Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 5.3.2003
Svátek má Kazimír




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Dvě poznámky o prezidentské volbě
 >NÁZOR: Jak se budí voliči
 >HISTORIE: Otazníky kolem Stalinovy smrti
 >MROŽOVINY: Spáry amerického orla V
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kamión velký jako Ritz
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se žije s bolavým palcem od nohy
 >VTÍPEK: Globalizace a vědecký pokrok mění pohádky
 >MÉDIA: Klaus prezidentem mediálně
 >AMERIKOU: Vzpomínka na Zbiroh (5)
 >PACIFISTÉ: Negramotností proti válce
 >NÁZOR: Společenství chudých a pragmatický postup.
 >NÁZOR: Znovu o volbě
 >EKONOMIKA: Pozitivní výhled pro české dluhopisy
 >IRAK " Logika intervence
 >OHLAS: Záhada Klause a mojí dcery

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
5.3. NÁZOR: Znovu o volbě
Radek Šamánek

Zvolení Václava Klause prezidentem České republiky je nepochybně velkým mezníkem , nikoliv nepodstatným pro demokracii v naší republice. A to nejen pouze z pohledu na osobu Václava Klause, na jeho politické postoje a ekonomický směr, který reprezentuje.

Musím předeslat, že nejsem ovlivněn osobní zkušeností s Václavem Klausem, neboť jsem nebyl členem ani příznivcem ODS.Přesto chci zdůraznit , že mám v mnoha ohledech obdobný náhled na ekonomická a politická východiska a na teoretické řešení ekonomických problémů jako Václav Klaus. Nicméně kritičtější jsem již při posuzování jeho konkrétních politických kroků , zejména v Klausově nejbližší oblasti zájmu - v ekonomické oblasti. Nesporným faktem je, že jeho působení ve vládních funkcích v mnoha ohledech zdiskreditovalo liberalismus i pravicovou politiku. Tato známá fakta zde však nechci rozebírat. Chtěl bych se zastavit u některých souvislostí, které vedly k plíživému debaklu demokratických stran při volbě českého prezidenta.
Je neuvěřitelné , jak často se některé chyby a situace v historii opakují. Poměrně výstižně situaci vystihla Jiřina Šiklová, když přístup ČSSD charakterizovala jako " totéž co udělala ČSSD v únoru 1948". Je to podle mne pravda, je pravděpodobné, že i nyní jsou v ČSSD nějací fierlingerové, schopní opětovně potvrdit pověst ČSSD jako strany, která vždy v osudových okamžicích dějin selhává.Ovoce nevyrovnání se s minulostí pomalu začneme sklízet. Osobně proto kvituji rozhodnutí US-DEU a předsedy Petra Mareše , že nadále strana - a to jako jediná parlamentní strana, trvá na antikomunismu, na nepřiznání demokratického charakteru KSČM a na nepřijatelnosti spolupráce s KSČM.
Postup komunistů je totiž zcela jednoznačný, předvídatelný a díky naivitě demokratických sil úspěšný. Ze strany KSČM nešlo jen o rozhodování mezi osobami Jana Sokola a Václava Klause. Okruhy postojů obou kandidátů, které údajně komunisté otevřeně posuzovali, byly sice pro ně důležité, nikoliv však prvořadé.
Je mi jasné , že nedali přednost křesťanovi Sokolovi, neboť křesťanství bylo vždy komunistickou černou můrou a ideologicky největším nepřítelem. Je mi jasné, že nemohli dát přednost tomu, kdo jim neslíbil postavení demokratické strany. Václav Klaus toto zcela pragmaticky učinil, a je zcela podružné, zda to myslil vážně nebo ne. Je mi jasné, že nemohli dát přednost kandidátovi, který reprezentuje politiku důsledného postupu proti terorismu bez kličkování, v tomto případě vůči Iráku , a upřednostnila politika, který takto jednoznačně nevystupuje. Jelikož náš národ rád zapomíná, vzpomenu jen návštěvu Václava Klause u Slobodana Miloševiče těsně před tím, než bylo zabráněno vojenskou akcí NATO dalšímu vyvražďování obyvatelstva v bývalé Jugoslávii,vedeném tímto válečným zločincem, nyní souzeném mezinárodním soudem v Haagu. Je mi jasné, že nemohli komunisté dát přednost kandidátovi, který se důsledně a upřímně staví za politiku svých navrhovatelů na funkci prezidenta v přístupu k Evropské unii. Postoje Václava Klause jsou i v tomto ohledu komunistům jasně bližší.
Za naprosto důležitější a nebezpečnější však považuji politiku komunistů pod čarou, veřejně nevyslovenou. KSČM není výrazně jinou stranou než byla zločinecká KSČ. Zcela zřetelně nelze ani říci obligátní frázi , že obsah je stejný ale forma se mění. Ona se totiž ani ta forma moc nemění. My, co si ještě pamatujeme co komunisté dovedou, kdo trochu studovali dějiny a postupy bolševiků, tak si pamatujeme na památná slova zločince Gottwalda "Čím hůř tím lépe". Oni totiž komunisti nepotřebují, když nejsou u moci, aby byl na politické scéně klid a země prosperovala. Tím, že se jim podařilo dosadit do funkce prezidenta Václava Klause, očekávají nejlépe chaos, očekávají ,že dojde ke střetům prezidenta s vládou, se sněmovnou ,zejména v otázkách směrování státu do EU(vstup do EU si KSČM pochopitelně nepřeje), dojde k problémům při postupu proti teroristům (terorismus byl vždy v historii komunistům blízký a vlastní) a k zeslabení při tlaku na Irák a Saddáma Husajna (je zajímavé, že komunisté nijak neřvali, když Saddám vyvražďoval jak část svého obyvatelstva, a to i chemickými zbraněmi, tak i obyvatelstvo okolních zemí).
A zejména chtějí komunisté plně vystrčit rohy díky jejich rehabilitaci provedené přístupem Václava Klause, který považuje KSČM za standardní demokratickou stranu. Jejich snem je zcela nepochybně destrukce demokratického zřízení v celosvětovém měřítku a návrat ke komunismu. To ovšem nyní veřejně nedeklarují, jako to nedeklarovali např. ve volbách předcházejících únorovému puči. Bude nyní záležet i na vůli Václava Klause, zda bude hrát roli, režírovanou Grebeníčkem a jeho soudruhy. Ač si nedělám iluze o postojích Václava Klause, přesto doufám, že jeho přístup nebude v souladu s přáním komunistů a naopak bude plně demokratický a co nejvíce ve prospěch České demokratické republiky.Nenechme to však jen na něm. Musíme samozřejmě uznat, že volba Václava Klause byla demokratická. Ale může v budoucnosti nastat i moment, kdy komunistům už půjde o podstatně víc.
Mějme na paměti, že stejně demokraticky (jako byla nyní volba prezidenta), demokratické strany 24. března 1933 předaly svým rozhodnutím v německém reichstagu rozhodující mimořádné státotvorné pravomoci kancléři Adolfu Hitlerovi. Nedovolme , aby náš život opět ovládali komunisti. Nerad bych se dožil dne, kdy po podobném hlasování se k parlamentním lavicím , kde budou sedět zástupci demokratických stran, obrátil nějaký novodobý Gottwald s výrokem :"A teď už vás nepotřebuju".


Další články tohoto autora:
Radek Šamánek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku