Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 28.2.2003
Svátek má Lumír




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (9)
 >POLITIKA: Proč volit Václava Klause
 >POLITIKA: Otevřený dopis Konzervativní strany Václavu Havlovi
 >RODINA A PŘÁTELÉ: To byla rána!
 >PSÍ PŘÍHODY: K vrcholům negalantnosti
 >FEJETON: Tajemství ženy
 >POSTŘEH: O saponátu
 >FEJETON: Kde se berou peníze?
 >POVÍDKA: DIGI v roli svědka
 >FILM: Jak se chodí po lese
 >POVÍDKA: O radostnej smrti
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >INFO: Anketa Strom roku 2003
 >ZDRAVÍ: Stres
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (3)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
28.2. MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

Dovoluji si shrnout pár svých poznatků s poslední doby, kdy jsem docela často jezdil po Praze a dalších městech. Nejsem žádný mravokárce a osobně mi nevadí, že někdo občas poruší předpisy - dělá tam na svoji zodpovědnost a riziko postihu případně nehody. Co mi však vadí je pokud tím ostatní omezuje nebo dokonce ohrožuje. Věřím v rozum a chtěl bych na něj apelovat. Opravdu ohrožujete i ostatní. Pár příkladů, které nejsou vymyšlené ani řídké.

Přecházení a ježdění na červenou se stává asi hitem. Dá se pochopit, pokud je malý provoz a dlouhé čekání. Za předpokladu, že je provedeno opatrně a s rozvahou. Jenže zejména chodci mají tendenci si nevšímat, jestli ty auta, která s k přechodu blíží, mají nebo nemají zelenou. Takže pak uskakují. U řidičů je v módě zejména projíždění na "náhle" rozsvícenou červenou. Jenže si neuvědomují, že někdo jiný už má zelenou a právě se rozjíždí a vůbec nepočítá s tím, že mu tam někdo vlítne.

Speciální kapitolou je otáčení. Na světelné křižovatce a na dálnici. Chápu, že některé křižovatky jsou postavené tak, že nejde všude zajet. Většinou však lze přejet, tam se otočit a vrátit. Stojí to o pár metrů delší dráhu a jedny světla navíc. Dost často si říkám, že na takových křižovatkách by se vyplatilo policii jen stát a vybírat - tak co 10 minut to tam někdo otáčí. Někdy i na červenou. Otáčení na dálnici je ruská ruleta.

Rychlá jízda se stala módou. Jenže jako by řidiči zapomínali, že povrch většina našich silnic a dálnic není stavěn na o moc větší rychlost než je ta povolená, jistě jsou výjimky, kde se dá těch 200 jet, ale 30 let staré panely to nejsou. Navíc a to je podstatné, ostatní řidiči neumí počítat ani s tím, že jedete 130.

Jízda ve více pruzích. Tři pruhy jsou pro některé řidiče začarované. Zřejmě nedokáží pochopit, že pravý pruh není vyčleněný pro nákladní dopravu. Je to základní pruh, ostatní jsou pro předjíždění a řazení na křižovatkách. A tak jste svědky toho, jak uprostřed silnice, kde málokdo jezdí povolenou osmdesátkou, většina včetně nákladních to žene kolem stovky, jede spokojený řidič svojí padesátkou a zleva i zprava ho míjí auta. Nebo kilometry dopředu a dozadu nikdo a v prostředním pruhu automobil.

Mlhovky jsou opravdu jen pro hodně špatnou viditelnost. Tma mezi ně nepatří. Natož tam, kde je veřejné osvětlení. Přesto poslední dobou se snaží hodně řidičů přesvědčit své okolí, že vlastní přední mlhoová světla a protože svítí celý den, tak zřejmě v noci ještě přisvětlují. Docela by mě zajímalo, jestli opravdu lépe vidí nebo jestli to jen nepříjemně oslňuje ostatní.

Martin Heisler




Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku