Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 8.1.2003
Svátek má Čestmír




  Výběr z vydání
 >POLEMIKA: Příspěvek ke studiu eurospeaku
 >SPOLEČNOST: Stávka sociálních tramvají
 >POLITIKA: Prezidentská komedie okolo Charty 77
 >TAKY POLITIKA: Dvacet minut Handela aneb chci Nobelovu cenu prosím!
 >PSÍ PŘÍHODY: Že se nestydíš, Barte!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zápas s parkovacím automatem
 >POLITIKA: Souboj bezbarvých kandidátů
 >POOHLÉDNUTÍ: Potíže s přeplněnou lodí
 >LIDŠTINY: Stařecká demence a hromadění odpadu
 >OHLAS: Budoucnost ČT - Kontrola nebo miniaturizace
 >MROŽOVINY: Dvě století komunikačních sítí
 >EKONOMIKA: Sníží ČNB úrokové sazby?
 >STUDIE: Proč se vůbec nedá věřit Karlu Marxovi?
 >EKONOMIKA: Aragon versus Lukeš o daních
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Japonsko - expanze

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
8.1. POOHLÉDNUTÍ: Potíže s přeplněnou lodí
Ota Ulč

Podle odhadů OSN, před 30 lety celkem 70 milionů lidí se z rodné země natrvalo přesunulo někam jinam. Momentálně je v pohybu 12 milionu žadatelů o azyl. Půl milionu rok co rok v Evropě, prosebníci až z Kurdistánu či Konga, a takového zájmu není ušetřena ani vzdálená Austrálie na opačném konci světa. Loď je přeplněná, nikdo - zejména ne oněch 15 milionů nezaměstnaných v Evropě - již nestaví slavobránu vítat jako nové své sousedy zájemce z dálav. Sedm milionů cizinců, z toho dva miliony hodně odlišných Turků, tvoří již 9 procent všeho obyvatelstva v Německu, kde občanství bylo tradičně definováno pokrevním poutem. Kdysi monoetnické končiny si teď obtížně zvykají na podstatně se měnící stav věcí.
V historii největší zaznamenaný přesun se uskutečnil transatlanskou emigrací z Evropy do Ameriky. Padesát milionů zájemců přijelo, podílet se na procesu známém jako melting pot ("tavící hrnec") , kde identita nového národa se neodvozovala ze společného původu, anglosaského dědictví, ale z občanské ochoty k integraci a asimilaci. Což platilo až do konce šedesátých let dvacátého století. Od té doby převládl tzv. multikulturalismus - důraz na zachování etnické a rasové různorodosti, což se pak stalo legitimní normou módní politické korektnosti. Černoši (Blacks, Negroes) přejmenováni na African-Americans, aniž by bylo bělochům přiznáno právo na sebecharakterizaci European-Americans, a z původního indiánského obyvatelstva se stali Native Americans ("rodní, rodilí, domorodí"), označení odepřené Američanům, jejichž předkové dorazili k tamějším břehům již začátkem sedmnáctého století.
Zásluhou demografických posunů, imigrace legální a ilegální, pojem minority, menšiny, se dostal do potíží. Jak může v Kalifornii, státu s nejvyšším počtem obyvatel ze všech padesáti států, obstát tvrzení o nadvládě bělošské většiny, jestliže se stala početní menšinou? O tak zásadní změnu se postarali zejména latinsko-američtí přistěhovalci se svou katolickou rekordní porodností. Společným jmenovatelem těchto Latinos je jejich španělská řeč, nikoliv národnostní původ, barva pokožky či historická zkušenost.
O dopadu takových změn nelze generalizovat. Ve školách v New York City se vyučuje 140 jazyky - od albánštiny po zulštinu. V části Manhattanu (Lower East Side) v roce 1930 většinu (54%) tvořili zejména Poláci a Rusové, kdežto v roce 1990 většinou se tam stali Číňané. Na sever od NYC je městečko Schenectady (62,000 obyvatel), jehož průmysl začátkem 20.století zbudovali zejména italští a polští přistěhovalci, avšak hospodářská nepřízeň poslední doby způsobila jeho pozvolné vylidňování. O záchranu se pokusil starosta Albert P.Jurczynski, mediální kampaní přilákat z New York City přistěhovalce z tropické Guayany. Posílal autobusy k inspekčním prohlídkám a už se mu podařilo přesídlit 2,000 zájemců. Město jim prodává opuštěné domy za jeden dolar a poněvadž mluví anglicky, mají to snazší, než někdejší pionýři z jižní a východní Evropy. Stejně nadějný pokus k oživení chřadnoucí končiny uskutečnil starosta města Utica ve státě New Yorku osídlením uprchlíky z Bosny. Z Queensu (newyorkský Long Island) jsou takto lákáni Bangladešané k přestěhování do Detroitu.
Zdaleka jinou zkušenost zaznamenali obyvatelé dělnického Lewistonu (36,000 obyvatel) ve státě Maine, na severu u kanadské hranice. Tam jim totiž federální vláda najednou nastěhovala tisíc azylantů ze Somálska. V ulicích se objevily zabalené musulmanky , spolu s neoprávněnými pověstmi, že každý ten vandrák z africké pouště dostal od vlády deset tisíc dolarů, gratis auto, byt se vším vybavením. . Což sice nebyla pravda, na rozdíl od skutečnosti, že město tak postihlo pořádné břemeno, že výdaje na sociální služby z místního rozpočtu se zdvojnásobily. Nešťastný starosta Laurier T. Raymond poslal mluvčím Somálců pokorný dopis s žádostí, aby další své soukmenovce k přesunu nelákali, že město to nejen finančně nemůže utáhnout. A obrovský požár vzplál na pokrokových, politicky korektních adresách. G. Steven Rowe, generální prokurátor státu, přispěchal s omluvami a konejšením Somálců, s lživým ujišťováním, jakým že jsou přínosem pro stát, a guvernér státu Angus S. King rovněž se takto vyjádřil a donutil provinilého starostu k pokorné omluvě. Řada takových Petrů Uhlů, rozhodujících o ošemetné situaci z bezpečné vzdálenosti, se ozvala. Obyvatelé postiženého města reagují způsobem, nikoliv nepodobným ústeckým sousedům v blízkosti Matiční ulice.


Oznámení o knize Všehochuť málo korektní :
Brněnské nakladatelství DOPLNĚK právě vydalo knihu "Všehochuť málo korektní," kterou napsal Ota Ulč, náš častý autor. Je to výběr jeho padesáti článků na různá témata: o našincích ve světě, o stavu rodné země jak v době normalizace, tak v sametových podmínkách,komentáře o americkém počínání víc či míň obdivuhodném (politická korektnost, sexuální harašení, západních salonní revolucionáři), Ulčovy některé bizární zkušenosti osobní jakož i ze světa vzdáleného, exotického. Kniha obsahuje případně užitečné stati pro zájemce o změnu adresy (otázky emigrace, získání azylu a nepříjemnosti případné deportace). Záverečnou část tvoří inventura 20.století a předpovědi některých věcí příštích. Nejeden čtenář s Ulčovým vyjadřovacím stylem a názory třeba nesouhlasí, což je ovšem v pluralistické demokracii pouze k prospěchu.
Kniha je vázaná, stran má 256, stojí 252 Kč. Pokud k nejbližšímu knihkupci nedorazila, zájemce může kontaktovat nakladatelství (Brno 60200, Bratislavská 48/50, e-mail: doplnek.brno@quick.cz)


Další články tohoto autora:
Ota Ulč

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: