Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 5.12.2002
Svátek má Jitka




  Výběr z vydání
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Zdravotní pojištění
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pane JB, co vy víte...
 >POLITIKA: Hrad jako záchrana klientelského systému
 >ŠKOLSTVÍ: Patří trh do vzdělání?
 >PSÍ PŘÍHODY: Včera neviditelný, dnes viditelný protivník
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Praní svetru? Velká věda.
 >EKONOMIKA: SCP - hrobník kapitálového trhu
 >ŽIVOT: Bezdomovcem snadno a rychle
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >FEJETON: Otužilci v postelích
 >ŽIVOT: Chci obyčejný mobil
 >TÉMA: Benešovy dekrety – co s nimi dnes?
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Rusko - nevolnictví (mapa)
 >Čína -Tři soutěsky a milion problémů
 >CHTIP ČILI MOUDRO: Homosexualita a křesťanka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
5.12. RODINA A PŘÁTELÉ: Praní svetru? Velká věda.
Ondřej Neff

K staromládeneckému životu patří praní. Košile, trička, podvlíkačky, fusekle - žádný problém. Ale co svetry?
Na pračce je napsáno "vlna, svetry" a taky je tam položka 30 stupňů. Některé svetry se ale přísně dožadují ručního praní - dá se ale svetru věřit?
Sám jsem se neodvážil prvního pokusu o vyprání svetru - navíc nešlo jen o moje svetry, do bubnu osudí měly vstoupit i svetry Davidovy.
"Zdrcnutí svetru je nevratný proces," varoval mě jeden zkušený svetroper.
Vše nastaveno, vše spuštěno, svetry vyprány (na jedné nášivce jsem se dočetl, že mám svetr před praním obrátit naruby, učinil jsem), a zdálo se, že se nesrazily.
Jenže jsou jakoby posypané nějakou krupkou.
"To je špatně rozpuštěný prášek," řekli mi zkušení svetroperové ve vinárně Vínečko v Budečské ulici. "Mizerný prášek." Na otázku, jaký je tedy ten nemizerný prášek, schopný rozpustit se ve vodě, krčili rameny. "To je těžký," říkali.
Pak přišla manželka jednoho z nich. Co je to platné, ženy jsou nositelky tradice a zkušenosti a předávají si z generace na generaci rozmanité zkušenosti. A právě tato dáma mi sdělila, že na svetr je třeba speciální prostředek zvaný Pervol.
"Co mám dělat s pokrupičkovanejma svetrama?" ptal jsem se jí.
"Vyper je znovu v tom Pervolu," zněla odpověď, podle dávného receptu pramatek.
Krupičky jsem vyklepal. Pervol jsem si objednal v naší Večerce, kam chodím, jelikož je tam "lidský kontakt" a není to výstup továrního pásu, jako jsou všelijaká ta Tesca. Aspoň zdánlivě není. Až příště nastoupí Pervol.
Zatím chodím ve svetru vyklepaném.
Jsem zakladatelem nové genetické tradice.




Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: