Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 2.1.2003
Svátek má Karina




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Rezignace presidenta republiky
 >NÁZOR: ODS mělo zatím jen jednoho kvalitního politika.
 >DOKUMENT: Novoroční projev
 >ROZJÍMÁNÍ: Mír s novým rokem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Silvestr a Nový rok
 >PSÍ PŘÍHODY: Novoroční paštika
 >HUDBA A ZVUK: Silvestrovské číslo - fotky a ftipy
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >NÁZOR: Československo jako globální projekt - jsme schopni jej zopakovat?
 >ZDRAVÍ: Hořec žlutý
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Afrika 1913
 >FOTOMOMENTKA: Novoroční přání
 >FEJETON: Novoroční předsevzetí
 >MROŽOVINY: Deset let vesnice Česko
 >POOHLÉDNUTÍ: Zdráhání stát se porotcem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
2.1. Novoroční projev ve smířlivém duchu
(eff)

Kéž by tato země byla už natrvalo a stále zřetelněji hezkým a slušným domovem nás všech, kéž bychom na ni mohli být stále hrdější! Tak zní závěrečné poselství Václava Havla, muže, který stál třináct let v čele několika naších států, naposledy České republiky, která vznikla právě před deseti lety. Kéž by tedy pokora, zájem o druhé, lidská odpovědnost, smysl pro spravedlnost a solidarita byly tím, co lze nazvat ideou českého státu! říká Havel na jiném místě.

To jsou myšlenky toho druhu, nad nimiž pokýveme hlavou: bať, bať, zlatá slova, do kamene tesat. Přesných kontur jaksi postrádají. Přesněji hovořil Havel v jiné části projevu, kdy vyjadřuje skepsi nad hovořením "v každé větě o národu a národních zájmech". Na to se určitě někdo ozve, když ne dnes, tak v nejbližších dnech, právě tak jako na poznámky o bratrstvech "lidí vždy připravených se obratně obohacovat na úkor ostatních a usilovat přitom o beztrestnost či dokonce politické krytí". Zase bychom mohli říci, bať, bať, zlatá slova, do kamene tesat, jenže v zájmu objektivity by bylo třeba dodat, že právě Václav Havel stál po celou tu dobu v čele jednoho politického proudu těžko definovatelného, přičemž označení "bratrstvo" by se pro něj velmi dobře hodilo.

Vcelku ale se projev nesl v duchu "autenticky smířlivém". Nic ve smyslu "naše země nevzkvétá" a "společnost má blbou náladu". Havel hodnotí v bilančním projevu dosavadní vývoj pozitivně - včetně onoho jeho bodu, který pro něho jako hlavu několika po sobě nastupujících států musel být mimořádně traumatický: rozpad společného státu Čechů a Slováků. " Mně se s odstupem času stále víc zdá, že ať už se to tehdy stalo jakkoli divně, je dobře, že se to stalo," říká doslova a dodává, že jsou si Češi a Slováci možná dnes bližší, než dříve. A správně poukázal na dobu, v níž k rozdělení došlo, na dobu převratnou, zásadně reformační.

Nemohl se nezmínit o nadcházejících volbách prezidenta - na půdě parlamentu. Zde se držel velmi zpátky a nepokusil se naznačit svoje preference - dobře věděl, že by to byl za dané situace polibek smrti.

Je zajímavé srovnat tento projev s loňským. Loni nešetřil muskulaturou a varoval před "moderními a kultivovanými normalizátory", před "mafiánským pojetím kapitalismu", signalizoval osudovost pozice na rozcestí. Letos nenaznačil, co si myslí o tom, jakou cestou se společnost vydala, co vlastně se v průběhu uplynulého roku stalo. Jestliže tedy zvítězili ti, kteří "kopou do kotníků kritické myšlení", pak museli Havla kopnout mimořádně silně. Ale tak to asi není, Havel jen zřejmě nechtěl ve svém posledním velkém projevu tlačit na pilu.
Aston





Další články tohoto autora:
(eff)

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: