Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 7.1.2003
Svátek má Vilma




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Reforma veřejné správy
 >POLITIKA: Klausismus a zahradilovština
 >Z VĚDY: Hrozí lidstvu vláda klonů?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Proč rostou daně
 >RODINA A PŘÁTELÉ: V tramvaji se lze taky zmýlit
 >PSÍ PŘÍHODY: Výprava za preclíky
 >FEJETON: O divadle a vlacích
 >ARCHITEKTURA: Nejužší dům v Praze
 >VOLBY: Všichni prezidentovi kandidáti aneb Ztracená paměť
 >EKONOMIKA: Čekání na vývoj v Iráku
 >TÉMA: Proč chtějí pronajímatelé tolik?
 >HUDBA A ZVUK: Dobrá zpráva o B. Martinů
 >VĚDA: Proč ten šrumec?
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Japonsko - hospodářství
 >VÝTVARNÁ SOUTĚŽ: Cena keramiky a porcelánu Dubí

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
7.1. ARCHITEKTURA: Nejužší dům v Praze
Zdeněk Lukeš

Vítejte v novém roce. Dneska budu zase pragocentristou (nebo Pragocentristou?) a představím kandidáta na nejužší pražský dům. Současně otevírám další soutěž: kdo z vás zná ještě užší? Prozradím, že pár jich ještě je (a současně do vás nenápadně opět naperu pár informací o jednom zapomenutém projektantovi :-). Ale pozor - nepočítají se staré domečky, např. ve Zlaté uličce. Počítají se domy z 20. století v řadové zástavbě. Mnohé z nich mají i 5 až 6 pater.

Ten na obrázku navrhl v letech 1920-2 známý pražský architekt Rudolf Stockar (*1886). Ten vystudoval pražskou techniku. Pak odjel do Anglie, kde se mu zalíbila zahradní města a byl pak jedním z iniciátorů stavby miniaturního "zahradního města" z řadových domků na Baště sv. Tomáše v katastru Hradčan (roh Letenské pláně). tam si - spolu s bratrem Jaroslavem - postavil pěkný dvojdům ve stylu kotěrovské moderny.

V té době - tj. kol. 1910 - se stal ředitelem uměleckých dílen Artěl, které vyráběly v malých sériích různé kubistické vázy, čajové servisy, ale dle Stockarových, Janákových, Gočárových nebo Hofmanových návrhů také cigaretové špičky, šperky, dózy aj.

V kuriózním kubistickém stylu navrhl Stockar vilu v Olomouci a továrnu Materna v Dělnické ulici v pražských Holešovicích. Ve stejné době projektoval i náš úzký dům, který má průčelí do ul. 28. října i do Jungmannova náměstí. Ten už je ve stylu tehdy módního art-déco v národních barvách.

Později Stockar např. přestavěl palác Praha na Václavském náměstí (to je ten s bílou keramickou fasádou a pasáží pár domů nad Korunou) nebo postavil největší sanatorium v tehdejším Československu ve Sliači.

PS: Minulá soutěž o tom, zda je širší Revoluční nebo Pařížská ulice byla vyhlášena zde, výsledky byly tady.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: