pokud se totiž tato problematika ignoruje, může vést k vysokému krevnímu tlaku, zažívacím problémům, a dokonce i k srdečním chorobám, tvrdí Hellerová. Objevování nových citových poruch může být ošidné, ale v tomto případě nejspíš nejde o výstřel naprázdno.

Před čtyřiceti lety identifikovali terapeuti podobnou poruchu u hyperaktivních dětí a Hellerová ji nyní rozšiřuje i na dospělé, u nichž by měla vznikat v reakci na současný hyperstimulující svět. Věří přitom, že až patnáct procent dospělých může trpět některou formou smyslově obranné poruchy: ať už půjde o muže, který odmítá řídit v noci, protože mu vadí odraz reflektorů ve zpětném zrcátku, nebo o ženu, která je nervózní, dokud nevypere zatuchle páchnoucí hadr na nádobí v sousední místnosti.

Řečeno se Sharon Hellerovou: "Smyslově obranná porucha znamená, že vaše reakce na stimuly začínají řídit volby, které v životě děláte." Co tuto skutečnost způsobuje, nikdo neví, ale Hellerová věří, že svou roli hrají geny.

Poruchu mohou zároveň spustit drogy, sexuální zneužívání nebo cokoli, co otřese nervovým systémem. Je docela dobře možné, že se tento nový syndrom nikdy nedostane do učebnic psychologie - už teď má teorie Hellerové své odpůrce, kteří argumentují, že většina jeho symptomů se dá snadno zařadit do už existujících psychických poruch, od panických záchvatů, přes různé posedlosti až po fobie. Ale ať už je to jakkoli, nelze popřít, že lidé trpící těmito poruchami - můžeme je nazvat jakkoli - mají skutečné potíže a uvítali by úlevu. Pokud syndrom smyslově obranné poruchy dokáže jejich potíže lépe identifikovat a popsat, bude to přínos, i kdyby si nikdy nenašel cestu na stránky lékařských příruček.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: