Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 30.12.2002
Svátek má David




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Proč bychom se z ČD netěšili?
 >MÉDIA: Tak vám teda pěkně děkuju, pane Knížáku!
 >HISTORIE: Když povstali -Boxeři- (část 2.)
 >GLOSA: České dráhy, díky za nápad
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Lodička na scéně
 >OHLAS: Srdce na Hradě jako artefakt pro reflexi- Umění - politika- moc
 >PSÍ PŘÍHODY: Jako koza na ledě
 >VÁNOCE POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >NÁZOR: Poznámka k presidentování v Čechách.
 >NÁZOR: Hrůza poradců českých politických stran.
 >ZE ŽIVOTA: Humor a'la T-mobile
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Afrika 1913
 >ZDRAVÍ: Jmelí
 > ŠAMANOVO DOUPĚ: Oči nad světem dokořán
 >HUDBA: Deset nejlepších desek roku 2002

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
30.12. TÉMA: Proč bychom se z ČD netěšili?
Rudolf Mládek

České dráhy budou od 1.1. definitivně rozděleny na akciovou společnost a Státní podnik SŽDC. To údajně umožní novým Českým drahám a.s. pružně upravovat cenovou politiku jak pro vlastní jízdné, tak i pro ceny nákladní dopravy. Očekává se, že vznikne přehledná, jednoduchá a nebyrokratická železnice s tarifní politikou schopnou konkurence a kvalitní služby pro zákazníka se stanou samozřejmostí. Měly by snad vzniknout i nové dceřiné společnosti a tím i nové pracovní příležitosti a to nejen pro železničáře.

Opravdu tomu tak bude?

Při pohledu na hospodaření Českých drah od roku 1999, které se orientovalo výhradně na extenzivní růst cen a dramatický růst mezd, tomu tak bude těžko. Zveřejňované údaje za minulé roky vypovídají, že ztráty Českých drah stále stoupaly až dosáhly výše 5,4 miliardy korun. Navíc ze zprávy auditora zjistíme, že utajované výsledky byly ve skutečnosti o více jak 2 miliardy horší. Záchrana Českých drah v podobě přehození všech dluhů na stát od 1.1.2003 je jednorázová a může pomoci k léčbě nemocného podniku, ale takové opatření nestačí. Pokud nová akciová železnice nebude fungovat zcela jinak, mnozí zákazníci na ni jednoduše zapomenou.

Připomeňme si, že současným manažerům Českých drah zatím vycházel jednoduchý trik. Veškerou pozornost médií zaměřili na problém státem finančně nepokryté osobní dopravy a na problém ve výši její dotace. Nebyl to však stát, kdo určoval rozsah osobní dopravy, ale manažeři Českých drah. Ti zvyšovali a stále zvyšují počet spojů osobní dopravy. Taková nadnabídka vypadá na první pohled jako dobrá politika pro zákazníka, ale zároveň nutně vyžaduje stále větší dotaci. A na tu viník- stát (jak se sám ústy minulého ministra dopravy přiznal), stále nemá. A mít nebude, protože nadnabídka se dá zvyšovat ještě velmi dlouho. Stát se sice v podobě hloupého beránka stále otřásá a ve skutečnosti celkové proudy peněz pro České dráhy jsou v desítkách miliard, ale o těch manažeři Českých drah cudně mlčí. Proč, to je nabíledni.
Manažeři Českých drah jednoduchou fintou medializace dotace do osobní dopravy zatemnili vnímání problému v kontextu a zjednodušili ho na zlý neplatící stát a příp. na zlé a útočné odboráře, kteří požadují pro zaměstnance například světově unikátní pojištění, mimořádné dovolené nebo velké platy. Důvody, proč takovou politiku manažeři Českých drah dělali, jsou ekonomicky jasné. Propočet nákladů na železniční tratě se klíčoval podle obou druhů dopravy, to je osobní a nákladní. Čím více bylo vlaků v osobní dopravě tím bylo lépe, protože trvalý růst spojů v osobní dopravě tak uměle snižoval celkové náklady na železniční tratě a tím i náklady klíčované k nákladní dopravě. To umožnilo fantastický systém slev přepravcům v nákladní dopravě a to až údajně o 48% pro zvláště vybrané zákazníky. Stát tak dotací do osobní dopravy přeneseně financoval zisky soukromých přepravců v nákladní dopravě. Tento systém také vedl k umělému snížení nákladů i pro vlastní výnosnost Českých drah a umožnil tak vykazovat dosažený zisk, který zřejmě byl příčinou pro mnohamilionové platy manažerů a nákup luxusní limuzíny vládního typu.
Skutečnost je ale zcela jiná. Při vyrovnání poptávky a nabídky v osobní dopravě by se ukázalo, že nákladní doprava Českých drah je na nule nebo spíše ztrátová, že soukromí přepravci s obrovskými slevami vůbec nedosahují smluvních výkonů, pro které slevy dostali, a že celý systém slouží jen některým. Věřím, že řada zvýhodněných železničních soukromých speditérů umí za takových podmínek zajistit třeba i exkluzivní byt za 1000,-Kč nájemného. Jak by taky ne.
Pokud jste nabyli dojmu, že hlavním viníkem hospodářského šlendriánství Českých drah jsou pouze manažeři Českých drah, tak jste na omylu. Ti sice přizpůsobují své jednání stavu věcí, které jsou pro ně ( ovšem nikoliv pro České dráhy) výhodné, ale mají zdatné spojence. Hlavními spojenci a dalšími viníky jsou a stále zůstávají členové Správní rady Českých drah. Tito pánové měli dle zákona kontrolovat hospodaření manažerů Českých drah, tito pánové měli hájit zájmy občanů potažmo státu a tito pánové měli zakročit při zjištěných nepravostech, ať už na ně upozorňovali zaměstnanci nebo generální inspektor. Upozorňovali marně. Přestože v posledních letech přeprava zboží na Českých drahách trvale klesala a propadal se i hospodářský výsledek (a to přes zdražení nákladní dopravy o více jak 30%), pánové ze správní rady Českých drah jen zvyšovali plat generálního ředitele a varujícími zprávami se v podstatě vůbec nezabývali. Mezitím se České dráhy staly obecně známým neplatičem i vůči státu u zdravotních a sociálních odvodů. Přesto pánové ze Správní rady zůstali nečinní. U některých je zřejmé, že o problému nemají vůbec pojem a plní tak jen roli novodobých leninských politruků, u jiných jsou zájmy skutečně jiné.
A právě většina z těchto pánů usedne spolu se starým managementem do nových orgánů akciové společnosti. A pak, že prý starého psa novým kouskům nenaučíš.
Tak proč bychom se z ČD netěšili…….?


Další články tohoto autora:
Rudolf Mládek

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: