Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 17.3.2003
Svátek má Vlastimil




  Výběr z vydání
 >MÉDIA: Já nic, já Železný
 >MÉDIA: Kdo nese odpovědnost
 >MÉDIA: Poznámky k výsledkům stockholmské arbitráže
 >NEVNÍMÁNO: Armáda snů
 >MROŽOVINY: Americký scénář irácké války
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Motorkářský svátek
 >PSÍ PŘÍHODY: Nářek, až srdce usedá
 >POLITIKA: Bránění, strkání a další fauly
 >PROTEST: Euroskeptici nebo tajtrlíci?
 >FOTO: První sobota nového českého prezidenta
 >POLEMIKA: Teorie pustého ostrova
 >POEZIE: Sonet o zbytečnosti básníků
 >FEJETON: Jak jsem podcenil inovaci a tím se přesladil
 >TÉMA: Televizní debaty
 >DOKUMENT: Českému národu přestaly starosti

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Pražský chodec  
 
17.3. PROTEST: Euroskeptici nebo tajtrlíci?
Jiří Wagner

V sobotu se na pražském Staroměstském náměstí konalo shromáždění lidí médii označovaných za euroskeptiky. Bylo pěkné předjarní odpoledne a mně nic nebránilo v cestě na zmíněné náměstí a vyslechnutí přednesených názorů. Považuji se za euroskeptika, či snad eurorealistu, ale možná bych měl pro sebe spíš používat označení euroneználek, neboť se mi ještě nepodařilo shromáždit a přečíst mnohé z materiálů, jež by mě měly přesvědčit o mém budoucím souhlasu nebo nesouhlasu s naším vstupem do Evropské unie.

Vypravil jsem se, abych tedy vyslechl řečníky, kteří proti našemu vstupu do EU brojí. Na náměstí jsem však uviděl jen necelou padesátku shromážděných, tvořili ji pánové staršího, často důchodového věku a hrstka asi deseti skinheadů, z nichž někteří měli krk paradoxně omotaný šátkem se vzorem americké vlajky, zatímco jejich zástavou byla dávno nepoužívaná červenobílá československá vlajka.

Prvním mluvčím byl mgr. Jan Skácel ze strany Národní sjednocení. Ten se ve svém proslovu zahleděl do minulosti a připomněl shromážděným dávné události kolem Mnichova a počínání pánů Daladiera a Chamberlaina, které použil jako analogii s naším případným vstupem do EU. Po něm vystoupilo ještě několik dalších řečníků, ale přihlížejícím víceméně nesdělili nic podstatného, zejména žádné pádné důvody pro naše rozhodování o přijetí našeho členství v EU nebo proti němu. Přiznávám, že výroky jako "mnichovsko-marxistický moloch", "naše zaprodání", "samostatnost můžeme ztratit i nyní - vstupem do EU" a další podobné mě těžko mohly přesvědčit o negativních dopadech našeho vstupu do EU.

Pánové dořečnili, demonstranti se seřadili a s transparenty Bůh - vlast - rodina nebo Občané proti EU, s neplatnou státní vlajkou v čele a vysoko vztyčeným obrazem Panenky Marie s Jezulátkem se vydali směrem na Pražský hrad. Bylo jich ještě míň než zpočátku a prakticky všichni kolemjdoucí nad tímto průvodem jen nechápavě kroutili hlavami, když už si z této skupinky rovnou netropili posměšky.

Hrstka tajtrlíků, jejich nejvážnějším problémem je fakt, že neobdrželi od vlády pět miliónů na protievropskou kampaň, mě tedy rozhodně nepřesvědčila - a když uvážím, že proti vstupu budou hlasovat zřejmě zejména členové komunistické strany, mé nadcházející rozhodnutí se jeví být stále jasnějším.

Přesto se ale stále rozmýšlím. Naše vláda sice mrhá penězi na slabomyslné televizní přesvědčovací pořady a jiné projekty, nicméně výsledek je podle mě nulový a není možno se z nich takřka nic podstatné dozvědět. Nezbývá než se obrátit na pomoc k internetu, kde je možno nalézt velké množství informací, ať už takových, nebo makových.

Některé informace jsou na stránkách Euroskop (cituji: "významné součásti komunikační strategie vlády ČR před vstupem ČR do Evropské unie":-)), poměrně seriózní, ač jiného ražení je například Euro-objektiv či EuroSkeptik. Kdo se chce trochu pobavit (stránky takzvaně pro-unijní dvakrát moc srandovní nejsou), může se podívat na Euroskeptické downloadCentrum. Mě ale nejvíc zaujal poslanec Evropského parlamentu Daniel Hannan, který svou úvahu Měli by euroskeptici být pro rozšíření? končí slovy:

Před jedenácti lety Západ se zatajeným dechem sledoval, jak se země střední a východní Evropy zbavují sovětské tyranie. Revoluce roku 1989 byly založeny na třech principech: demokracii, svobodě a národní nezávislosti. Demokracie ale neznamenala jen právo jednou za čtyři roky jít k volbám, ale také právo mít zákony tvořené zvolenými zástupci, a nikoliv úřady, které nejsou nikomu odpovědné. Svoboda znamenala možnost žít své životy podle svého, a ne legislativu, která svazuje životy lidí trapnou vládní regulací. Národní nezávislost znamenala vyjádření schopnosti těchto národů žít ve svém vlastním státě.
Dnes po jedenácti letech těmto zemím hrozí, že EU v menší či větší míře zboří všechny tyto tři principy. Střední a východní Evropa by si určitě zasloužila lepší osud.

Nu, a já jsem zase tam, kde jsem byl...


Další články tohoto autora:
Jiří Wagner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku