Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 3.2.2003
Svátek má Blažej




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Přímá volba je nejlepším řešením
 >KOSMONAUTIKA: Co mohlo způsobit sobotní zkázu raketoplánu Columbia?
 >TÉMA: Kdo si více zaslouží? Řidič tramvaje nebo autobusu?
 >COLUMBIA: Další tragédie raketoplánu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger na cestách
 >PSÍ PŘÍHODY: Stýskání po Bartovi a 50 psů
 >POLITIKA: A potom jsme uslyšeli hřmění.
 >ZE ŽIVOTA: Manažeři bez manéže: Odborné znalosti.
 >FEJETON: Hřbitovní kvítí
 >NÁZOR: Přestávka pro ČSSD
 >FEJETON: Vysvědčení
 >TÉMA: Zneužívání SMS brány
 >VOLBA: Kdo má nahradit presidenta?
 >FILM: Božská Ema mezi panely
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
3.2. FEJETON: Hřbitovní kvítí
Alex Koenigsmark

Kdysi jsem pracoval s jedním legendárním pohádkovým dědečkem. Inu, byl to herec, který hrával takové postavy. Takový ten báječný, laskavý a moudrý stařeček, kterého miluje celý národ, zvláště starší dámy, člověk, který natolik splynul se svými rolemi, až se pro publikum skutečně pohádkovým dědečkem stal.
Na ulici ho zastavovali a oslovovali, usmívali se na něj a dávali mu drobné dárky.
Dědeček byl v soukromí k mému překvapení především sprosťák. Jestliže předtím hovořil v rozhlase o nějaké kolegyni, jaká to byla báječná žena a jemná bytost, vzápětí mi o ní v kavárně vyprávěl ohavné a velmi detailní postelové a jiné historky a nenechal na ní a jejím okolí ani nitku suchou a to platilo bez výjimky o každém. Půjčoval si peníze a nerad je vracel, skoro každého pomlouval a v každé krizové situaci bylo možno se spolehnout, že se zachová skutečně co nejhůř. Byl to ovšem opravdu skvělý herec.
Přečetl jsem si jeho vzpomínkovou knihu, dále asi tři knihy, kde zase jiní vzpomínali na něj, vyslechl pár jubilejních pořadů o něm, ale s žádnou touto jeho vlastností jsem se v těch vzpomínkách nesetkal… Všichni vzpomínali jen na roztomilého kolegu a vzácného umělce.
Prošel jsem nedávno velikým knihkupectvím a při tom zkusmo spočítal knihy, které by se daly nazvat vzpomínkovými, memoárovými, portrétními, říkejme tomu, jak chcete. Těch knížek byly záplavy - regály byly plné vzpomínkových knih nejrůznějších herců, zpěváků a jiných umělců, o politicích nemluvě. Známá tvář se lépe prodává a tak se v rádiu i v televizi se můžete téměř dnes a denně setkat s nějakým vzpomínkovým a oslavným pořadem k něčím narozeninám, výročí anebo jen tak…
Napadlo mě, že tyhle knihy a pořady se podobají hřbitovům. Proč? Ještě nikdy jsem nespatřil náhrobek, na kterém by bylo napsáno: Zde leží B.L.Brejžek, zvaný Žlučníček, zamindrákovaný hlupák, který byl celý život většině lidí nepříjemný, kradl, lhal a trochu smrděl. Viděli jste snad někdy pomník s nápisem s nápisem Zde sní svůj věčný sen Kačenka Svobodová, ošklivá, zlá a mstivá ženská, jejíž odchod byl úlevou nejen pro celou její rodinu? Neviděli. Ani já.
Ty knížky a pořady se tak opravdu podobají náhrobkům a koneckonců mají i takovou funkci.
Vyprávěl jsem o tom jednomu příteli a ten nesouhlasil. "Víš," říkal, "už Goethe napsal o čertovi, že "té síly díl jsem já, jež zlo vždy konat chtíc, přec dobro vykoná". Ty pomníčky mají vlastně pravdu. Každého měl přece někdo rád… K čemu vzpomínat na ošklivé věci? Ale hlavně každý lump, který jde kolem a takový nápis si přečte, má šanci se zamyslet a položit si otázku: Copak tady asi jednou napíšou o mně? Má šanci se změnit a v tom je ten velký mravní imperativ," skončil můj přítel. Je to hodný chlapec. Ale nejsem si jistý.
Co když ten lump náhodou dobře znal mého pohádkového dědečka a přečte si ve vzpomínkové knize, jaký to byl báječný a laskavý pán? Jakou šanci v tom objeví?
Nevím, nevím. Adolfa Hitlera měla jeho maminka taky jistě ráda a kdyby mu stavěla pomníček, určitě by tam o něm napsala, že byl hodný syn.


Další články tohoto autora:
Alex Koenigsmark

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: