Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 12.12.2002
Svátek má Simona




  Výběr z vydání
 >ZE ŽIVOTA: Ad vocem: H. Mann
 >POLITIKA: Proč by nemohla být prezidentem žena?
 >INFO: Informace Media Observatory ČR - podání k Evropské komisi
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Divnej svět
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zmrzlý mesík na prskoletu
 >PSÍ PŘÍHODY: Chudák jeden ošizená
 >MÝTY: Podivné zbraně starověku a středověký dlouhý luk
 >ZAMYŠLENÍ: Hrr na ně!
 >EKOLOGIE: Ochrana přírody jako politické vyjednávání (2.)
 >NÁZOR: Pithart bude dobrým prezidentem
 >PENÍZE: Alergie na euro
 >POSTŘEH: O fíglech
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Indie 1872 - 1931 (mapa)
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >VÁNOCE: Soudružky a soudruzi, soudružčata!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Mejlem  
 
12.12. MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

Je všeobecně známo, že sexuální preference člověka jsou ovlivněny dvěma základními faktory. Prvním je dědičnost, druhým je pak vliv prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá a žije. Současný převažující pohled na vznik homosexuálního chování vychází z představy, že sexuální preferenci osob stejného pohlaví ovlivňuje dědičnost asi ze 70 %, zbytek je pak výsledkem vlivu prostředí. Jinak řečeno, jsou-li geny pro homosexualitu součástí vašeho genomu, je zde 70 % pravděpodobnost, že v prostředí, které je indiferentní k sexuální orientaci jedince (jinými slovy "svobodné prostředí"), budete homosexuálem či lesbičkou. V případě, že vaše okolí nebude homosexuální orientaci nakloněno, a vy se i vejdete do oněch hypotetických 30 %, jste "biologicky" homosexuál. I když se pak chováte jako heterosexuál, je pravděpodobné, že pokud budete mít možnost se skutečně svobodně rozhodnout, dáte homosexuálnímu chování přednost.
Přijmeme-li fakt, že homosexualita je vrozená, vzniká zde velmi zajímavý fenomén. Společenské vlivy, které se staví k homosexualitě odmítavě, nechtěně zvyšují výskyt genů pro homosexualitu v lidské populaci. Pokusím se tuto skutečnost vysvětlit. Jestliže je "genetický" (též latentní) homosexuál přinucen společností k heterosexuálnímu chování, tedy ožení se a má v heterosexuálním svazku děti, přispívá k rozšíření a fixaci genů pro homosexualitu v populaci. Jeho děti totiž s velkou pravděpodobností podědí geny pro homosexualitu po svém homosexuálním otci, či matce. Hypoteticky nejvyšší pravděpodobnost narození homosexuálních dětí by se pak objevila v případě sňatku "genetického" gaye s "genetickou" lesbičkou, což je sice poněkud kuriózní, nikoliv však zcela nemožná kombinace. Vzniká zde tedy zajímavý paradox: společenské skupiny které mají striktně odmítavý postoj k homosexualitě, a které svým postojem nutí "genetické" homosexuály k heterosexuálním svazkům a k jejich naplnění formou zplození potomků, nejvíce přispívají k výskytu homosexuality v lidské společnosti.
Chce-li tedy katolická církev a jí podobní moralisté opravdu vymýtit homosexualitu z našeho života, nabízím jim zcela osvědčený recept: okamžité umožnění registrovaného partnerství s možností adopce dětí (i homosexuál může chtít dítě, a pokud jej nemůže adoptovat, tak si dítě "udělá", u lesbických párů to není až tak vzácný případ). Pokud se k tomu přičlení ještě masivní kampaň za plné zrovnoprávnění homosexuálů ve společnosti, úspěch bude zaručen. Geny pro homosexualitu nebudou dále rozšiřovány v populaci (i v celibátu žijící katolický kněz pochopí, že z homosexuálního páru děti nevzejdou) a dojde tak k naplnění bohulibé snahy zejména katolických duchovních. Zcela určitě by pak tento postup byl z biologického pohledu úspěšnější, než sepisování peticí. Vzniká však otázka, zda by nedošlo k jistému rozvratu v řadách božích bojovníků a zda by mnozí z nich nedali před kutanou přednost životu v pravdě a přiznání své skutečné sexuální orientace...

Vobora


Další články tohoto autora:

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: