Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 13.2.2003
Svátek má Věnceslav




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Pat COX a naše zhoubné nemoci.
 >TÉMA: Zvolme si - Irák, nebo USA
 >POLITIKA: Kdo bude prezidentem?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jsi vegetarián, dostaneš mrkev!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Efekt červených očí
 >PSÍ PŘÍHODY: Je to tak, psi se občas poblijou
 >LIDŠTINY: Kniha pro začínající koprofily a koprofágy?
 >SVĚTY: Amerika a Evropa - víry proti filosofiím
 >VOLBA: Přímá volba prezidenta může znamenat zneužití institutu amnestie
 >ZE ŽIVOTA: Tak volám Dášo nashledanou...
 >VOLBA: Jak to bude s volbou presidenta?
 >NÁZOR: Český intelektuál a moc
 >MÉDIA: Vražedný Internet
 >FEJETON Mobil místo bandasky
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
13.2. TÉMA: Pat COX a naše zhoubné nemoci.
Jaroslav Teplý

Napsal jsem nedávno, že se mé názory obvykle kryjí s názory Františka Novotného, jinak též Mrože.Teď jsem si to ověřil zcela objektivním způsobem. Oba dva nás totiž nabudily prázdné fráze Pata Coxe v jeho článku v MF 8. února t.r..Já jsem se rozhodl zase jednou zkusit MF Dnes a poslal jsem svůj příspěvek 9.února do tamního Hyde Parku. Zatím se nezdá, že by redakce MF nebo její "bdíči", jak příslušnou funkci nazýval Josef Škvorecký, můj kontroversní příspěvek uvítala s nějakým nadšením. Asi tam také platí zásada Hyde Park ano, ale "vocuď až pocuď. Přibližně ve stejnou dobu psal "Mrož" svůj příspěvek do NP. Jsme viditelně na stejné vlnové délce - do NP svůj článek posílám na ukázku, co se do HydeParku MF nevejde.

Ad: Co je naší zhoubnou nemocí. MF Dnes 08.02.03

V příspěvku presidenta evropského parlamentu Pata Coxe jsou na některých místech presentována fakta či názory, které bychom neměli přejít mlčením.

Tak hned v první části "Imámové a ti druzí" shledává, že "extrémnější a fundamentalističtější imámové, kteří ve svých kázáních mluví o nevěřících jako o "vnucích opic a prasat", mají své protějšky i na Západě. Míní tím Franklina Grahama, který řekl , že "neútočíme na islám, to islám zaútočil na nás" a kousek dále, že "jde o velice zlé a podlé vyznání (islam)". Cox soudí, že mezi oněmi imámy a Franklinem Grahamem, který se nezdá o moc sofistikovanějším v opačném směru, leží výzva: vymanit se z fundamentalismu a konzervatismu zakořeněného v obou společenstvích.. Ten fundamentalismus v západním společenství ovšem není a za panem Grahamem, který konec konců není evangelista neboli přibližně imám, nýbrž jen syn evangelisty, nikdo nestojí. Žádné teroristické sítě, žádné ofensivní plány, žádné atentáty. A fundamentalitičtí imámové? Centrálně řízené a financované, ale jinak autonomní skupiny teroristů odhodlaných bojovat všemi prostředky za islam a zničit křesťanství.

Zdá se, že si zde Pat Cox namaloval fiktivního čerta na zeď, aby ho mohl smiřovat s čertem skutečným. Nebo snad přehlédl, že tak, jako se chová islam dnes, se chovala katolická církev před několika stoletími.

Pro největší zhoubnou nemoc vztahů Západu s prostorem arabského islámu, nevyřešenou a znepokojující otázku Středního východu chce Pat Cox nalézt způsob jak nabídnout perspektivu míru. Takových pokusů už bylo, ale podíváme-li se na situaci bez jakýchkoli brýlí, zjistím, že ten mír zatím v dohledu není, protože Israel by sice rád míru dosáhl, ale skutečného, zatím co druhá strana vidí jedinou možnost ve zničení Israelského státu.

Nicméně se Pat Cox domnívá, že Evropa musí začít tento rok obnovením a zdvojnásobením svoho úsilí v ohledu perspektivy míru, snad prosazováním právního státu a jeho aspektů. což nazývá otázkami tzv. "měkké bezpečnosti" ."My v Evropě máme v nakládání se záležitostmi měkké bezpečnosti zvláštní zlušenost. Budování mostú, dohody o spolupráci, programy usmíření, otevřený dialog - to jsou metody, jejichž průkopníkem je Evropa...Musíme být schopni prostor měkké bezpečnosti využít a rozvíjet jako prostor, který odpovídá našemu talentu, kde máme speciální zkušenost a o kterém můžeme vyprávět velice positivní příběh." Škoda, že si nemohu na nějaký takový příběh také vzpomenout, jsem spíše přesvědčen, že národy topící se v blahobytu jsou snadným cílem pro agresora a že za "měkkou bezpečností" se může skrývat strach, couvání a ustupování, které každého agresora jen povzbuzuje..

V této části svého příspěvku cituje Cox jordánského krále Abdulláha, který minulý rok pronesl projev před Evropským parlamentem, ve které upozornil na jeden další prvek odcizení, který nazval "arabská ulice" - skutečnost, že 50% populace je mladší osmnácti let a nemá viditelné naděje nebo osobní příležitost..

To je skutečně ten hlavní a naléhavý problém dneška. Neexistuje žádný ekonomický systém, který by mohl takovou situaci utáhnout. Sekvence vysoká porodnost - bezvýchodná bída - terorismus nebo populační anexace je mimoto páteří strategie islámského fundamentalismu.a současně zárukou nevyhnutelnosti příštích válek, nebude-li růst obyvatelstva zastaven a pak redukován. A není to jen problém islamskych zemi, podobná situace je např. i v katolickém Mexiku. Vlády populačně explodujících zemí je nutno důrazně varovat a uzavřít jim možnost ukládat přebytky jejich obyvatelstva v cizích zemích a pomáhat jim v prvé řadě k zastavení vysoké porodnosti. Bohužel nevím o tom, že by se EU v tomto ohledu už exponovala, ale bez tvrdších nátlakových prostředků to nepůjde.

J. Teplý, 09.02.2003




Další články tohoto autora:
Jaroslav Teplý

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: