Na stránkách NP čítáváme často, že školy jsou na tom podstatně hůře než kdykoliv předtím, že přístup k nejvyššímu vzdělání je silně omezen a že se nedostává finančních prostředků. Podívejme se proto na několik základních skutečností.

Školy jsou obslužným místem, které má zajistit kvalitní vzdělání obyvatel ČR a to na základní, střední a vysoké úrovni. Při stanovení poptávky po vzdělání je nutno vycházet především z  tzv. demografické křivky, která udává, kolik lidí je v určité věkové skupině. Podle posledních údajů platí pro rok 2001 tyto údaje:

Věk (let)     0    5     10     15     20       25

Počet (tis.) 89   96  130  134   152    189

Přitom věk 10 let je možno zhruba pokládat za věk representanta základní školy, věk 15 let za věk representanta střední školy, věk 20 let za věk representanta vysoké školy a věk 25 let za věk absolventa vysoké školy. Jak patrno, je v současné době počet narozených zhruba poloviční než počet obyvatel ve věku 25 let.

S rostoucím letopočtem se tyto hodnoty posouvají směrem doprava, takže pro rok 2006 budou (při předpokladu nulové úmrtnosti) platit tyto údaje:

Věk (let)            5       10     15        20        25

Počet (tis.)      89       96    130     134      152

což znamená, že během pěti let bude namísto cca 130 tis. žáků v jednom ročníku všech základních škol pouze 96 tis. žáků, tj. cca o 26% méně! To ale i znamená, že během pěti let bude zapotřebí zhruba o 20% méně učitelů základních škol, což znamená o cca 13,5 tis. učitelů všech základních škol. I když bude i do roku 2011 nadále klesat počet žáků v jednom ročníku, tak již ne tak výrazně.

Když jsme již u základních škol, podívejme se, kolik žáků připadalo v jednotlivých letech na jednoho učitele:

Rok                       1980           1990     2000

Žáků na učitele 21,6             18,9        15,5

Počet žáků na jednoho učitele klesl za dvacet let o cca 28 %. Zlepšila se o tolik výuka?

Gymnázia, která jsou považována za přípravu na vysokou školu absolvuje v současné době cca 22,9 tis. žáků ročně. Na vyšších odborných školách cca 7,5 tis. žáků. Kvalitní přípravou na vysokou školu tak prošlo cca 30,4 tis. žáků, což je cca 20% z populačního ročníku. Středními odbornými školami pak prošlo cca 49,1 tis. žáků, což je cca 32% z populačního ročníku. Maximálně bylo tedy možno předpokládat zájem o vysokou školu u cca 80 tis. posluchačů ročně, což je zhruba polovina populace. Zapamatujme si tato čísla!

Na střední školy dolehne populační krize až okolo roku 2011, a to v přibližně stejném rozsahu jako u středních škol okolo roku 2006. Bude se týkat cca 34 tis. učitelů, jejichž stav bude pak nutno o několik tisíc snížit, i když ne tak drasticky jako u základních škol.

Snižující se počet žáků na učitele lze pozorovat i u středních škol

Rok                                                      1980      1990       2000

Žáků na učitele v gymnáziích            17,1  14,4         11,7

Žáků na učitele v odborných školách    19,6      14,7    10,9

A jak je to s vysokými školami?

Na vysoké školy dolehne problém slabších populačních ročníků již v příštích pěti letech protože dojde k poklesu o cca 12%. Ten však lze do jisté míry kompensovat přijetím vyššího podílu populace. Další a to výrazný pokles lze pak očekávat až po patnácti letech.

Současná kapacita vysokých škol je asi 42 tis. posluchačů v prvním ročníku, přičemž od roku 1998 je pokles posluchačů českého státního občanství nahrazováni cizími studenty. V roce 1998 bylo přijato 41,2 tis. českých státních občanů a přes 300 cizinců avšak v roce 2001 jen 32,9 tis. českých státních občanů ale zato přes 3000 cizinců. Na vysokoškolské studium tak v posledních čtyřech letech vstupovalo cca 22% z české populace. Z nich však končilo pouze cca 15% populace, takže cca 30% přijatých studentů svá studia nedokončilo!

Počty vysokoškolských studentů se od roku 1989 do roku 2000 značně zvýšily. V roce 2001 došlo k určitému poklesu. Současně se zvyšoval i počet profesorů a docentů, co však prakticky stagnovalo, je počet ostatních pedagogických pracovníků, tedy především asistentů a odborných asistentů.

Rok                                                1980      1990         2001

Počet posluchačů (tis.)           120             118          200

Posluchačů na profesora             41,8            29,4         44,2

Posluchačů na asistenta          14,8             15,7           22,8

Asistentů na profesora                   2,8               1,9          1,9

Po enormním nárůstu počtu profesorů a docentů počátkem devadesátých let se počátkem nového století jejich stav opět ustálil na rozumné míře. Rozhodně však nejsou příliš přetíženější než byli jejich předchůdci. Na vysokých školách je však tragický nedostatek asistentů a odborných asistentů, kteří jsou v bezprostředním styku se studenty. Tím musí nutně trpět úroveň cvičení a praktik.

I když bude snaha, aby se podíl obyvatelstva s úplným vysokoškolským vzděláním v populaci zvyšoval, nepřesáhne zatím patrně 20%, čemuž odpovídá pro rok 2006 počet přijatých českých studentů cca 39 tis. (což je přibližně stejný počet jako v roce 1999. Lze tedy pokládat současnou kapacitu vysokých škol pro úplné vysokoškolské vzdělání občanů české republiky za dostatečnou.

Jinou otázkou je bakalářské studium, které je vlastně jen jakousi vyšší specializační nástavbou na střední školu, ke kterému se současné vysoké školy hromadně uchylují jako ke své spáse, které však nelze pokládat za žádoucí úplné vysokoškolské vzdělání. Četné inzeráty svědčí o tom, že v bakalářském studiu vidí některé vysoké školy příležitost jak vyzískat od státu další prostředky pro svou existenci. Jaká je však skutečná potřeba “bakalářů” v národním hospodářství a na jaká místa mohou být bakaláři přijímáni? Bude jejich “vysokoškolské” vzdělání uznáno v cizině? A nakonec je základním úkolem vysokých škol vychovávat “promované doktory a inženýry” nebo “bakaláře”?

Seznam specializovaných “bakalářských” programů se rozrostl nad všechny meze i když dnes již každý ví, že z celoživotního hlediska je úzká specializace spíše na škodu než k užitku. Plně chápu snahu aby např. některé “ošetřovatelky” nebo “sestry” měly vyšší kvalifikaci, i když nevím, zda bych měl sálovou sestru oslovovat “paní bakalářko”. Ale např. o tom že bychom nutně potřebovali “bakaláře na aplikovanou matematiku pro řešení krizových situací” mám vážné pochyby. Nevím také jak může někdo nabízet bakalářské studium pro učitelství na středních školách, když je pro učitelství na těchto školách předepsáno úplné vzdělání vysokoškolské. Atd. V každém případě však jde o vyšší nástavbu na úplné středoškolské studium a ne o ucelené vysokoškolské vzdělání, jak se někteří snaží namluvit.

Pokračování - viz malá ukázka dole naleznete ve vědecké sekci NP Universum
celý článek zde

Nakonec se podívejme na stále citlivý problém – přijímání studentů na vysoké školy.

Jak již bylo uvedeno, je v současné době potenciální množství uchazečů z jednoho populačního ročníku cca 80 tis., z toho více či méně na studium připravených cca 30 tis. V roce 2001 bylo na vysoké školy přijato cca 33 tis. posluchačů českého státního občanství, tedy o 10% více než je všech absolventů gymnázií a vyšších odborných škol! A jak tomu bylo v roce 2002?

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: