Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 4.12.2002
Svátek má Barbora




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Mohli jsme být dál!
 >POLITIKA: Realita vyjednávání s EU před vstupem
 >POLITIKA: Potřebuje Senát změnu?
 >EKONOMIKA: Sníží ECB sazby?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Okrasné kroky na našem vršku
 >PSÍ PŘÍHODY: Neviditelný protivník
 >MROŽOVINY: Jak má štěkat správný hlídací pes demokracie
 >LIDŠTINA: Výhružné e-psaní štěstí
 >ZAMYŠLENÍ: Presidentští kandidáti
 >FEJETON: O broušení jazyka českého
 >ŽIVOT?: Už vím, jak být šťasten
 >PRAHA: Postaru nebo ponovu? Toť otázka ...
 >PENÍZE: Když něco děláte, musíte vědět proč
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Rusko - evropská část 1815-1914 (mapa)
 >VÝSTAVA / AUKCE: Snění tiší bolest

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Literatura  
 
4.12. FEJETON: O broušení jazyka českého
Alex Koenigsmark

Uklízel jsem před malováním knihovnu - to je vždycky hrozné - a po čase bral do rukou všechny slovníky, na některé jsem nesáhl celé roky, s hanbou se k tomu přiznávám, a utíral z nich prach. A tak mi padl zrak i na Kapesní slovník jazyka českého a německého od Josefa Franty Šumavského, jak zní celý titul, z roku 1854. Už z věnování Panu Janu Purkyni, doktoru lékařství a libomudrctví je patrno, že pan Franta-Šumavský byl obrozenecký brusič jazyka. Libomudrctví je filozofie. Ale to je známé. Když jsem tou knížkou listoval, bylo mi až líto, že některé jeho vynálezy se nevžily, jsou totiž skutečně půvabné. Například nosorožec se u něj jmenuje rohoš či rohonos - je to aspoň kratší a logika je vlastně tatáž. Nebo slovo knížák - Fürstenuterthan, čili knížecí poddaný. Koneckonců pro řadu filozofů a filozofií je termín libomudrctví rozhodně příhodnější. Čeština je bohatý jazyk a skýtá mnoho možností.
Připomnělo mi to, jak jsem kdysi před léty vozil vždycky jednou ročně v létě slavného profesora jazykovědy Šmilauera na setkání s jeho žáky, mezi které patřil můj tchán. Ti žáci měli přes sedmdesát. Pan profesor byl v té době už skutečně velmi starý pán, příliš dobře věděl, co je podstatné - totiž skoro nic - a co nikoliv - totiž skoro všechno - a brzy jsem zjistil, že jediné, co ho zajímá a probouzí z lehkého a trvalého zasnění, jež místy přecházelo ve skutečný spánek, kdy se mu z auta nechtělo, je nějaký zvláštní jazykový problém.
Jednou jsem se pana profesora zeptal, jak asi Franta Šumavský přišel na výraz krslobleďáci. V německo-české části slovníku jsem totiž našel heslo Die Kretinen = krslobleďáci, nikde však jednotné číslo a v česko-německé části žádný krslobleďák ani krslobleďáci nebyli. Josef Franta na to holt nějak pozapomněl, inu, měl toho hodně.
Profesor ožil a oči mu jen blýskaly. "Ale to je skutečně zajímavé, protože to ani není překlad z němčiny,"říkal, "v tom je cítit skutečný a autentický šumavský zážitek toho Franty Šumavského, protože na Šumavě tehdy bylo mnoho takzvaných gebirgstrotlů, blbečků, vzniklých příliš častými příbuzenskými sňatky v těch zapadlých vesničkách a on spojil dvě vlastnosti těchto horských blbů, totiž že jsou zakrslí a bledí… Musím se na to podívat."
Když jsem přivedl pana profesora do místnosti, kde se veselil tchán a další jeho studenti, ukrývali sedmdesátníci sklenice a seděli zpříma, div že si nedávali ruce za záda. I pan profesor se napřímil a rozkvetl.
Čeština je bohatý jazyk a skýtá mnoho možností. Některé významy jsou pravda zaměnitelné, některé v žádném případě. Chci využít této příležitosti a vzkázat panu Nohavicovi, jehož jsem jinak věrným a obdivujícím ctitelem, že monstrance nemohou vlát, jak zpívá v jedné písni, protože jsou zpravidla kovové, jsouť to poháry. Pane Hlasi, mají-li andělé zlaté troubele, patrně kouří dlouhou fajfku. Přátelé novináři, to mi jde už opravdu na nervy: laskominy nelze nosit na stůl a ani asi nemohou být vybrané, jak často čtu - dělají-li se vám laskominy, sbíhají se vám totiž v ústech sliny…
Při cestě nazpátek mi nějaký jiný řidič, který nesouhlasil s mým řešením křižovatky, řekl Vole a pan profesor jen pochvalně pokývl hlavou. "Někdy mohou mít stejně hodnotná slova jiný význam," řekl, "nedávno jsem sledoval chlapce na fotbalovém hřišti, jeden z nich špatně přihrál a druhý mu řekl: Vole, ty jseš kráva. Vole je v tomto případě jasné oslovení, kráva nadávka."


Další články tohoto autora:
Alex Koenigsmark

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: