Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 10.3.2003
Svátek má Viktorie




  Výběr z vydání
 >ŽIVOT: Zlatý odznak
 >POLITIKA: Důvěra či nedůvěra?
 >NÁŠ RYBNÍK: Nechutné zneužití autodafé
 >POLITIKA: Ostuda jako Brno
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Přísnost vedená po ultrakrátkých vlnách
 >PSÍ PŘÍHODY: Kdyby mohl pohled zabíjet
 >VESMÍR: Už tři roky hledám jinoplanetníky
 >ŽIVOT: Psové a jiné animálie (2)
 >PRÁVO: Budou kšefty se zástavami konečně podvodem?
 >POOHLÉDNUTÍ: Vsadit do loterie a emigrovat do Ameriky
 >FILM: Já chci taky samopal!
 >FEJETON: Sníh a sněženky
 >FEJETON: O reprezentaci
 >ZAMYŠLENÍ: Národní stát vs. národní stát
 >POLITIKA: Získá česká vláda důvěru?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Internet  
 
10.3. VESMÍR: Už tři roky hledám jinoplanetníky
Jiří Wagner

Slovo jinoplanetník jsem si vypůjčil z terminologie českých autorů sci-fi, správně se jedná o výraz „mimozemská inteligence“ (Extraterrestrial Intelligence). Koneckonců, v názvosloví se svět sci-fi a vědy dost značně prolíná – kdo by neznal Spielbergovu postavičku E.T.? Přitom jde právě o zkratku slova ExtraTerrestrial – tedy mimozemský či mimozemšťan. Dodávám, že zarytí odpůrci globalizace by následujíc řádky číst neměli.

Ale zpět k titulku článku – čtete-li tyto řádky, je celkem logický závěr, že máte nejen počítač, ale i připojení k internetu. Dostáváme se tedy k zásadní otázce: Pátráte či nepátráte po jinoplanetnících?

Pokud váš počítač nechroustá data a nezpracovává obrazce fraktálů, patrně nebude ve volných chvílích příliš vytížen – k jeho zaměstnání by tedy mělo od nynějška patřit hledání mimozemských civilizací a vy byste se mohli začlenit do více než čtyřmilionové rodiny uživatelů PC a Maců, kteří nechávají své počítače zpracovávat data z portorického radioteleskopu v Arecibu. Tam a zejména pak na univerzitě v Berkeley vznikla myšlenka, jak zapřáhnout celý svět do služeb vědy.

Radioteleskop v Arecibu totiž pedanticky, den za dnem, hodinu za hodinou, zkoumá celou oblohu (resp. její severní hemisféru) a nahrává veškeré radiové šumy, které zachytí – a že vesmír rozhodně nepatří mezi nějaké tišinky! Tyto záznamy jsou následně přenášeny do berkeleyské univerzity, kde dlouho nevěděli, co si s nimi počít.

Nakonec ale chytré hlavy napadlo, že namísto sestrojení jednoho superpočítače (i sama konstrukce takového stroje by byla na hranici lidských možností, ne-li za ní), by bylo efektivnější vytvořit jeden takový supercomp pomocí těch stávajících, maličkých, rozsetých po celé zeměkouli. Proto byl vytvořen program, který dokáže záznamy radioteleskopických měření rozkouskovat na malé a na stažení časově nepříliš náročné částečky a který tyto částice dokáže rozesílat po celém světě. Tak se zrodil program SETI@home, tedy Search for Extraterrestrial Intelligence at Home (Hledání mimozemské inteligence doma).

K zapojení do tohoto programu stačí málo – stáhnout si ani ne 800 kB prográmek z výše uvedené adresy a pak už jen odesílat a přijímat nové a nové „balíky“ úloh. Zatímco člověk odpočívá nebo se věnuje jiným záležitostem, jeho počítač hledá v zaslaném vzorku anomálie, které by mohly nasvědčovat existenci mimozemské civilizace v přesně vymezeném směru – kdo si není jist, odkud jím zrovna zpracovávaný signál přišel, ten si může dodatečně stáhnout i astronomický program Distant Suns, který mu to ukáže na mapě oblohy (vskutku fantastický program, pouhých 5 MB). Konečně majitelé počítačů s výkonnějšími procesory a větší pamětí RAM nemusí čekat se zpracováním vzorku až do okamžiku, kdy na monitoru naskočí screensaver, ale mohou si program nastavit tak, aby pracoval na pozadí celý den.

Já jsem před několika dny s údivem zjistil, že můj procesor končí už třetí rok práce na programu SETI, dva a půl roku času čistého (byly v tom nějaké výpadky kabelu v Berkeley, někdy výpadky na trase, občas i výpadky mého počítače či mne samotného). Během těch tří let jsem dvakrát upgradoval počítač, takže zpracování jednoho "balíku" se mi zkrátilo z původních 65 na 10-12 hodin. Nemohu své procesory nepochválit, díky nim se už nějakou dobu zuby nehty držím v první tisícovce českých uživatelů programu SETI a z Berkeley mi byl vloni v květnu poslán i certifikát za dosažení první tisícovky odevzdaných "balíků". Jen mě trochu mrzí, že se naše republika pohybuje stále až na sedmnáctém místě na světě, ač u nás od doby, kdy program SETI začal, počet uživatelé značně stoupl. Na druhou stranu ovšem musím uznat, že před námi je sice třeba Polsko, ale za námi zase země, jež považuji za počítačově daleko vyspělejší a v hledání mimozemšťanů aktivnější - kupříkladu Norsko, Belgie či Nový Zéland. Takže naše umístění je vlastně velice pěkné a navíc: za naší republikou je ještě 209 dalších států!


Další články tohoto autora:
Jiří Wagner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku