Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 7.3.2003
Svátek má Tomáš




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (10)
 >DOKUMENT: Akce Pochodeň 2003
 >INFO: Konzervativní strana a EU-referendum
 >ŽIVOT: Jede jede mašinka.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Škoda mladého života
 >PSÍ PŘÍHODY: Překotné domáhání dárků
 >TÉMA: Hyenismus
 >REAKCE: Blbá nálada, pohádky a smrt
 >KONFLIKT: Naivita šachových pěšáků
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Nenávist jako program
 >Paušální Dial- up neprávem ve stínu ADSL aneb pomůže ministr Mlynář s paušálem?
 >NÁZOR: Klaus a jeho role
 >POSTŘEH: O simce
 >IRAK : Svědomí a mezinárodní právo
 >ČESKÁ TELEVIZE: Pocity a realita

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
7.3. NÁZOR: Klaus a jeho role
Petr Vašek

Václav Klaus dnes složí prezidentský slib, čímž se oficiálně stane hlavou našeho státu. Nechám na zralé úvaze každého, zda je to pro náš stát dobře či ne. Jedno se však zdá celkem jisté. Státnickou roli prezidenta zatím Klaus zvládá celkem dobře.
Největší předností nového prezidenta byla v minulosti schopnost hrát dobře svoji roli. Václav Klaus se choval ve svých dosavadních politických rolích velmi odlišně. V první funkci federálního ministra financí se stylizoval do role technokratického úředníka, v roli premiéra do role jasného politického leadera a ve třetí velké roli, jíž byl post předsedy parlamentu, jsme ho mohli vidět jako člověka, který se zcela ztotožnil s rolí rodilého legislativce. Nyní nastupuje na Hrad, aby odehrál ve svém životě roli nejtěžší - roli hlavy státu. Jaké má předpoklady v ní obstát?
Po říjnovém oznámení, že již nehodlá kandidovat na funkci předsedy strany, se Klaus pomalu ale jistě vžíval do role státníka. Zanechal ideologických půtek a začal se stylizovat do role politika, jenž se dovede povznést nad jednostranné vidění světa. Postupem času se stále více se vyhýbal jednoznačným politickým odpovědím. Tento trend vyvrcholil jeho prvním prezidentským projevem. V něm jako jediný připomněl pozitiva odkazu Václava Havla a vědomě se stylizoval do role jeho nástupce. Vše nasvědčuje tomu, že Havlův pozitivní odkaz zmíní i při své inaugurační řeči. Klaus přitom Havla považoval po celá devadesátá léta za jednoho ze svých největších politických protivníků. Klaus počátku roku 2003 už prostě není radikální liberální reformátor devadesátých let. Za několik měsíců se vžil do role nadstranického prezidenta, jenž se ostentativně distancuje se od své mateřské strany.
Kdo si někdy přečetl byť jen jednu sbírku Klausových projevů ví, že se jeho projevy liší jeden od druhého v závislosti na tom, kde a v jaké roli jsou proneseny. Zcela jinak pojímal zahraniční projevy v roli předsedy parlamentu a zcela jinak předsednické projevy na stranickém sjezdu. Klaus si dával dobrý pozor, aby konkrétní projev na konkrétní téma vyzněl příznivě právě pro konkrétní publikum. Nyní je jeho stálým publikem deset milionů Čechů s velmi různorodými zájmy a názory. Bude se snažit být přijatelným pro každého z nich. Zároveň však bude muset na tuzemské rozkmotřené politické scéně hrát roli rozhodčího, jehož hlavním úkolem bude nalézat všeobecně přijatelný konsensus. Rozhodně mu není co závidět.


Další články tohoto autora:
Petr Vašek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku