Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 20.1.2003
Svátek má Ilona




  Výběr z vydání
 >POŽÁR: Černá sobota v hlavním městě Austrálie
 >IRÁK: Žádám válku do padesáti dnů!
 >TÉMA: Česká představa práva.
 >OHLAS: Den posvátnosti
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dvakrát do kina
 >PSÍ PŘÍHODY: Jako na potvoru
 >LIDŠTINY: Na posteli ke hvězdám.
 >ZE ŽIVOTA: Osudné poznamenání jménem
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >SOFTWARE: Microsoft otvírá vládám zdrojové texty
 >MEJLEM: Klausův marš na Hrad za komunistických fanfár
 >GLOSA: Několik postřehů z televizních debat.
 >FEJETON: Pondělí
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >Telecom ohlásil svojí novou strategii – konečně bude naslouchat svým

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
20.1. OHLAS: Den posvátnosti
Daniel Kvasnička

Je soumrak neděle 19.1. 2003. Pro moje americké přátele byl vyhlášena tato neděle jako Den posvátnosti lidského života. V projevu k tomuto dni, proneseném ve čtvrtek minulý týden, se podle prezidentského protokolu ozvalo se vší panovnickou nádherou toto: Nyní, já, George W. Bush, prezident Spojených států amerických s vědomím autority, kterou mi dala ústava a zákony Spojených států, prohlašuji neděli 19. ledna 2003 jako Den posvátnosti lidského života (Sanctity of Human Life Day). Dáno mou rukou čtrnáctého dne ledna, léta Páně dvoutisícátého třetího a dvoustého dvacátého sedmého roku nezávislosti Spojených států amerických.
Prezident Bush se podle agentury Zenit domnívá, že je třeba hájit život dětí, protože "každé dítě je prioritou a požehnáním," jak zdůraznil. "Každé živě narozené dítě požívá ochrany federálních zákonů USA" tvrdil prezident a zdůraznil nutnost podpory společensky přijatelných alternativ potratu, jakými jsou např. mateřské domovy pro pomoc sociálně potřebným matkám a adopce.
Jeho polský přítel prezident Kwaśniewski na sklonku týdne podpořil rovnou konzervativní zákon o interrupcích. Interrupce je povolena pouze ženám, které byly znásilněny, nebo v případě fatálních problémů ohrožujících život matky.
Bush se hlásí k protestantismu a Kwaśniewski prostě žije v katolické zemi. Křesťanští představitelé by se mohli radovat z rozhodnutí, která zásadním způsobem naplňuje Instrukci k některým otázkám ohledně působení a chování katolíků v politickém životě, kterou Svatý stolec vydal v listopadu minulého roku. Tento dokument, schválený Janem Pavlem II, brojí proti pragmatickým postojům křesťanských politiků v otázkách etiky. Jeho vydání i česká anonce v těchto dnech však dýchají strachem ze svobodomyslnosti a vlastního názoru podepřeného konkrétními skutečnostmi.

Prezidentské rozhodnutí hlavy Spojených států je ještě doplněno zvláštní větou: "Společným úsilím o ochranu slabých, postižených a nechtěných podporujeme kulturu naděje, a napomáháme k dosažení světlejší budoucnosti pro nás pro všechny," Kdyby byla jiná doba a nestáli jsme na pokraji války, bylo by možno věřit tomu, že je to myšleno prostě jen tak, jak je to myšleno. V dané chvíli je to jako syntetický email ředěný vodou. Je to emulze dvou vzájemně neředitelných postojů. Nikdo nepochybuje o zločinnosti režimu v Iráku a Severní Koreji. Pochybuje se jen nad tím, zda vojenský útok vyřeší zásadní problém, se kterým se potýkáme všichni. Z toho pohledu se dá vidět krok pana prezidenta nejmocnější země světa jako silně pragmatický a se vší tou parádou trochu trapný. Kdyby to byl vyhlásil alespoň někdo jiný, než vrchní velitel amerických vojsk.

Rozhodnutí polského prezidenta, o kterém jeho americký protějšek říká s potěšením, že je z evropských přátel nejbližším, je také velice pragmatické a zvláštní. Levicový politik Aleksandr Kwaśniewski byl několikrát jmenován jako vážný adept na vysoké místo v euroatlantických strukturách. Tentýž prezident v posledních dnech nepodpořil zákon o palivech do motorových vozidel, který zakazoval prodej jiných paliv, než ekologických. Parlament jej zřejmě přehlasuje, ale prezident doufá, že se mu podaří vyložit zákonodárcům odbornou argumentaci, která hájí mimo jiné také svobodnou volbu zákazníka. Jakási naděje zákazníkům tedy zůstala. Kdyby se to nepodařilo, bylo to přeci jen gesto. Možná si řidiči vyberou na co pojedou. Ale proč jen u jednoho zákona?

I kdyby takový zákon podpořil prezident z řad křesťanských politiků Polska, je třeba říci, že by byl jen o málo spornější. Zákon sice odpovídá katechismu nejsilnější polské církve, ale prosazuje dobré věci politickou silou, která nemůže přinést spásné řešení ani v Polsku ani v Americe.


Další články tohoto autora:
Daniel Kvasnička

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: