Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 9.1.2003
Svátek má Vladan




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Šíření poplašné zprávy
 >TÉMA: V zájetí mýtů, popularita měřítkem kvality.
 >OČIMA ODJINUD: O českých šancích při jedné evropské soutěži.
 >IZRAEL: Seděl na zábradlí a najednou vybuchl...
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dopis z Nigerie, tentokrát z Jižní Afriky
 >PSÍ PŘÍHODY: Štěkání? Vytí? Zájem s ručením omezeným.
 >GLOSA: Kupte si imunitu.
 >NÁZOR: Chudá hospoda, bohatí hostinští.
 >Z VĚDY: Austrálie goes hi-tech.
 >OHLAS: Polemika s textem J. Kovanice Euročert a eurovodník
 >SPOLEČNOST: Je to nalevo či napravo?
 >POLITIKA: Kdo bude prezidentem?
 >ZE ŽIVOTA: Kazatel a cikáni
 >ZAMYŠLENÍ: Charita
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Japonsko - expanze

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Izrael  
 
9.1. IZRAEL: Seděl na zábradlí a najednou vybuchl...
Yehuda Lahav

V pondělí v deset hodin ráno už umyli kaluže krve, odklidili sutiny, řemeslníci už začali zasklívat rozbité výklady. Stopy nedělního večerního dvojitého atentátu v blízkosti starého tel-avivského autobusového nádraží mizí neuvěřitelně rychle. Ovšem, zdejší obyvatelé už s tím nabyli mnoho zkušeností: v uplynulém roce to byla už třetí - a dosud nejkrvavější - teroristická akce v tomto okolí: 23 mrtvých, víc než sto raněných. "Seděl tady, na zábradlí na kraji chodníku. Dokonce vzbudil mou pozornost, zdál se být napjatým. A najednou vybuchl", říká o atentátníkovi Šlomo, šest měsíců bez zaměstnání, jenž tráví své večery v této chudé čtvrti. "Pak už jsem pouze cítil, že mi po tváři teče krev. Nebyla to moje krev, nýbrž sousedova, který utrpěl smrtelné zranění. Měl jsem obrovské štěstí".

Oba atentátníci přijeli na místo činu s náloží 10-15 kilogramů výbušnin na těle, pravděpodobně z okolí Nablusu. Účinnost výbušniny zvyšovaly šrouby a jiné kovové předměty, jimiž byla obložena. Tyto letíci kovové součástky způsobily nejvíc a nejtěžší zranění. Zimní počasí pomohlo atentátníkům odvrátit od seb pozornost: teď každý obléká kabát a pod kabátem lze lehko skrýt opasek s výbušninou.
Dvanáct hodin po výbuchu hodinář Benjamin otevřel svůj obchůdek. Stejně tak učinil i pan Cohen, majitel sousedné kavárny. Výbuch zničil židle a stoly, umístněné na ulici, ale v úzkém vnitřním prostoru normální "provoz" pokračuje. Život jde dál, co se dá dělat? "Kromě toho, ani nechceme kapitulovat před terorem", říká pan Cohen poněkud rozmrzele..
Okolí starého autobusového nádraží je jedna z nejchudších čtvrtí Tel-Avivu. Kdo mohl z Izraelců, se už dávno odstěhoval. Jejich místo zaujali rumunští, thaiští, ghanští, portugalští "gastarbeitři". Občas bývají mezi nimi i Češi - mezi obětmi atentátu však naštěstí Češi nebyli. Mezi doposud identifikovanými obětmi jsou dva Rumuni, Bulhar, Číňan, občan Ghany. Také mezi raněnými je mnoho cizinců. Mnozí se báli přijít ošetřit se do nemocnice, protože pracují v Izraeli nelegálně a obávali se, že je zatknou a vyhostí. Aby jejich obavy rozptýlila, oznámila policie, že vůči raněným cizím občanům nepodnikne žádná opatření - naopak, umožní jim, aby do Izraele přivezli i své příbuzné.
Proč spáchali atentát zrovna tady? Snad jen proto, že na ulici bylo mnoho lidí. Je lhostejné, jsou-li to Židé, Arabové, Portugalci anebo Číňané, důležité je jen, aby bylo zabito čím víc lidí. Není přesvědčivější svědectví o protismyslnosti atentátů. Z palestinského hlediska jsou také kontra-produktivní. Vždyť každá teroristická akce žene vodu na mlýn těch sil, které se stavějí proti řešení konfliktu dohodou a chtějí zabránit dosažení palestinských cílů. Právě proto palestinská správa nezvykle jednoznačně nedělní atentát odsoudila. Naproti tomu extremistické organizace - Hamas a Islámský Džihád - se předhánějí, která z nich je za atentát zodpovědna. Do této "soutěže" se v prvních hodinách po atentátě zapojilly i "Brigády mučedníků el-Aksa", které jsou součástí Arafatova hnutí - později si to však Brigády rozmyslely. Podle jejich nejnovější verze s atentátem nemají nic společného. Zatím nelze bezpečně zjistit, která organizace atentát spáchala.
Premier Ariel Šaron už v noci po atentátu svolal bezpečnostní kabinet, jenž rozhodl, mezi jinými opatřeními, uzavřít tři palestinské vysoké školy, zakázat plánovanou schůzi Národní rady Organizace pro osvobození Palestiny, zabránit odjezdu palestinské delegace na londýnskou konferenci o reformách v palestinské správě, omezit pohyb palestinských vozidel. Kabinet však odmítl návrh ministra zahraničí Benjamina Netanjahua okamžitě vyhostit Jasíra Arafata. Toto poslední opatření by bylo vedlo ke konfliktu s Američany. Ještě v noci vrtulníky ostřelovaly palestinské dílny v oblasti Gázy a armáda zatkla několik desítek Palestinců v různých částech obsazených území.
Žel, celkovou bilanci to nezměnilo: v důsledku palestinského teroru bylo v Tel-Avivu za poslední dva roky usmrceno 59, v celé zemi pak 725 lidí a učinit přítrž atentátům se nedaří. Pochmurnou situaci shrnul komentátor listu Yediot Achronot takto: "Šaronova vláda se octla v pasti. Není schopna násilím potlačit terorizmus, není ochotna pokusit se ukončit konflikt jednáním a nechce se jednostanně odtrhnout od Palestinců, protože to je neuskutečnitelné bez vyklizení židovských osad".

Yehuda Lahav, Tel-Aviv


Další články tohoto autora:
Yehuda Lahav

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: