Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 17.12.2002
Svátek má Daniel




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: Smrt číhá v nočním klubu.
 >TÉMA: Jak dále ve financování vysokého školství?
 >TÉMA: České dráhy akciová společnost od 1.1.2003
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jsme v Evropě
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vánoce grog za grogem
 >PSÍ PŘÍHODY: Soupeř důstojný a nedůstojný
 >ARCHITEKTURA: Soutěž pro vás a jedna pozvánka
 >ZAMYŠLENÍ: Stokrát přečíst a opsat
 >EKONOMIKA: Koncem roku převažuje pesimismus
 >Spuštění ADSL naplánováno na 1.2.2003!
 >HUDBA A ZVUK: Předvánoční koncerty, recenze nových CD
 >POLITIKA: Nová stará ODS a také EU.
 >POSTŘEH: O práci
 >POUČENÍ: Sexuální příručka z roku 1894
 >ZDRAVÍ: Proč pomáhají homeopatika?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
17.12. HUDBA A ZVUK: Předvánoční koncerty, recenze nových CD
Lubomír Fendrych

Hudba a zvuk 279

Úterý 17.12.2002


Přípodoteky Forbína Chudý na novinky je vánoční trh s CD - přípodoteky His voice je časopis…; speciální nabídka vánočních koncertů - recenze Kouzelné vánoce (Boni pueri, L. Bílá, K. Gott, P. Šporcl a další); Jiří Stivín Status quo vadis (J. Stivín a hosté, včetně rodiny); Florent Schmitt Lied et Scherzo op. 54, Suite en rocaille op. 84, A tour d´anches op.97, Chants alizés op. 125 (Prague Wind Quintet - Czech Nonet); Martinů Complete Piano Works (Emil Leichner) - ftipy - Na poslední chvíli, aneb ještě recenze Vizita (J. Dušek etc.)

Tak jsem myslel kdoví kolik CD se mi k vánocům nesejde, čekal do poslední chvilky a vidíte - to je z novinek skoro všechno: pravda leccos jsem nedostal, něco asi přijde s křížkem po funuse, ale krize ve vydávání CD je prostě tady - přitom je dobře vybrané CD asi tím nejlepším, nebo aspoň nejjednodušším, co lze dát pod stromeček.


přípodoteky
HIS VOICE je časopis pro současnou hudbu. Jeho poslední číslo bylo věnováno osobě Johna Cage a vyšlo s CD přílohou "HIS VOICE Sampler". CD je průřezem české tvorby z oblasti minoritních hudebních žánrů (soudobá vážná hudba, alternativa, jazz, world music) za uplynulý rok. Jeho cena je kupodivu - vzhledem ke stokorunovým magazínům, které přikládají svá CD jen občas - docela příznivá.

SPECIÁLNÍ NABÍDKA VÁNOČNÍCH KONCERTŮ

19. 12. 2002

VÁNOČNÍ KONCERT DAGMAR PECKOVÉ - SMETANOVA SÍŇ OBECNÍHO DOMU Pražská komorní filharmonie Dirigent Jiří Bělohlávek

20.12.2002

VÁNOČNÍ KONCERT - KOSTEL SV. JILJÍ

20.+22.12.

ROMANTICKÉ VÁNOCE V RUDOLFINU - RUDOLFINUM PRAHA

20.12.

KONCERT V KLEMENTINU - KLEMENTINUM

PRAHA

- koncert pro soprán, saxofon a varhany

21.+25.12.

VÁNOČNÍ KONCERT V KLEMENTINU - KLEMENTINUM PRAHA

21.12.

ABONENTNÍ VÁNOČNÍ KONCERT - KOSTEL SV. ŠIMONA A JUDY

- abonentní koncert Českého komorního orchestru pod taktovkou Ondřeje Kukala

23.12.

ČESKÉ PASTORELY - KLEMENTINUM

24.12.

ŠTĚDROVEČERNÍ KONCERT - KLEMENTINUM

- odpolední koncert z českých pastorel


recenze

Kouzelné vánoce

Boni pueri, L. Bílá, K. Gott, P. Šporcl a další hosté

CD Supraphon SU 3660

Výběr hudebních kousků ne tak docela tradiční, takže si nejspíš s poslechnete gustem. Samozřejmě, že koledy nechybějí. Ale jako celek - i díky pestré paletě hostů - to je osvěžení v moři stereotypně koncipovaných titulů. Tady ani tak nejde o hodnocení interpretace, každý se tu snažil, i když někde výběr vybočil z jeho obvyklého žánru (nebo právě proto). A také zvuková stránka je dobrá. Vhodné jako drobný dárek pod stromeček.


Jiří Stivín Status quo vadis

J. Stivín a hosté, včetně rodiny

CD Supraphon SU 5373

Retrospektiva - snímky točené v roce 1986 - album nezařaditelné jako jeho autor a hlavní interpret. Předností alba je jakoby živelné, ale rozumně a hlavně nenápadně ukázněné muzicírování, působící jako improvizace. Není to samozřejmě vážná hudba v běžném slova smyslu, spíš jen tím, že tu nejde o samoúčelné špílce. Toto CD vyšlo v předvánoční době právě včas. Leckomu se jím zavděčíme.


Florent Schmitt Lied et Scherzo op. 54, Suite en rocaille op. 84, A tour d´anches op.97, Chants alizés op. 125

Prague Wind Quintet - Czech Nonet

CD Praga digitalis PRD 250 165

Florent Schmitt (1870 -1958) je složitá postava právě tolik, jako byla doba v níž žil. Napsal přes stovku skladeb, mnohotvárných a vpravdě hledačských, a přitom zjevně počítajících s kontaktem s posluchači. Lied et Scherzo z roku 1910 zní místy poněkud orientálně, druhá část Scherzo zní z počátku až rozmarně, nicméně nálady se tu střídají: zdánlivě nahodile, ale po bližším rozboru zjistíte záměr až rafinovaný.

Suite en rocaille(1934) je ohlédnutím zpět ke klasice, ovšem ohlédnutím stylizovaným, navíc s charakteristickým střídáním nálad. Taková inspirace z dosavadního vývoje hudby nebyla v té době ničím ojedinělým, byla jen jedním znakem hledání nových jistot. A tour ď anches (1943) je z jiného těsta. Muzicírování obrysů někdy ostrých, hudba barvitá, ne sice bez emocí, ale rozhodně bez sentimentu, zato místy s nemalou dávkou humoru. Chant alizés (1952-5) počítá zřejmě s virtuozitou interpretů - je to skladba sice vděčná, ale těžká. Vlastně celé toto CD je postaveno na požadavku vysoké úrovně jak v samotné hráčské profesi, tak i co do muzikálnosti. Nedovedu si představit, že by vyšlo tak dobře s interprety jen o trochu méně schopnými. Nemám sice po ruce partituru, ale zdá se, že tu je opravdu vše, jak má být. Navíc v brilantním zvukovém kabátě - i zvuková režie se tu vyznamenala.

Skladatel je u nás méně známý, to je pravda, i když nevím proč. Ale kdo chce poznat cosi nového a přitom pro vnímavé ucho sdělného, má příležitost.


Martinů Complete Piano Works

Emil Leichner klavír

3 CD Supraphon SU 3656

Je těch skladeb požehnaně:

I. Loutky 1,2,3; Motýli a rajky; Tři české tance .

II. Borová; Tři skici; Osm preludií; Ritornely, Taneční črty; Okno do zahrady.

III. Fantasie et toccata; Etudy a polky; Sonáta pro klavír.

Uspořádáno to je historicky, takže vývoj skladatelského rukopisu máme před očima a ušima víc než názorně. V recenzi se nemohu pouštět do podrobností, od toho je dosti obsáhlý a velice dobrý výklad v přiložené knížce. Zde jen pár poznámek: klavír byl pro B. Martinů nástrojem první volby, nejen jako čistě sólový instrument, popřípadě doprovázený orchestrem, ale též jako přímá součást orchestru. Nicméně on sám si s klavírem příliš nerozuměl, jeho hráčská technika nebyla nejlepší. Možná naštěstí, protože nebyl svázán obvyklými postupy vycházejícími jednak přímo z prstů a jednak z přebohaté klavírní literatury, v níž byla i díla velice sugestivní, ovlivňující téměř každého skladatele. Klavír B. Martinů zní proto jinak - nenapodobitelně a neopakovatelně. Také hrát se ty skladby mají s respektem k této jinakosti. Ostatně nic nového: také Smetanův klavír se zřetelně lišil od dobové klavírní literatury, natož pak Dvořákův s jeho vše pohlcujícím orchestrálně instrumentálním cítěním.

A pokud jde o vývoj stylu - zde jen tolik: B. Martinů se celý život vyrovnával jednak se zákruty a tendencemi vývoje světové hudby - v tom se od skladatelů své doby nikterak nelišil, ale také s vlivem hudby české. Nebylo lze například obejít Smetanu - bylo nutné se s ním a po svém nějak vyrovnat. Martinů se stal neopakovatelným originálem postupně, nejprve v oblasti hudby orchestrální a hudebně dramatické a teprve později ve svých skladbách klavírních. Ale to už si můžete poslechem tohoto alba přebrat a porovnat sami.

Interpretce vyžaduje specialistu - jím se Emil Leichner stal hlavně dlouholetým stykem nejen s klavírním, ale i komorním dílem B. Martinů, takže jde v každém případě o interpretaci zasvěcenou. Zvuková stránka snímků, pořizovaných postupně v druhé polovině osmdesátých let, je vcelku uspokojivá.


Ftipy taky trochu odjinud

Kvalita muzikanta se pozná podle toho, jaký koňak pije,

charakter muzikanta se pozná podle toho, jaký koňak nabídne svým přátelům.

I se špatnou hudbou lze na pódiu uspět, jen když ji napsal dost významný autor.

Úspěšný skladatel je ten, o němž se mluví častěji, než se jeho skladby hrají,

největší úspěchy však má vždycky až po smrti.

Hudba je nepochybně potřebná, jen kdyby nám někdo věrohodně řekl k čemu.

Falešný tón způsobí někdy daleko víc zla, než by kdo tušil.

Idioti jsou a budou, jen ten Dostojevskij nám tu dnes jaksi chybí…

Spisovatele nemůžete posuzovat podle toho co napsal, někdy bývá i

chytřejší….

Televize je jediný uspávací prostředek užívaný očima.


Na poslední chvíli

aneb ještě recenze

Vizita

Další nekonečný svět, Výhra čili výhra

I. J. Dušek, A. Vitouš, M. Vitouš,

II. J. Dušek, R. Uhlíř, O. Kužílek, M. Zbrožek.

2 CD Black Point music BP 0140

"Divadlo Vizita, které působí na tuzemské divadelní scéně více než dvě desítky let, představuje kapitolu samu pro sebe. Nejen jeho poetika, ale především přístup k divadelnímu tvaru je naprosto ojedinělý. Každé představení je úplně jiné, plné zlomů a přeryvů, jak ho vede improvizace."

Je to opravdu improvizace, něco mezi okamžitou inspirací s trochou té vaty, která v tak dlouhém představení nutně být musí, a snahou herce být při tom srozumitelným co největšímu počtu posluchačů. Text je sejmut na CD I. i s hudbou (pokud se tu vyskytuje) dobře. Druhá nahrávka (CD II.) je místy poněkud nevyrovnaná.

Víc o tom neřeknu, jen že to je docela zajímavý dárek - ovšem jak pro koho: je to určitě test smyslu pro humor, ale nejspíš také inteligence.

Lubomír Fendrych




Další články tohoto autora:
Lubomír Fendrych

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: