Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 13.2.2003
Svátek má Věnceslav




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Pat COX a naše zhoubné nemoci.
 >TÉMA: Zvolme si - Irák, nebo USA
 >POLITIKA: Kdo bude prezidentem?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jsi vegetarián, dostaneš mrkev!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Efekt červených očí
 >PSÍ PŘÍHODY: Je to tak, psi se občas poblijou
 >LIDŠTINY: Kniha pro začínající koprofily a koprofágy?
 >SVĚTY: Amerika a Evropa - víry proti filosofiím
 >VOLBA: Přímá volba prezidenta může znamenat zneužití institutu amnestie
 >ZE ŽIVOTA: Tak volám Dášo nashledanou...
 >VOLBA: Jak to bude s volbou presidenta?
 >NÁZOR: Český intelektuál a moc
 >MÉDIA: Vražedný Internet
 >FEJETON Mobil místo bandasky
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
13.2. SVĚTY: Amerika a Evropa - víry proti filosofiím
Zdeněk Švácha

Důvodů, proč USA a vůdčí státy kontinentální Evropy obtížně hledají společný jazyk, je jistě mnoho. Tisk je poměrně často analyzuje. Otázkou zůstává, zda-li je na místě překvapený tón analýz či zmatené odvolávky na konec studené války. Příčiny jsou starší.

Komu nenávist Stará pravda říká, že nikomu se nedostává tak intenzivní nenávisti jako plebejcům, kteří to dotáhli daleko, odpadlíkům a těm, kterým musíme být zavázáni. Spojeným státům se podařilo naplnit hned všechny podmínky. Tato kultura evropských emigrantů, honáků krav a bavlníkové aristokracie se časem proměnila v sebevědomé, silné a vysoce výkonné společenství. Spojené státy mají křesťanské kořeny. Jsou však "odpadlé" ignorací náboženských dogmat a světských filosofií. Evropa jim musí být zavázána za vybřednutí ze dvou válek horkých a jedné studené. Antiamerikanismus, tato podvědomá a tedy určující reakce Evropanů na realitu světa, má z čeho čerpat. Jaké jsou kořeny antiamerikanismu?

Evropa: spíše filosofování

Evropa je právem nazývána Starým světem. Není to nadávka. Evropa má konkrétní zkušenosti s většinou světových náboženství, kultů, filosofií a ideologií. Řada těchto fenoménů ji děsivě pustošila.Nekonečné války s Persií a Tureckem, období reformace, francouzská revoluce a masová zvěrstva nacistů a komunistů vytvořily specifické duchovní klima. Starý svět v průběhu věků rád vzplál pro nové, aby se nakonec zděsil jeho hrůz. Častá zklamání nechala vyrůst cynismu, taktické mazanosti, otrlosti a inteligentní argumentaci, které se stejnými nástroji nedá vzdorovat. Neplánovaným důsledkem sofistikovaného dohadování je však slabost, kulturní mindráky a sebezahleděnost. Evropa je dnes globálně důležitá pouze jako rodné pole dravého amerického výhonku.

USA jako společenství víry

Americká kultura je velmi mladá. Její ústava, právní logika a sociální struktura se opírá o šťastně zvolenou kombinaci křesťanství a racionalismu. Oba tyto základy jsou zbaveny svých evropských extrémů. Její ideový export je z pohledu Evropana laciný a kýčovitý. Tato jednoduchost však Americe propůjčuje sílu a přesvědčivost (či agresivnost). Veřejnost a politici se málokdy zabývají hlubokomyslnými koncepty, spíše hledají praktická řešení. Bez citátů z Bible se však žádný úspěšný politik v USA neobejde a národ nezíská. Kritici Američanům vytýkají bezstarostnou aroganci a často mají pravdu. Rádi ovšem zapomínají, že vnitřní limity agrese jsou v USA neobvykle striktní. V dějinách neexistuje srovnání, ve kterém by tak silný stát zneužíval své moci tak málo.

Víry nebo filosofie?

Je lepší společenství víry nebo filosofie? Na to lze jen velmi těžko odpovědět. Moderní Evropan se, poučen historií, kloní k filosofii. Filosof má tu výsadu, že věci pozoruje zvenčí. Jeho mravní angažovanost je nulová. Stojí mimo objekt zájmu, což mu umožňuje vtipně svět glosovat a moc si s ním nezadat. Filosof může být prohlášen za blbce, málokdy však riskuje opravdovou bolest ze zklamání, jak se to může stát lidem víry. Pozice filosofa je výhodná. Není však jisté, zda-li svět filosofů přežije časy naléhavě volající po činu. Jak řekl byzantský hrabě Belisarius v narážce na pád antického světa: "Právě filosofie učinila z Řeků zbabělou a podvodnou rasu".
Společenství víry, tak jak ho prozatím představují Spojené státy, je společenstvím angažovaných. Věřící člověk nefilosofuje, neboť víra se o filosofii neopírá. Jakožto prožívaná věc není objektem spekulací a vyžaduje maximální mravní nasazení. Věřící člověk má absolutnější nároky než filosof. Nedumá, ale koná. Má tedy blíže k radikálním řešením. Vášeň věřícího umožňuje věci řešit (dobře či špatně), filosofie umožňuje problémy odložit.
Někde tady by mohly být kořeny současných sporů mezi USA a Evropou. Evropská filosofie je vyčkáváním, americká letora velí konat. Evropan chce, aby válka byla zákonná, Američan chce byla ospravedlnitelná. Nezbývá než doufat, že si víra a filosofie nevyhrabou zákopy naproti sobě. Ani jedna si to nemůže dovolit.




Další články tohoto autora:
Zdeněk Švácha

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: