Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 2.1.2003
Svátek má Karina




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Rezignace presidenta republiky
 >NÁZOR: ODS mělo zatím jen jednoho kvalitního politika.
 >DOKUMENT: Novoroční projev
 >ROZJÍMÁNÍ: Mír s novým rokem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Silvestr a Nový rok
 >PSÍ PŘÍHODY: Novoroční paštika
 >HUDBA A ZVUK: Silvestrovské číslo - fotky a ftipy
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >NÁZOR: Československo jako globální projekt - jsme schopni jej zopakovat?
 >ZDRAVÍ: Hořec žlutý
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Afrika 1913
 >FOTOMOMENTKA: Novoroční přání
 >FEJETON: Novoroční předsevzetí
 >MROŽOVINY: Deset let vesnice Česko
 >POOHLÉDNUTÍ: Zdráhání stát se porotcem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
2.1. ZDRAVÍ: Hořec žlutý
Jarmila Skružná

Málokterá rostlina v nás vyvolá větší pocit hořkosti než hořec - nemusíme ho ani chutnat, stačí vyslovit jeho jméno. Díky vysokému obsahu hořčin patří mezi typická amara - stomachika.

Hořec žlutý (Gentiana lutea L.) patří do čeledi rostlin hořcovitých (Gentianaceae). Milovníci horské květeny znají řadu příbuzných druhů, např. na Šumavě původní hořec panonský (Gentiana pannonica (L.) Scop.). Kořen tohoto druhu je z farmakologického hlediska také přijatelný. Musíme ale brát v úvahu, že se jedná o silně ohrožený druh, jehož sběr v přírodě je v rozporu se zákonem!

Popis:
Hořec žlutý je vytrvalá rostlina, dorůstá do výšky 50-140 cm. Lodyha je jednoduchá a přímá se vstřícnými listy. Kvete žlutě, květy jsou uspořádány v úžlabních květenstvích.

Rozšíření:
Původně roste hořec žlutý v pohořích jižní a střední Evropy a v Malé Asii. Pokud se s tímto druhem setkáte v naší přírodě, jedná se o výskyt druhotný. Droga se k nám dováží nebo se hořec žlutý pěstuje . Historie používání: Hořcový kořen patří mezi prastaré léčivé drogy. Lidé ho používali již ve starověku. Věřili, že žvýkáním kořene každý den ráno před jídlem si zaručí dlouhověkost. Horký odvar v zimě je chránil před zmrznutím. Hořcové víno platilo za lék čistící játra a ledviny a odstraňující křeče. Odvar se používal na omývání hnisavých ran. S kořenem hořce se setkáváme ve středověkých herbářích, zmiňuje ho i Mathioli. Ten považoval kořen hořce za protijed při hadím uštknutí, prášek z kořene jako lék proti zimnici a dušnosti. Pro pijáky piva může hořcový kořen představovat hotové vysvobození. Pokud vypijete hořcový prášek v pivu, zaručeně vás zlozvyk přejde.

Sběr:
Kořen hořce žlutého (Gentianae radix), ale i příbuzných druhů, hořce nachového, hořce tečkovaného, nebo hořce panonského, se sbírají z víceletých rostlin v dubnu nebo září. Suší se rychle. Hořec tečkovaný je také chráněnou rostlinou, patří mezi kriticky ohrožené druhy. Obsahové látky: Kořen hořce obsahuje gentiopikrosid, amarogentin, gentisin, dále třísloviny, sliz, pektiny a alkaloidy. Neobsahuje škrob, ale gentianosu, gentiobiosu a sacharosu.

Vlastnosti:
Stomachikum, amarum, tonikum. Účinek na organismus: hořčiny podporují tvorbu slin v dutině ústní a reflexně působí na tvorbu trávicích enzymů. Zvyšují sekreci v žaludku a střevech. Působí také na činnost jater a žlučových cest.

Použití:
Jednotlivá dávka práškované drogy je 0,5-1,0 g. Odvar připravíme z 5 g drogy, kterou vaříme pět minut v 200 ml vody. Odvar užíváme 30 minut před jídlem, jednu polévkovou lžíci. Studený macerát nebo zápar připravíme z 1/2 kávové lžičky a šálku vody. Užíváme po lžících hodinu před hlavním jídlem. Kořen hořce se často kombinuje s dalšími drogami, např. s kořenem anděliky, omanu, s puškvorcem nebo pelyňkem pravým.

Toxicita a vedlejší účinky:
Dodržujte terapeutické dávky! Při jejich překročení je sliznice trávicího traktu předrážděná, pacient trpí nevolností, zvracením a bolestmi hlavy.

Další význam:
Kořen hořce je nepostradatelnou přísadou při výrobě likérů. Používá se na rozdíl od farmacie většinou kořen fermentovaný, který sice obsahuje méně hořčin, tedy hlavních účinných látek, ale extrakt je aromatičtější. Nefermentovaný kořen má ostřejší chuť, kterou známe např. z fernetu.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Jarmila Skružná

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: