Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 16.12.2002
Svátek má Albína




  Výběr z vydání
 >FEJETON: O paradoxu českého přátelství
 >ÚVAHA: Otázka složitého vnitřního vývoje
 >NÁŠ RYBNÍK: Opět téma stíhačky
 >MÉDIA: Digitální média veřejné služby ( díl III.)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Můj přítel anonym
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak mě Matylda vytunelovala
 >AUSTRÁLIE: Chodci, na silnici můžete potkat smrt!
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >NÁZOR: Předseda na dva roky?
 >FILM: O lásce a statečnosti roztřesené hrdinky
 >POSTŘEH: O kohoutkovi
 >HISTORIE: Sámo
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Austrálie do roku 1830 (mapa)
 >UNIE: Historie a čecháčkovství
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Levné knihy, levná prasata

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Film  
 
16.12. FILM: O lásce a statečnosti roztřesené hrdinky
František Schilla

Na vrcholné herecké výkony Ivy Janžurové si vzpomene český divák při sledování filmu Na rtech (Sur mes levres). Hlavní role jako by byla Ivě Janžurové šita na míru; minula se s ní ovšem v prostoru (film je francouzský) i v čase (hlavní hrdince je pětatřicet let). "Janžurovské" role se tudíž chopila jiná herečka, Emmanuelle Devosová, a i její výkon stačil na udělení Césara (francouzské obdoby Oscara) v letošním roce za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Césarem byl zároveň oceněn scénář a - logicky - i zvuk k filmu. Proč "logicky", jak "logicky" ? Hrdinka akčního filmu Na rtech je totiž neslyšící (resp. slyší pouze za pomoci naslouchátek) !

Právě zvukem je divák od počátku až do konce vtahován do světa Carly, hlavní hrdinky. Vnímá jakoby jejíma ušima. Někdy je s Carlou doslova ponořen do ticha a neslyší nic, jindy zase naslouchátka zesilují zvukovou kulisu až nesnesitelně (např. když Carla telefonuje z mobilu a kolem projíždí nákladní auto). Technicky je zvuk udělán naprosto dokonale. Těžko si lze představit, že by se vše dalo adekvátním způsobem (včetně doprovodného střídání ticha, šumů, pískání, hluku, řevu atd.) předabovat a přenést do jiné jazykové verze. A to je zřejmě kámen úrazu při pronikání filmu (který se u nás promítal začátkem prosince v rámci Festivalu francouzského filmu) do nefrankofonního prostředí. V USA jej uvádí (v původní verzi a s anglickými titulky) méně významná distribuční společnost, jeho uvedení do kin v České republice distributoři údajně "zvažují". (Běží o akční film, kde u některých scén není na čtení titulků moc času.)

Svět neslyšící Carly, sekretářky v developerské společnosti (tj. ve společnosti zabývající se investicemi do nemovitostí a zvelebováním nemovitostí), se střetává se světem pětadvacetiletého Paula, který po dvou letech vyšel z vězení. Kontrast světů obou hrdinů se odráží v jejich jazyce - Carla hovoří spisovně a "korektně" (místy až knižně), Paul naopak slangem. (Přenést to se všemi nuancemi do titulků rovněž není snadnou záležitostí.) Carla před setkáním s Paulem nikdy nebyla v "boîte de nuit" (hovorově: nočním podniku, "pajzlu") a je odjakživa úzce zaměřena pouze na zvládání úkolů v práci (Paula přijala do firmy jako pomocného asistenta poté, co z přepracovanosti a z celkového přepětí zkolabovala). Postupně "vyroste" tak, že nakonec dokáže spolu s Paulem úspěšně obrat (o peníze pocházející z trestné činnosti) kriminální majitele jedné takové "boîte de nuit", kde Paul pracuje po nocích jako barman. Carla si přitom počíná s ukázněností a houževnatostí sobě vlastní - navlečena do teplého oblečení se zimními doplňky pravidelně vylehává na střeše poblíž "boîte de nuit", za pomoci dalekohledu sleduje "cvrkot" v několika protilehlých oknech, snaží se odečítat ze rtů majitelům "boîte de nuit" a odečtené zapisovat do poznámkového sešitu. (Poznámky poté s Paulem vyhodnocuje.)

Rovněž Carlin vztah s Paulem má "vzestupnou" dráhu - od extrémní, tíživé osamělosti ženy, jež nikdy s nikým nechodila a doma si detailně dopředu nacvičuje pravděpodobný průběh konverzace, přes cosi jako účelové spojenectví a přátelství až po (pouze naznačené) sblížení a výsledné pevné partnerství. Slovo "láska" po celý film nepadne, přesto však posléze o lásku běží.

Jak ve vývoji akční zápletky, tak ve vývoji vztahu Carly a Paula je přelomovým okamžikem přímo dojemná scéna, kdy Carla nenechá polapeného a mučeného Paula "ve štychu" a neuteče do bezpečí s ukořistěnými penězi, ale překoná nával fyzické slabosti (s jakým pravidelně zápasí při setkání s fyzickým násilím) a ještě jednou se vydává na střechu (a odtud baterkou signalizuje Paulovi, aby jí na dálku sdělil další pokyny). Ještě jednou se tedy sama od sebe vypraví na místo doslova prosáknuté násilím, kde se předtím v pochybnostech ptala sama sebe: "Mais qu´est-ce que je fais ici ? (Co tu vlastně pohledávám ?)", takže divák cítil, jak ji to z neznámého, nepřátelského prostředí táhne pryč.

Carla v podání Emmanulelle Devosové je výjimečnou postavou - roztřesenou hrdinkou, zápasící v neposlední řadě s vnitřními hrůzami a strachy. Teoretičkou par excellence, "janžurovským" typem hrdiny sociálně poněkud vybočujícího. Fyzicky selhávající hrdinkou v hlavní roli akčního filmu ! Pravého akčního filmu, nikoli parodie na daný žánr ! Zvuk k filmu Na rtech (Sur mes levres) je opravdovou sondou do světa neslyšících. A film sám (přestože ve finále, kde vše "klapne" až příliš dokonale, musí divák poněkud přimhouřit oko) je čímsi jako eposem, výpravným dílem o odvaze, statečnosti a lásce. Plným právem obdržel letos hned tři Césary !


Další články tohoto autora:
František Schilla

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: