Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 8.3.2003
Svátek má Gabriela




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Získá česká vláda důvěru?
 >OSOBNOST: T.G. Masaryk moderní filozof a politik
 >POLITIKA: Komu facku, komu čest ?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Z deníčku Moby Dicka ...
 >REAKCE: Blbá nálada, pohádky a smrt - dodatek
 >ZAMYŠLENÍ: Oheň a otupění
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (10)
 >DOKUMENT: Akce Pochodeň 2003
 >INFO: Konzervativní strana a EU-referendum
 >ŽIVOT: Jede jede mašinka.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Škoda mladého života
 >PSÍ PŘÍHODY: Překotné domáhání dárků
 >TÉMA: Hyenismus
 >REAKCE: Blbá nálada, pohádky a smrt
 >KONFLIKT: Naivita šachových pěšáků

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
8.3. OSOBNOST: T.G. Masaryk moderní filozof a politik
Ivan Medek

Přepis hlavní části projevu Ivana Medka při otevření Muzea T.G.Masaryka v Lánech v pátek 7.3.2003 Říkám moderní zcela záměrně, protože to slovo se nevztahuje na přítomnost ve které člověk žije ale na myšlenky, které nás neustále znovu a znovu oslovují. Přítomnost, ve které ten, o kterém je řeč dávno mezi námi není. Říkám moderní ve smyslu současném bez ohledu na to, že to je 153 let co se T. G. Masaryk narodil. Jeho myšlení, jeho způsob myšlení, jeho oslovování společnosti by pro nás mělo být závazné. Já bych chtěl jenom připomenout to, co se mě zdá nejpodstatnější. Já si myslím, že Masaryk tím, že akcentoval, že před každým rozhodnutím a mínil tím především svá vlastní rozhodnutí, musí být mravní úvaha o tom, zda toto rozhodnutí souhlasí nejenom subjektivně s vlastním svědomím, ale obecně platnými zákony a pravdami, které nejsou dány námi, které jsme si nevymysleli. Masaryk vždycky kladl mravní rozhodnutí před rozhodnutí politická a před rozhodnutí i osobní. Je samozřejmé, že toto dneska říci je trošku jakoby revoluční, protože často slýcháme, že morálka vyplývá z jednání, morálka vyplývá z činnosti třeba z činnosti trhu a podobně. Masaryk byl zcela jiného názoru, byl přesvědčen o tom, že bez předchozího mravního uvažování není možné udělat žádné rozhodnutí. Když mluvím o moderním, tak mám na mysli to, co nám po Masarykovi zbylo a to co bychom měli znát. To jsou především jeho myšlenky a jeho postoje. My nemusíme znát celé Masarykovo dílo, ani nemůžeme, to je skoro vyloučené, na to jsou specialisté. Ale my bychom měli znát Masarykovy postoje a jeho rozhodující jednání v rozhodující chvíli společnosti, tak, abychom byli schopni v té chvíli, které jsou obtížné v naší společnosti vždycky byli jednali tak jak by jednal eventuelně on. A teď řeknu věc, která vlastně se nesluší, to je otázka kdyby. Kdyby v historii neplatí a samozřejmě neplatí ani jako otázka v politice, ale může platit v rovině úvah. Kdyby Masaryk byl živ v roce 1938, nedošlo by k Mnichovu, to je zcela jisté. Ale kdybychom my všichni jednali tak, jak by jednal Masaryk v té době, tak by mohla mnichovská krize a z ní vyplývající krize společnosti, protože to je nejdůležitější, dopadnout jinak. Kdybychom mysleli jinak, než jsme mysleli v roce 1945 a nenahradili spravedlnost mstou, což byl Masaryk nikdy neudělal, protože by trval na spravedlnosti i za tu cenu, že by eventuelně trvala delší dobu, tak by mohla naše situace mohla být ve srovnání se světem trochu jiná než byla. Samozřejmě se to vztahuje i na rok 1948, kdybychom my všichni, (to se nevztahuje jenom na politiky, ale především na politiky), jednali tak, jak by v té době asi jednal Masaryk, nemuselo by dojít k tomu, čemu došlo v té podobě. To se samozřejmě týká i našich postojů v londýnském a moskevském exilu atd. Jsem přesvědčen o tom, že kdybychom znali Masarykovy myšlenky a kdybychom hlavně byli schopni podle nich jednat, to znamená bez ohledu na osobní prospěch, bez ohledu na to, co nám tzv. řekne svět, nebo to co nám řeknou naši sousedé jednali vždycky na základně mravních imperativů které přicházelo Masarykovo jednání tak by naše dnešní situace vypadala jinak. Např. kdybychom v roce 1992 měli Masaryka, nebo měli v sobě Masarykovy myšlenky , tak bychom dneska měli jeden větší stát než máme teď a nebyli bychom rozděleni. A jsem přesvědčen o tom, že pokud se někdy v Evropské unii spojíme, takže to můžeme udělat pozitivně a slušně, jenom tehdy když na obou dvou stranách nezapomeneme na idee, ze kterých tento stát kdysi vznikl. Masaryk dlouhý čas trávil v Lánech, poslední léta svého života vlastně trvale jenom v Lánech. Miloval Lány, miloval zámek , miloval ale především park, oboru a lidi. A zdá se mi proto symbolické a velmi krásné, že to byli právě lidé v Lánech, prostí lidé, kteří se v prvopočátku rozhodli postavit toto muzeum. Chtěl bych za to poděkovat.


Další články tohoto autora:
Ivan Medek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku