Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 16.1.2003
Svátek má Ctirad




  Výběr z vydání
 >FEJETON: O peripetii
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Lepší polovičky
 >POLEMIKA: Válka v Iráku
 >PENÍZE: Přijdeme s eurem o úspory?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Moralistické holčičky
 >PSÍ PŘÍHODY: Půlnoční procházky
 >NÁZOR: Možnost lacino koupit stíhačky
 >HISTORIE: Když povstali -Boxeři- (část 4.)
 >OHLAS: Naposled k Potížím s píárem
 >NÁZOR: Prsten
 >POSTŘEH: O energii
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >VÝDAJE: Pojištění
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Turecko v letech 1918 - 1923 (mapa)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
16.1. HISTORIE: Když povstali -Boxeři- (část 4.)
Jan Beneš

Nějaký rozdíl ?
Jenže modernisace dopravy i výroby v Číně, vede k narušení tradičního způsobu života. A tak, jako se v Evropě nevůle k takové změně odrazila o pár desítek let dříve v sociálních nepokojích a rozbíjení strojů, odrazila se v Číně nevůlí k viditelným nositelům těchto globálních novot. Navíc by si tehdejší Boxeři (nikdy ovšem netušili, že se jim tohoto pojmenování dostalo, ve skutečnosti prováděli cosi jako "čínská prostná", duši osvětlující prostocviky a pěstovali to, čemu dnes říkáme bojová umění) náramně rozuměli s našimi soudobými zelenými. Neb cizinci obviňováni ze znásilňování Matky Země a prvé výzvy k povstání zároveň vyzývaly (a kde možno, tam prováděno) k trhání kolejnic, ničení telegrafů a zasypávání šachet, jež ničí Ducha země. Z telegrafních drátů občas kapající rez považována za krev Matky Země. Podobně jako za našich časů v Somálsku, Afganistanu i Iránu a Iráku, nechybí ani tvrzení, že vetřelci chtějí obyvatele násilím pokřtít, a podobně jako v případě tvrzení, že AIDS vyvinula CIA, zde existuje boxerská propaganda, doprovázená pro negramotné obyvatelstvo i obrazovými letáky, že misionáři a jejich lékaři, vytrhávají za rituálním účelem plody z těl těhotných žen.. a z Číny prý vyvážejí ke svým nečistým rituálním rejdům lodní náklady Číňanům odřezaných lidských údů. (Divíme se, neměli jsme zrovna zhruba tehdy u nás Hilsnera?) Misionáři taktéž obviňováni z pití menstruační krve, používání dětských očí pro fotografické aparáty a podobně. Křesťanství je v boxerské propagandě nazýváno prasečí vírou a v xenofobní propagandě používány i symboly ukřižovaného prasete. Nechybí mravní opovržení budící tvrzení, že misionáři provádějí své obřady nazí, taktéž pak buď sami, anebo za pomoci čínských konvertitů, otravují studně. Důkazy se nacházely (za stávajícího stavu hygieny) v řádících epidemiích. Nákazy mezi dobytkem pak přičteny právě té menstruační krvi, kterou podlí misionáři natřeli prahy stájí.
Missie byly napadány, vypalovány a misionáři, stejně jako konvertité, zabíjeni. Případně jim dopřáno smrti pomalejší. Příliš se však nedivme. Je to tak dávno kdy se u nás tvrdilo, že do macesů Židé přidávají krev nevinných panen? Kdyby vládní moc v Polné byla tak slabá jako tehdy ta v Číně, ani Hilsner by třeba neušel veřejnému uvaření v oleji, či natáčení vnitřností na rumpál a stahování z kůže zaživa. (Začínalo se -po sešití víček- obličejem).
Nicméně kromě "čínských muk" jako třeba klec s hladovou krysou kam zasunuto nebožákovo moudí, či přivázanou na břicho, dochází do Evropy i neuvěřitelné zvěsti o slastech jež dokáže muži poskytnout právě jen Číňanka, či orientální žena vůbec. Právě na tom, bude za pár let založena sláva i smůla dámy, zvané Mata Hari. Dodnes také předmět businessu mnoha společností na Filipínách, dodávajících nevěsty připomínající panenky na hraní do celého světa, ale nejraději do USA. (Katalog zdarma). Jeviště 1900
Čína už je "otevřena světu". V létě 1900 mají svá zastoupení v Pekingu Anglie, Francie, USA, Německo, Španělsko, Itálie, Rakousko-Uhersko, Japonsko, Belgie, Itálie a Holandsko. Diplomatická čtvrť (nedaleko stranou se usídlili jen Rakušané) prakticky sousedí s Císařským městem (v jehož středu je Zakázané město) v části nazvané Tatarská. Prakticky na dvě části je dělí stoka vzletně nazvaná Nefritový kanál. Vnější hranici tvoří hradba, cosi jako naše Hladová zeď, val zvaný Tatarský. Jsme v čase kdy nám "globalisace" dosud nezavedla elektřinu a pro Evropana není život v Pekingu žádná slast. I v diplomatické čtvrti se voda čerpá ze studní, svítí se v nejlepším případě petrolejem. Hygienické podmínky jsou adekvátní tomuto stavu, třebaže nesrovnatelně lepší než (vyjma císařského paláce) ve městě kolem. I klima je vražedné. Onoho léta navíc umocněno větry z pouště Gobi, jež přináší všudypřítomný prach.

Agresivita bělochů ?
Prostoupeni dialektickým materialismem a dávno po jeho rozpoznané obludnosti, občas ještě rádi hodnotíme i tehdejší střetnutí jako koloniální válku bílého muže. Marxisty prostě fakta nikdy nepomýlí. Prvou obětí povstání Boxerů mezi diplomaty, však byl Japonec. Kancléř japonského velvyslanectví v Pekingu pan Sugiyama, cestou na nádraží, dne 11. června 1900. Byl zavražděn, nikoli Boxery, ale příslušníky císařských muslimských jednotek Kansu; vytažen z drožky, rozpárán, za živa vyvržen, rozsekán na kousky a jeho srdce oddané jednotky donesly darem svému velícímu generálu Tungovi. Inu, jak nás poučil Mallarmé, šéfovi válečného Chorvatska zase věrní Ustaši nosili koše srbských očí.
Čína tehdy měla 300 milionů populace a pokud jde o cizince, tak jich tehdejší (evropské) ročenky uvádí v Číně celkem 10 855. Jmenovitě to značí 4 362 Britů,1 439 Američanů, 933 Francouzů, 870 Němců, 852 Japonců. Součet těch vyjmenovaných činí zhruba jen sedm a půl tisíce, ale chybí zde Rusové a další. Rusové jako jediní, měli tehdy v Pekingu už skoro padesát let svou vlastní banku. Jak se i v dobách SSSR zachovalo všude po světě, také nejpočetnější personál vyslanectví.

Jak spojit příjemné s užitečným
Čínský císařský dvůr sice dostal darem současně s železnicí také luxusní soupravu pullmanů, ale na důkaz svého vztahu ke všem těm novotám, ji nikdy nepoužil (hned na počátku otevřeného povstání ji pak Boxeři spálili). Sociální podhoubí boxerské revolty samo sebou také směřovalo proti dynastii, kterou obviňovali, že cizince do země přivedla a trpí je v ní. Dynastie dělí se pak v přístupu k cizincům dále rovněž (v dnešním slova smyslu) na jestřáby a holubice. V zájmu svého zachování si tudíž přála boxerského hnutí využít ve svůj prospěch a zbavit Čínu cizinců. V nich shledával dvůr, více méně jednotně, příčinu všeho, co ohrožovalo staré dobré pořádky. Vydávány tudíž edikty proti Boxerům (mnohdy dubiosní) a když nebylo zbytí, dva dokonce veřejně popraveni. Prostě, byla tu dvojí tvář. (Asi jako když naši občané zákonodárci hovoří o své imunitě a platech, anebo o nich hlasují). Jak chtěl dvůr existovat bez cizinců, arciť zůstává otázkou. Mezi "ústupky" Číny patřilo například také to, že cizincům byla svěřena i značná část výběru daní. Zásah do suverenity? Nešť, hlavně však snaha, aby věci fungovaly. Dokud si to dělali Číňané sami vedlo to totiž k nesplácení půjček a bylo obecně nepřehledné. I dvůr strádal nedostatkem financí.
Také známe, když jsme si zavedli dálniční poplatky, nebyl výnos ponechán na správu dálnic, ale použit na dotace zemědělcům. Cizácká správa zavedla v Číně jakýsi přehled a výnos i pro vládu. Jak chtěl dvůr přežít bez cizinců, zůstává tedy otázkou. Však také o pár let později a po smrti císařovny, už nepřežil.
Když povstání nabylo rozměrů zdánlivě nezvládnutelných, dynastie se ho už otevřeně pokusila využít. Na rozdíl od Boxerů samých, po vcelku pečlivé přípravě. Mezi Boxerská tvrzení patřilo také to, že pomocí svých "prostných" nabývají nezranitelnosti proti kulkám. . Dvůr o cosi pragmatičtěji, však do oblasti předpokládaných budoucích bojů stáhl své elitní jednotky, zejména muslimské kansu, vyzbrojené dovezenými manlicherovkami a děly od Kruppa. Posíleny a nově vyzbrojeny jsou i posádky tří čínských pevností v Taku, vstupního přístavu k Pekingu na řece Peiku.
Naštěstí je to armáda špatně vycvičená a nedobře vedená, velitelská místa jsou (tradičně a tradice ctíme) obsazována protekčně. Značná výzbroj je pro strýčka příhodu soustředěna v arsenále Hsiku, přibližně na polovině cesty mezi Pekingem a pobřežím, který pak intervenční síly ku svému štěstí dokáží dobýt a zničit.
Od dohod uzavřených po poslední opiové válce (1860), či dle marxistů jejím výsledkem vynucených, jsou v Pekingu ta vzpomenutá diplomatická zastoupení. Soustředěna v jediné čtvrti (takový Pekingský Bubeneč) podobně sídlí v oddělených čtvrtích evropští a japonští obchodníci a bankéři v Tiensinu i jinde. Rusové mají v Pekingu zastoupení a oddíl osmi (!) kozáků k jeho ochraně, už od roku 1689. Tato diplomatická výlučnost je zde arciť a více než kde jinde, dána nutností udržet se naživu. Například nutností jistých hygienických pravidel bez nichž už nepřežijeme. I dnešní Peking není mimo cizinecké hotely zvláště příjemné místo. Konec konců, nežije čínský dvůr náhodu v Zakázaném městě? Uvědomme si znovu, že dosud neexistuje elektřina, tudíž ani klimatizace, ani elektrické ledničky a léta v Pekingu jsou vražedná. Největší metlou je však hmyz, zejména blechy. DDT dosud nebylo vynalezeno. Nastávající léto 1900 je navíc neobvykle časné, suché a horké.Už teploty v dubnu dosahují přes 30 Celsia a o měsíc později vystoupí nad čtyřicítku.

Příště:

Ouvertura roku 1900

Zprávy o Boxerech přicházející se severních a severozápadních provincií o prvých vraždách misionářů a vyvražďování misií, došly už v roce 1898. Zhoustly v roce 1899. Znepokojivé bylo i pozvolné utrácení obětí mučením, způsob v Evropě už zavržený a zrušený. (U nás Marie Teresie). Poplašné zprávy o aktivitách Boxerů veřejně hlásajících záhubu všech cizinců, přichází ze všech missií po Číně rozptýlených.


Knihu Jana Beneše Čas voněl snem a páchl mrtvolami, najdete na pokračování ve vědecké sekci NP-Universum


Další články tohoto autora:
Jan Beneš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: