Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 27.1.2003
Svátek má Ingrid




  Výběr z vydání
 >NÁZOR ODJINUD: Zabrání válce v Iráku lidské štíty?
 >POOHLÉDNUTÍ: Ošemetnosti s vývozem modelů
 >NÁŠ RYBNÍK: Je Špidla hrdina nebo sketa?
 >AUSTRÁLIE: Canberra týden po katastrofě.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chvála startovacích kabelů
 >PSÍ PŘÍHODY: Počasí pod psa - ke psí radosti
 >TÉMA: Nezbývá, než čekat na nové České dráhy
 >MÉDIA: Česká televize vás
 >ZAMYŠLENÍ: Válka nebo mír?
 >OHLAS: Polemika se senátorem Zlatuškou
 >NÁZOR: Proč ne království?
 >NÁZOR: Státnice
 >FEJETON: Hrdí chodci - kandidáti kremace
 >POSTŘEH: O hledání práce
 >CHTIP: Co je to globalizace

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
27.1. NÁZOR ODJINUD: Zabrání válce v Iráku lidské štíty?
Adam Geront

Vyprávěni amerického veterána války v Perském zálivu, bývalého příslušníka námořní pěchoty USA - proč odsuzuje politiku své země.

Válka s Irákem se zdá být neodvratná. Již několik týdnů sledujeme celosvětový plebiscit odpůrců nového válečného konfliktu. Jakkoli je plánovaná válečná akce Spojených států označována za preventivní úder,který má Irák odzbrojit a zbavit zemi nenáviděného diktátora, přímého spojence Al-Kaidy a nastolit demokratický režim. Masové protesty vyjadřují nedůvěru obyčejných lidí v tyto argumenty,jenž mají legitimizovat vojenský zásah v Iráku.

ČTK 22.01.2003 přinesla neuvěřitelnou zprávu,že se několik desítek bývalých důstojníků americké armády a několik západních vědců rozhodlo k zoufalému činu. Ve snaze zabránit válce nabídli své životy a těla jako lidské štíty k objektům ,které inspektory OSN označili za podezřelé , které se mají stát prvními cíly náletu amerických letadel a raket.

Jací jsou to lidé, že se rozhodli k tak zoufalému a extremnímu protestu proti válce? BBC. News - internetové vydání(http://news.bbc.co.uk ) - přineslo ve čtvrtek 16.01.2003 životní příběh jednoho z organizátorů lidských štítů. Jako podnět k zamyšlení přinášíme překlad tohoto textu. Bývalý příslušník amerického námořního vojska (US Marine ) Kenneth Nichols O'Keefe , jenž bojoval ve válce v Perském zálivu ( dál jen Zálivu) - plánuje přivést do Iráku skupinu lidi ze západních zemí jako lidské štíty - vypravuje toto:  
"Doufám,že na naši cestě do Iráku se podaří naverbovat stovky dobrovolníků a mým cílem je získat jich tisíce. Dřív než zamíříme do Bagdádu, potom jak 25 ledna opustíme Londýn, půjdeme do Francie, do Nizozemí, a dál do Německa a Švýcarska.
V Británii a USA je jen malá chuť jít do války, ale vedoucí představitelé neočekávají, že by se mnoho lidí pokusilo válku odvrátit krajními prostředky. Byla by to pravda pouze tehdy, kdyby nás bylo jenom 20 až 50, ale když nás bude kolem 500 a více, mnohem snadněji získáme další dobrovolníky. Skupina agitátorů se již vytvořila. Získat první dva nebo tři jedince bylo nejtěžší - byl jsem to já a ještě jeden člověk co jsme si řekli - půjdeme do toho a uplynulo nejméně 14 dnů, než jsme získali třetího. Kvůli takovému postupu je nás dosud jen tucet, ale počet začíná vzrůstat exponencionálně. Ani jeden z dobrovolníku neřekl, že by chtěl jít do Iráku podporovat Saddama Husseina . Vedoucí myšlenkou ze které vycházíme je, že táto válka je zločinná ( criminal war), jejíž obětí má být už předtím zdecimované obyvatelstvo. Mnozí rovněž pokládají USA za největší hrozbu světové bezpečnosti a míru.

Válečné jizvy
Ve válce v Zálivu v r. 1991 jsem 6 měsíců sloužil ve druhém batalionu Fourth Marines. V prvních několika měsících jsme byli rozmístněni na hranicích Kuvajtu a Saudské Arábie. A když byla pozemní válka dobojována měli jsme zabezpečovat silnici, která vede z Kuvajtu do Bagdadu - tzv. Dálnici smrti ( The Highway of Death) - zde totiž vojsko Spojených států zmasakrovalo 20 000 ustupujících Iráčanů .
I když jsem já sám osobně nikoho nezabil, v tomto masakru jsem hrál podpůrnou roli, ale stále cítím vlastní odpovědnost za smrt těchto lidí. Marinu jsem později opustil po sedmi nebo devíti měsících - v podstatě jsem byl v hluboké depresi, poté jak mne po válce degradovali.
Měl jsem konflikt s mými přímými nadřízenými , poté, co jsem je nahlásil pro zneužití pravomocí. Příčina by se mohla zdát velice triviální, ale byli jsme ubytováni na palubě lodi ve Středozemním moři v létě. A bylo velké horko.
Mojí nadřízení uzavřeli chodbu v lodi aby si vylepšili malou klimatizaci, která v tomto místě špatně fungovala. Neměli na to právo a tím nás, nižší šarže, donutili abychom procházeli třikrát větši vzdálenost do oblasti našeho obvyklého zaměstnání. Za to , co jsem udělal, byla potrestána celá rota, a já jsem byl zbaven hodnosti. Nepochybně mne mnozí námořníci označili za provokatéra nebo "prašivého psa" , ale podle mého mínění jsem konal správně.

Vojna a mír

Zatímco má zkušenost z války v Zálivu mi pomohla abych se změnil , není to doba strávená tam, co mne nutí, abych se vrátil. Hodlám protestovat proti politice mé země.
Také jsem se zřekl svého občanství . Odevzdal jsem svůj pas, zvedl ruku a odpřisahl,že se vzdávám občanství - a přidal jsem prohlášení, ve kterém odsuzují všechny zločinecké činy Spojených států doma i v zahraničí, jejich soustavné ničení životního prostředí - a opustil jsem zemi. V současnosti jsem se usadil v Nizozemí, kam jsem přišel v listopadu 2001, abych požádal o azyl. Nemám již nadále pas, ale v Británii se mi podařilo získat kopii mého starého amerického pasu - nepochybně proto, že jsem běloch a mluvím s americkým akcentem. Dělám to všechno jen proto, aby byl na světe mír.
Vyrůstal jsem na prosperujícím místě v jižní Kalifornii. Chodil jsem na pláž , surfoval , hrával kopanou. Měl jsem spořádanou milující rodinu a spolehlivé sousedy. Než jsem opustil Spojené státy žil jsem v ráji na Hawai. Podnikal jsem. Měl jsem malý podnik pro sportovní potápění a byl jsem dlouho účasten konzervačních prací v námořnictvu.
Žil jsem život po jakém se většina lidí může utlouci. Je mi velice líto, když jsem pochopil, že většina obyčejných lidí takové možnosti nemá . "

geront@ centrum.cz


Další články tohoto autora:
Adam Geront

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: