Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 5.12.2002
Svátek má Jitka




  Výběr z vydání
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Zdravotní pojištění
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pane JB, co vy víte...
 >POLITIKA: Hrad jako záchrana klientelského systému
 >ŠKOLSTVÍ: Patří trh do vzdělání?
 >PSÍ PŘÍHODY: Včera neviditelný, dnes viditelný protivník
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Praní svetru? Velká věda.
 >EKONOMIKA: SCP - hrobník kapitálového trhu
 >ŽIVOT: Bezdomovcem snadno a rychle
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >FEJETON: Otužilci v postelích
 >ŽIVOT: Chci obyčejný mobil
 >TÉMA: Benešovy dekrety – co s nimi dnes?
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Rusko - nevolnictví (mapa)
 >Čína -Tři soutěsky a milion problémů
 >CHTIP ČILI MOUDRO: Homosexualita a křesťanka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
5.12. ZDRAVÍ: Kozlík lékařský
Jarmila Skružná

Kozlík lékařský patří mezi rostliny kozlíkovité (Valerianaceae). Do rodu kozlík (Valeriana) řadíme asi 200 až 240 rostlinných druhů. Jsou rozšířeny po celém světě s výjimkou Austrálie. Jsou to většinou vytrvalé rostliny s výrazným aroma a bohatě větveným kořenovým systémem. Díky obsahu kyseliny valerové a izovalerové jsou kozlíky přitažlivé pro kočky. Proto musíme při sběru i konzervaci drogy kozlík dostatečně chránit, a bránit tak jeho znehodnocení.

Popis. Pod označením kozlík lékařský se vlastně skrývá celý komplex velmi proměnlivých druhů, který v Evropě zahrnuje 5 až 6 druhů s četnými poddruhy. U nás se z této skupiny vyskytují tři druhy. Je to kozlík ukrajinský (Valeriana stolonifera Czern. ), kozlík lékařský (Valeriana officinalis L.) a kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa Poiret).
Rostliny tohoto okruhu označované jako Valeriana officinalis agg. mají krátký a silný oddenek s bohatě větveným kořenovým systémem. Kozlík lékařský dorůstá do výšky až 140 cm. Lodyhy jsou přímé a větví se většinou až v květenství. Tvar listů je velmi proměnlivý, ale vždy jsou listy lichozpeřené s 2 až 16 páry lístků. Čepele mohou být čárkovité až vejčité a celokrajné až výrazně zubaté. Kozlík kvete bohatě, květy jsou uspořádány ve vidlanu, jsou bílé až růžové a silně voní. Květy jsou většinou oboupohlavné. Plodem jsou nažky s chmýrem.

Kde ho najdete. Rozšíření jednotlivých druhů z komplexu kozlíku lékařského se liší, proto je zde uvedeno rozšíření druhů jednotlivě. Kozlík ukrajinský roste u nás v teplých oblastech, především v šípákových doubravách, v teplomilných lesních lemech a na lesostepních loukách. Často se s ním můžeme setkat na hradních návrších. Podél vodních toků, na dusíkem bohatých a vlhkých místech se můžeme setkat s kozlíkem lékařským. Ten také často doprovází lidská sídla, roste na železničních náspech, v příkopech podél silnic apod. Kozlík výběžkatý dává přednost spíše lesním prameništím a podmáčeným olšinám.

K čemu se používal dříve. Kozlík používali lidé už ve starověku, o čemž svědčí historické prameny (např. Plinius, Dioskorides). Používal se proti dávení a v domácnostech se vkládal do šatníků, aby dodal oblečení příjemnou vůni. V germánské mytologii patřil kozlíkový stonek k atributům bohyně plodnosti Hertky, která ho používala jako bičík při jízdě na posvátném jelenu. Ve středověku byl kozlík lékařský všeobecně známou bylinou, užíval se např. jako prostředek proti moru.

Kozlík zmiňuje také Matthioli ve svém herbáři. Matthioli rozeznává kozlík trojí, větší, menší a nejmenší, a doporučuje ho používat proti bolení boků, ženské nemoci a jedovatému uštknutí. Podle něj je kozlík zahřívací, vyhání moč a rozhání povětrnosti. V 16. století byl kozlík používán i vně a přikládal se především při bolestech hlavy. V minulosti byl součástí klystýrů proti škrkavkám a roupům.

Vědecké pojmenování kozlíku je odvozeno pravděpodobně od latinského valere, být zdráv. U nás se kozlíku dříve říkalo také baldrián nebo odolen. Odolen proto, že chránil člověka před zlými silami, činil ho odolným proti ďábelským mocnostem. Kozlík chránil nejen hospodáře, ale i jeho dobytek. Kozlík se spolu s dalšími aromatickými rostlinami (např. mátou a koprem) přidával do vody, aby tak uchránil mláďata před zlými duchy. Kozlík ochraňoval také novorozené děti a jejich matky. Ve středověku se kozlík přidával do vína, které po vypití přivolávalo lásku i štěstí ve hře. Kozlíkovým kořenem se posilňovali kati před výkonem svého řemesla.

Za zmínku stojí také široké užívání kozlíkové tinktury v novodobé evropské historii. Za první světové války byl kozlík předepisován vojákům při léčbě ztráty paměti a nervových šoků z bojiště.

Sběr. Na podzim, od srpna do října, se sbírá podzemní část kozlíku – oddenek s kořeny (Radix valerianae, Rhizoma valerianae). Droga se rychle umyje a suší se na vzdušném místě. Vzhledem k tomu, že silice je soustředěna v buňkách hypodermální vrstvy, tedy těsně pod povrchem, je nutné drogu mýt velice opatrně a snažit se nepoškodit povrch kořene. Droga silně voní a je nutné ji chránit před kočkami, které tato vůně dráždí.

Vlastnosti. Sedativum, spasmolytikum, antiemetikum.

Obsahové látky. Kozlík lékařský obsahuje především silici s asi 20procentním obsahem terpenů (pinen, kamfen, likmonen, fenchen terpinen aj.) a seskviterpenoidů. Dále se v kořeni vyskytuje pyrylmetylketon, pyridinové alkaloidy, třísloviny a organické kyseliny (kyselina valerová a izovalerová). Kozlík obsahuje i triterpenoidní saponiny s kyselinou oleanovou, kyselinu chlorogenovou a flavony. Přítomný je také sliz a sacharidy.

Účinky na organimus. Kozlík lékařský působí tlumivě na činnost centrální nervové soustavy. Používá se při psychomotorickém nepokoji, zvýšeném nervovém podráždění a nespavosti způsobené nervovým vyčerpáním. V takových případech vyvolává droga navození původní rovnováhy organismu a u zdravých lidí nemá výrazný účinek. Droga nesnižuje možnost koncentrace a schopnost reagovat na vnější podněty, spíše naopak. Umožňuje pacientovi větší soustředění a uvolnění vnitřního napětí. Často se používá v geriatrické praxi. Spasmolytický účinek se projevuje především na hladké svalstvo tepen, méně na hladké svalstvo vnitřních orgánů. Působí také proti nadýmání a hlístům.

Použití. Na zápar se používá jednotlivá terapeutická dávka 1,5 g drogy (nebo 1 kávová lžička). Užívá se dvakrát až třikrát denně. Kozlíková tinktura se užívá po 20 až 30 kapkách třikrát denně.

Toxicita. U kozlíku lékařského nebyly zjištěny nepříznivé vedlejší účinky.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Jarmila Skružná

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: