Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 27.2.2003
Svátek má Alexandr




  Výběr z vydání
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (3)
 >LIDÉ: Osud manželky
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pes, který sám sebe nekouše
 >IZRAEL: Do Osvěčimi - pro vzájemné pochopení
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Potíže se sýrem
 >PSÍ PŘÍHODY: Chvála otvírače na konzervy
 >ŽERTY S MÝTY: O bájných robotech (2)
 >FEJETON: Síla výchovy
 >NÁZOR: Špidlův nový styl
 >TÉMA: Další volba prezidenta je za dveřmi.
 >TÉMA: Studentská volba presidenta?
 >GLOSA: Smutek zachvacuje moji duši.
 >FEJETON: To bejvaly zimy!!
 >VÝSTAVA: Nevyčerpatelný archiv Václava Chocholy
 >ZDRAVÍ: Dětská řeč a rodina

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
27.2. IZRAEL: Do Osvěčimi - pro vzájemné pochopení
Yehuda Lahav

"My, členové skupiny arabských občanů Izraele, znepokojeni zhoršujícímí se vztahy mezi Židy a Araby v naší zemi a věřící v možnost ozdravení ovzduší, chceme pochopit city a bolesti druhé strany. Chceme poznat utrpení Židů a vyjádřit solidaritu se Židy". Takt zdůvodnila skupina izraelských Arabů své rozhodnutí přijmout návrh pátera Emila Šofaniho z Nazaretu a zúčastnit se společné židovsko-arabské výpravy do Osvětimi. Návštěva společné delegace se uskuteční v květnu. K delegaci z Izraele se připojí také zástupci moslimské a židovské komunity ve Francii a snad i z jiných zemí. Bude to první delegace svého druhu.
Řecko-katolický kněz Emil Šofani je ředitel střední školy Sv. Jana v Nazaretu. Žáci je školy už patbáct let udržují pravidelné styky se žáky gymnasia, řízeného Hebrejskou universitou v Jeruzalémě. Samotný Šofani se už od sedmdesátých let minulého století zajímá o židovské dějiny a za svého pobytu v Evropě také navštívil bývalý koncentrační tábor Dachau. Po začátku palestinské "intifády" (lidového odporu) v září 2000 se Šofani všiml, že v přístupu jeho izraelských partnerů nastala změna. "Učitel, jehož znám 15 let a vždy se označoval za Izraelce, mi řekl, že se cítí být především Židem a připomenul holokaust", vyprávěl otec Šofani. "Cítil jsem, že holokaust se vrací do duší, že to není pouhá historická událost, nýbrž velmi zjevná přítomnost. V té chvíli jsem pochopil, že není možný žádný dialog se Židy aniž bychom do hloubky pochopili vliv holokaustu na duchovní svět Židů a že to je nezbytná podmínka pro to, abychom se vymanili z nynější zoufalé situace".
Šofani začak organizovat výpravu do Osvětimi a brzy se k němu připojil novinář Nazir Madžli, bývalý redaktor arabských komunistických novin "Al Itichad", pak i známý advokát Achmed Masalcha, inspektorka z ministerstva školství Hayam Tanus, zpěvačka Amal Murkus, fotbalista-internacionál Walid Badir, šejch Abdallah Nimer Derviš, jeden z vůdců islámského hnutí v Izraeli. Ze židovské strany se k iniciativě připojil hlavní rabín Jisrael Lau (jeho tatínek v předválečném období sloužil jako rabín v Prešově), pak socioložka Ruth Bar-Šalev, dcera zemřelého náčelníka generálního štábu izraelské armáddy Mordechaje Gura. Svou účast v delegaci potvrdil i bývalý velitelpolicie v Jeruzalémě, Arje Amit, "jako občan, jehož tato iniciativa vzrušila a chce podat pomocnou ruku".
Členové delegace si před odjezdem vyslechnou vědecké přednášky o osudu Židú za nacizmu a také o přístupu k holokaustu v arabském světě. Prvních přednášek se zúčastní pouze Arabi, kteří se pak setkají s lidmi, přeživšími holokaust. Návštěva Osvětimi a jiných lágrů v Polsku a v Německu potrvá pět dní a počítá se s účastí asi 300 osob, mezi nimi několik desítek z Francie.
Šofani a jeho přátelé si uvědomili, že v arabském světě ne každý přijme jejich počin s potleskem a ře budou hlasy, podle kterých návštěvou Osvětimi se chtějí její účastníci podbízet Židům. Proto vyslali delegaci ke generálnímu tajemníkovi Arabské ligy, Amru Musovi, aby mu svou iniciativu vysvětlili a předešli nedorozumšním a nespravedlivé kritice. Nazir Madžli vysvětluje: "Naše cesta je projevem arabského vlastenectví a humanizmu. Chceme sami sebe a svůj lid očistit od pocitů nenávisti". Básník Salem Džubran říká: "Je úplně přirozené, že chceme holokaust studovat a pochopit. Jako člověk a jako humanista přece nemohu být lhostejný vůči vražedným ideologiím. Znát utrpení Židů přece neznamená zproneběřit se své národní identitě. Nenávist vůči jinímu národu - zda to je národní identita? Řeknu-li, že oběti Židů byly strašné, znamená to, že oběti Palestinců nejsou strašné?" Předseda Svazu arabských spisovatelů v Izraeli, Machmud Ali Taba vypravuje: "Mnozí se mne ptají, jak se mohu z)častnit podobné akce v době, kdy izraelská vláda páchá zločiny na obsazených územích? Vysvětluji jim, že celý civilizovaný svět odsuzuje nacizmus a také my ho musíme odsoudit a také ho odsuzujeme".
Pravda, ne každý je nadšen Šofaniho iniciatívou. Tak tomu bylo i v minulosti. Když tehdejší náměstek ministra zahraničí, Nawah masalcha, navštívil koncentrační tábor Birkenau. Jeho odpůrci ho obvinili ze zrady a rozšiřovali jeho snímek se "šábesovou čepičkou" na hlavě, protože se prý "přidal k Židům". (Ve stejném čase židovští odpůrci zavražděného premiera Jicchaka Rabina rozšičovali jeho stylizovanou foto´grafii v moslimské "kefiji" - přikrývce hlavy). I nyní se v arabské komunitě ozývají hlasy: "Co hledáte v Osvětimi, když Izraelci vraždí v Dženině?" Učitel Tamim Mansur se netají svým skepticizmem: "Tato návštěva napomáhá izraelské a sionistické propagandě zastřit zločiny v minulosti a v přítomnosti. Ovšem, jsem-li proti této návštěvě, vůbec to zeznamená, že podporuji nacisty. Ale pokud Židé neprojeví soucit pro utrpení palestinského lidu, zdá se mi, že takové gesto je z naší strany nečasové". Také arabský poslanec Azmi Bešara říká, že má "různorodé pocity", protože není dokázané, že čím více porozumění prokazují lidě vůči utrpení Židů, tím větší porozumění projeví Židé vůči jiným národům. Zdá se mi, že si Židé myslí, že projevuje-li někdo porozumění pro jejich utrpení, musí projevit souhlas s dnešní izraelskou politikou. Já to označuji za instrumentalizaci holokaustu. V souvislosti s holokaustem existují dva velké zločiny: jeden je popírání holokaustu a druhý - jeho zneužití".
A jsou Palestinci, kteří kladou otázku, zda i Židé projeví solidaritu s Palestinci? Šofani a jeho přátelé svou akci nepodmiňují vzájemností. Ruth Bar-Šalev říká, že v budoucnosti se asi ukáže, zda veřejný projev sympatie vůči Palestincům je žádoucí a možný. "Zatím naši arabští přátelé svou činnost ničím nepodmiňují a to mne dojímá". Nazim Madžli by byl rád, kdyby Židé projevili soucit a sympatie s Palestinci, ale podle jeho názoru, "podaří-li se nám touto akcí něco změnit ve vztazích našich národů, tak jsme cosi dosáhli; a ne-li, tak jsme aspoň udělali něco pro sebe". Emil Šofani shrnuje: "Nevím, jak budou Židé reagovat na náš počin a ani nečekám na jejich reakci. Jestliže však někdo projeví iniciativu a vstřícnost vůči nám - bude vítán".
Yehuda Lahav, Tel-Aviv


Další články tohoto autora:
Yehuda Lahav

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku