Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 3.1.2003
Svátek má Radmila




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA /1/
 >OHLAS: Budoucnost České televize - Respektovaná kulturní instituce
 >SPOLEČNOST: Bude rok 2003 koncem dějin?
 >ÚVAHA: Rozloučení s panem prezidentem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jmenuje se Bond, James Bond
 >PSÍ PŘÍHODY: Počasí trávené v kotrmelcích
 >ŽERTÍK: Dokažte to!
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Permis international de conduire
 >HISTORIE: Český kníže Oldřich
 >ZDRAVÍ: TBC
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Evropští cestovatelé v Africe
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Rezignace presidenta republiky
 >NÁZOR: ODS mělo zatím jen jednoho kvalitního politika.
 >DOKUMENT: Novoroční projev
 >ROZJÍMÁNÍ: Mír s novým rokem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
3.1. ZDRAVÍ: TBC
Marek Petráš

Co je tuberkulóza
Tuberkulín, nebo oslabené bacily?
Jak se projevuje
Očkování

Celosvětový vzrůst počtu tuberkulózou postižených osob v 90. letech je přičítán vysokému a neustále rostoucímu počtu HIV pozitivních osob, které mají postižený imunitní systém a mohou být tuberkulózou nakaženy velmi snadno. HIV pozitivní osoby se stávají lidským zdrojem tuberkulózy. Ze zemí střední a východní Evropy patří Česká republika mezi země s nejnižším ročním výskytem tuberkulózy (zhruba 20 případů onemocnění na 100 000 obyvatel) ve srovnání s průměrným ročním výskytem v Západní Evropě (25 případů na 100 000 obyvatel).

Co je tuberkulóza
Jedná se o infekční onemocnění, vyvolané zpravidla zvláštní bakterií Mycobacterium tuberculosis. Zdrojem onemocnění je především člověk, vzácněji i zvířata (domácí skot). Infekce se šíří kapénkovou cestou nebo požitím tepelně nezpracovaného mléka. Po vdechnutí bacilů dochází k jejich množení v plicích a krevní cestou jsou po určité době zanášeny do různých orgánů. Proto mohou být tuberkulózou postiženy i jiné orgány (lymfatické uzliny, střevo, ledviny, nadledviny, mozkové pleny, osrdečník, kosti a jiné), přestože plicní forma tuberkulózy bývá nejčastější.

Tuberkulín, nebo oslabené bacily?
Tuberkulóza patřila mezi častá onemocnění v druhé polovině 19. století a první polovině 20. století. Téměř každý druhý nakažený člověk ve věku mezi 15. až 40. rokem umíral na tuberkulózu, která tak zavinila asi jednu sedminu všech úmrtí. V roce 1882 německý bakteriolog Robert Koch objevil původce tuberkulózy – mykobakterii tuberkulózy. V roce 1890 Koch prezentoval své nové objevy na 10. mezinárodním kongresu v Berlíně – novou látku izolovanou z tuberkulózních bacilů, tzv. tuberkulín. Tuberkulín, jak se později ukázalo, nebyl vhodný pro léčbu nebo prevenci, ale stal se významným diagnostickým prostředkem pro stanovení aktuální imunity vůči tuberkulóze u každého jedince.

Teprve o několik let později, v roce 1908, zahájili společně francouzský bakteriolog Albert Calmette a veterinář Camille Guérin práce na přípravě očkovací látky obsahující živý tuberkulózní oslabený bacil – Bacille Calmette-Guérin (BCG), který získali několikanásobnou kultivací bakterie Mycobacterium bovis (původce tuberkulózy skotu). V roce 1921 tuto očkovací látku poprvé použili pro perorální očkování novorozence, jehož matka zemřela na tuberkulózu. Očkování bylo úspěšné. Po 2. světové válce byly prováděny rozsáhlé klinické zkoušky u lidí po celém světě a vakcína proti tuberkulóze byla postupně zaváděna do očkovacího kalendáře. Modifikovaná očkovací látka BCG je používána dodnes.

Jak se tuberkulóza projevuje
Rozsev bacilů tuberkulózy do různých orgánů s sebou zpravidla nepřináší žádné obtíže. Ty mohou vypuknout až po určité době. V některých případech může akutní tuberkulóza propuknout i po několika letech od získání infekce. Příznaky jsou většinou nepříliš výrazné, nemocní trpí únavou, hodně se potí (hlavně v noci), mají zvýšenou teplotu a ubývají na váze. Plicní formy, které jsou nejčastější a také nejrizikovější pro okolí (pacient bacily vykašlává), se projevují vleklým kašlem. K nejnebezpečnějším formám tuberkulózy patří zánět mozkových blan a postižení více orgánů současně (tzv. generalizovaná forma). V těchto případech je úspěch léčby nejistý a nemocný je ohrožen smrtí nebo těžkými, zpravidla neurologickými následky. Léčba tuberkulózy trvá několik měsíců.

V poslední době se objevují tuberkulózní bacily, které nereagují na antibiotickou léčbu, což je skutečnost, která celou situaci kolem léčby tuberkulózy značně komplikuje.

Očkování
K očkování proti tuberkulóze se používá sušená vakcína tvořená živým oslabeným neinfekčním bacilem Calmette-Guérin (BCG), který byl získán z původce tuberkulózy skotu Mycobacterium bovis. U nás se očkování provádí nitrokožně jednobodovým injekčním podáním. Základní očkování představuje jedna dávka v objemu 0,1 ml vakcíny, obsahující 100 000 až 300 000 živých zárodků BCG, podaná dětem od 4. dne po narození až do 6 týdnů.

Očkovací látka proti tuberkulóze po podání vyvolává v těle člověka buněčnou imunitní odpověď, tzn. stimuluje produkci určitých lymfocytů, které umí nejen rozpoznat mykobakterie tuberkulózy, ale zároveň je zničit. Vzhledem k tomuto charakteru imunity, je třeba individuálně překontrolovat její stav. K těmto účelům se provádí tzv. tuberkulínová zkouška, která spočívá v kožním injikování určitého množství specifické bílkoviny čištěné a extrahované z mykobakterie. Po injikování této bílkoviny dojde ke kožní reakci. Pokud byla vytvořena dostatečná imunitní odpověď po očkování proti tuberkulóze, vytvoří se v místě vpichu dostatečně velká zatvrdlina a zkouška je považována za pozitivní. Takový člověk již nemusí být opětovně přeočkován, neboť má dostatek specifických obranných buněk, které dokáží zlikvidovat případnou tuberkulózní infekci.

Tuberkulínová zkouška je negativní, pokud se zatvrdlina nevytvoří nebo její rozměry jsou velmi malé. V takovém případě je nutné osobu přeočkovat. Tuberkulínová zkouška se provádí nejprve po 3 měsících od provedení základního očkování u novorozence. Pokud bylo očkování novorozence z jakéhokoli důvodu odloženo, či tuberkulínová zkouška byla negativní, přeočkování se provádí ve věku dvou let a případně 11 let.

Pro přeočkování nebo pro základní očkování dětí starších jednoho roku se používá jedna dávka vakcíny v objemu 0,1 ml, obsahující 100 000 až 300 000 živých zárodků BCG.

Používaná očkovací látka je bezpečná. Po očkování dojde u všech očkovaných ke vzniku tvrdého červeného pupence, který vznikne po 3 až 4 týdnech a přetrvává 2 až 3 týdny. Jeho maximální velikost je 6-12 mm. Postupně dojde ke vzniku stroupku a po 3 až 6 měsících se vytvoří jizvička. U jednoho až deseti procent očkovaných osob může dojít k nežádoucím reakcím:

  • vytvoření kožního vředu v místě vpichu,
  • vzniku zánětu podpažních uzlin apod.

Velmi ojediněle se vyskytuje zánět kostní dřeně a kožní tuberkulóza.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Marek Petráš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: