Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 27.2.2003
Svátek má Alexandr




  Výběr z vydání
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (3)
 >LIDÉ: Osud manželky
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pes, který sám sebe nekouše
 >IZRAEL: Do Osvěčimi - pro vzájemné pochopení
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Potíže se sýrem
 >PSÍ PŘÍHODY: Chvála otvírače na konzervy
 >ŽERTY S MÝTY: O bájných robotech (2)
 >FEJETON: Síla výchovy
 >NÁZOR: Špidlův nový styl
 >TÉMA: Další volba prezidenta je za dveřmi.
 >TÉMA: Studentská volba presidenta?
 >GLOSA: Smutek zachvacuje moji duši.
 >FEJETON: To bejvaly zimy!!
 >VÝSTAVA: Nevyčerpatelný archiv Václava Chocholy
 >ZDRAVÍ: Dětská řeč a rodina

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
27.2. AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (3)
Jan Beneš

Případ Getty

J.Paul Getty se narodil roku 1892 a zemřel 1976. Rodina stihla zbohatnout po roce 1902, po objevení ropných polí v Oklahomě a roku 1916 přiřadila se už do skupiny multimiliardářů. Svůj prvý obraz si J.P.Getty koupil v Berlíně na aukci za celých $ 1100, roku 1931. Krajinku Jan van Guyena.
Tak jako ostatní američtí multimilionáři, obrátil svůj majetek jehož poctivě nabyl, pan Getty k prospěchu veřejnosti. Posléze nechal (kromě jiného) nad Los Angeles za pozemcích jež sám zakoupil a za své peníze, vybudovat obří galerii. Auto necháte na podzemním parkovišti kde vám úředníci města L.A. účtují za parkování 5 bucků (galerie nic a nemá z toho nic) a pohodlná lanovka na způsob té Petřínské (sama o sobě unikátní) vás půvabnou křivkou vyveze na kopec, kde si pak můžete vybrat od řeckého sochařství po francouzské impresionisty, bibliofiolie, či nábytek, rukopisy či jen umělecké předměty od starověku až po naše časy, to vše spolu s překladem do devíti jazyků. Vše zdarma, účelně uspořádané a navíc s krátkým přehledem dějin své doby a použitých technik.
Nikdy nechybí ani nějaká dočasná výstava, tentokrát to byla o době krise let třicátých, zejména fotografie Dorothey Lange.

Dorothea Lange: Migrantská matka (1936)
Tenhle snímek bychom klidně mohli považovat i za ilustraci,
či byl by vhodnou ilustrací ku Steinbeckovým Hroznům hněvu.


Filantropie pana Gettyho a jeho nápaditost jak seznámit s plody kultury a civilisace i ty, jež o ní nikdy nenapadne přemýšlet, se ovšem zde ovšem nevyčerpala. O kus dál, na filmově proslavené Malibu Beach, nechal postavit přesnou kopii jedné z římských vil z Pompejí. S tak velkou péčí o detail, že dokonce nechal v Itálii otevřít dávno zaniklé lomy na mramor z nichž se ty původní Pompeje stavěly a z Itálie ho sem dovézt.
Ty zaniklé Pompeje lze zajisté navštívit (i když ne zdarma) leč jen trudno si v onom našedlém stále jen suchém pohřebišti, představit formu života, jaká tam existovala před jejich zánikem. Což vše naplňuje ta květy, zelení a zurčící vodou naplněná kopie v Kalifornii.
I zde vše samozřejmě zdarma, jen město si žádá své za parkoviště a je dobré zajistit si ho telefonicky předem, neb se místa na parkování, jako vždy když ho potřebujeme, nedostává. Přes týden až do čtyř odpoledne, platí to ostatně i o Gettyho museu.
Což zas neplatí, tedy problém s parkováním, jen pro Ameriku, ačkoli je to jedna z těch věcí v nichž Amerika svět ovlivnila. To co se předvádí zde, a nemyslím ohledně parkování, je jen v USA možné. Představme si totéž v našich poměrech. Ten počet komisí určujících jak má pan Getty (Ford, Guggeunheim, Rockefeller, Hearst, Melon, Vanderbild, etc.) své peníze utratit, jaké budovy postavit, jaké obrazy a jiná díla nakoupit, kterak je vystavit a vůbec vše, co s tím spojeno. Jaká příležitost pro zástupy všech možných Knížáků a jiných samozvaných věrozvěstů, vždy ochotných utrácet peníze jež nepomáhali vydělat.
Gettyho museum je jedním z pomníků báječnosti Ameriky. Byrokratická zpustlost snažící se ovládnout svět a připravující nás o pocit svobody dnes a denně, tam zatím pronikla jen díky městskému úřadu City of Los Angeles na parkoviště, postavená mimochodem rovněž za peníze pana Gettyho. Poplatek si však vybírá město.Všechny vozy parkují v chládku perfektně klimatisovaného podzemí, takže nelezete do sluncem rozpálené výhně přímo pece ohnivé. Tak jako v galerie nahoře na kopci, těšící se všude stropnímu přirozenému osvětlení regulovaném automaticky proti slunečnímu svitu. Vzorně vybudované a ošetřované zahrady lákající k posezení i meditaci a kavárny se sedmerem druhů kávy patří k samozřejmostem.

(bude pokračováno)



Knihu Jana Beneše Čas voněl snem a páchl mrtvolami, najdete na pokračování ve vědecké sekci NP-Universum


Další články tohoto autora:
Jan Beneš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku